kosoj

Seriál jsem v době vzniku nezaznamenal, dohledával jsem tvorbu od Karla Smyczek (oblíbenec, který uměl filmy i seriály), a ... voila. Kvalita je horší než u Místa nahoře, to jsem ohodnotil 3*, což byl kompromis, protože 4* byly moc, ale tady je naopak 3* moc a 2* málo.  Mno, trávit čas lze lépe. Pro fans pana Smyczeka ok, ostatním doporučuji vyhout se velkým obloukem

Velice zvláštní počin, který mě ve své době minul. Působí to jako dítě devadestátek. Některé postavy jsou napsány až moc černobíle (Adrian Jastraban), jasně výhrady by byly, to všude… i tak, je to někde mezi 50 – 70%. Nostalgickou rovinu bych měl ignorovat, ale tady je to pro mé subjektivní hodnocení silný faktor. Možná s jistou naivitou.

Dal jsem si to ještě jednou bez MOST! očekávání, a dojem je ještě lepší (ne než MOST!, než první shlédnutí).  5 dát nemůžu, ale je to velice povedené.

Od úvodní scény je způsob snímání / práce s kamerou velice nadstandardní a spolu s výběrem lokací odlišuje film od ostatní tuzemské produkce. Povedené.

Svým způsobem to bylo místy upřímnější než George Michael Freedom Uncut. Více než o Wham! je to o zrodu George Michaela. To se tady ale patrně oddělit nedá. V dokumentu chybí informace o tvůrčím procesu, dozvíme se, jaký magnetofon používali na nahrávání, ale už nic o tom, kdo a jak tvořil jednotlivé party.

Naposledy jsem měl takový pocit při sledování filmu Nouzový východ. Sam Mandes tohle umí. Olivia Colman je úžasná. Hudba taky (původně jsem myslel, že to složil Thomas Newman). Tady se povedlo vše. Tedy až na to hodnocení.

„Juniore, je to heavy“, tenhle dokument mám moc rád, protože nám ukazuje zákulisní tahanice o vzpouře v jedné z nejoriginálnějších kapel, navíc na svém vrcholu.  To, že si zakladatel Garáže zaregistroval název Garáž není pro antipatie žádný argument. Ani to, že se tím nechvástal. Paradoxní je, že album „No parking!“ bylo posledním albem s aurou „pravé“ Garáže (taky poslední, kam přispěl Hlavsa, nicméně Macháček i Karafiát přinesli taky kvalitní materiál). Magor i Ivo se nakonec ukázali jako proroci.

Mírně přestylizované – v každém exteriéru se musí z něčeho kouřit, herecké výkony by mohly být méně divadelní, ale … tohle se prostě povedlo. Velkou roli na atmosféře má hudební složka Richarda Valenty. Vašut, Balzerová - ano, radost.

Není to dobrý film, nemůžu ale popřít, že má jisté kouzlo. A nejedná se o to „trapné, až geniální“, ale o jistou formu fetiše.

Umělecký dojem z prvního dílu je za plný počet. Parádní stylizace, výborné obsazení, humor na hraně, má to spád ... teď už se dá jen kazit.