KarelR

Nejlepší gangsterka od Podfu(c)ku. Nečekal jsem, že kdy Harnetta snesu, ale tady je docela fajn. Skvěle zamotaný příběh, originální zpracovaní. A Lucy Liu komediálně umí.

F*ckování ve filmech mi nikdy nevadilo, a pokud ho scénarista zkrotí do vytříbených dialogů a celé to zabalí do neotřelého příběhu, plně uspokojí můj filmový apetit.

Císaři dobrý, všechno ostatní meh... (5/10)

Vždycky jsem si říkal, že Caryho romantické komedie s Katharine Hepburn se nedají dohnat, ale Nahá pravda mě vyvedla z omylu. V kontrastu s dnešními vyčpělými romancemi je úžasné sledovat, jak brilantní byly scénáře (rozuměj improvizačníschopnosti herců a režiséra) v třicátých letech. Narvané gagy a slovními přestřelkami až po strop, ještě stíhaly zapracovat do příběhu eskapády zvířecích mazlíčků, a přitom nikdy nevypadly z rytmu upřímné romantiky. Obzvlášť závěrečný dialog krásně symbolizuje nevyčerpatelnou originalitu, která obohacuje hollywoodské pozlátko. Doporučuje šest z pěti romantiků. P.S. Carymu Grantovi stačí jenom sedět u stolu a tvářit se nenápadně, aby člověka spolehlivě rozesmál. Tomu já říkám komediální talent ;)

Založit seriál na tom, že je hlavní hrdina donebevolající kretén, kterej si nebere servítky a s upřímností sobě vlastní fu*kuje všechny okolo, mohla fakt jenom parta kolem Willa Ferrella. Danny McBride si tyhle výsady užívá v šesti dílech Eastbound & Down jako baseballová star, která se po ztroskotání zářný kariéry vrací do rodného města, aby se tu začlenila do běžnýho života a nabalila svoji dávnou lásku ze střední. Kenny Powers je hrdinou, se kterým většina lidí nevydrží ani jednu epizodu, ale pokud vám jeho styl humoru sedne, budete se bavit královsky. Celej seriál je něco jako eRková verze Školy rocku říznutá Pineapple Expressem (díly režírovali Jody Hill, David Gordon Green a Adam McKay), ve který dostali všichni možnost se pořádně vyblbnout a ukázat, že se daj životní moudra podat i jinak. Jak říkám, není to pro každýho, ale Kenny a jeho audiobook “You’re Fu*king Out, I’m Fu*king In” mi připravili šest hodně zábavnejch půlhodinek. "If there's one thing I hate, it's losing. If there's two things I hate, it's losing and getting cancer." (Sorry za nespisovnost, jinak to znělo ještě hůř)

... a finále je kde? :/

Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10)

Další špičková minisérie od HBO. Kéž by to viděla většina národa, třeba by kdekdo zapnul mozek. I když spíš asi ne, no... :/

Síla. Na scénu s lopatou jen tak nezapomenu.

Zemeckis balancuje na hraně trikových výdobytků a zároveň servíruje promyšlený příběh, který strhne každou věkovou kategorii. Že by se opravdu vracely časy Forresta Gumpa a Návratu do budoucnosti? Chyběl jsi nám, Roberte! (8/10)