Kaka

Ze začátku inteligentní a atmosféricky nabitý film se postupem času stává tupě inscenovaným hororem bez špetky smyslu a logiky. Fishurne jako kapča bez chyby, ostatní členové posádky rovněž ucházející. Futuristicky se tvářící kulisy pohladí po duši každého fandu temného scifi, ovšem čím více se film blíží konci, tím více divák kroutí hlavou. Pointa doslova žádná, krve jak z vola - a zcela zbytečně, veškerá pracně budovaná atmosféra tajemna se naprosto vytrácí. O půl hodiny přetočit, nahradit smysluplným koncem a možna trochou nepolopaticky vysvětleného filozofična a jednalo by se o velmi slušný přírůstek v žánru scifi. Takhle jde jen o kontroverzní krvárnu.

Poměrně chladný příběh špičkového ostřelovače sice Annaud prokládá pro něj typicky monumentální a do detailu propracovanou výpravou, avšak samotné válečné řádění není tak realistické a tak bombasticky natočené aby vtrhlo diváka do děje a příběh dvou elitních sniperů je v druhé polovině až nepříjemně sterilní a zdlouhavý v mnoha pasážích. Rovněž neustálá přítomnost anglického jazyka v tak východním konfliktu, jakým bitva o Stallingrad je, je neuvěřitelně rušivý. Potěší výborný Ed Harris, dostatek krve a několik úchvatných sniperských přestřelek, ale jinak vzhledem k marketingové kampani a veškerého hašteření a povyku kolem pouze průměrná žánrovka.

60 sekund je přesně tak blbý film, jak se dá od bezmozkového akčňáku na přelomu milénia očekávat. Spousta testosteronu, nažhavená fára, "hard to get" dámská vsuvka v podobě Angeliny Jolie, která svým živelným zjevem evokuje nespoutanost konce devadesátek a několik skoro mystických scén Nick Cage vs Shelby - aneb auto jako každé jiné. Škoda že se po tomto filmu umlčel na slušnou řádku let Dominic Sena, protože vizuál umí fantasticky, hudebně podbarvuje ještě lépe a jeho filmy mají nejen díky tomu akční spád a spárvně kulervoucí drajv. Tady chyběl smysluplnější scénář a občas by to chtělo i více logiky (viz Memphis a jeho skok na mostě), nicméně jako odreagovačka se to dá ustát. Soundtrack je prďácká záležitost a i díky němu těmhle autům dost neduhů odpustíte.

České reálie jsou sice fajn, nicméně absolutně nesedí do celkového hi-tech náboje filmu a tak přestřelka s těžkými zbraněmi na jednom českém hradu/zámku působí trapně, až směšně. Podobně neuvěřitelný je Vin Diesel unikající před lavinou, či jeho kousky s terénní motorkou. Jisté věci se samozřejmě tolerovat dají, ovšem tohle je moc i na takového nespoutaného drsňáka jakým je Xander. Na druhou stranu snímek určitě zaujme studenou zimní atmosférou, fantastickou Asií Argento a několika cool hláškami které ukazují, jak má Diesel vždy vše pod kontrolou a jedním pohledem má vždy "zčeklou" celou situaci. Za dalších deset let se při sledování téhle pecky budeme usmívat desetkrát více než teď a budeme si říkat jak je to kouzelně blbé. Takže není důvod proč teď dávat odpad.

Maximálně minimalistický a zároveň naprosto strhující film, který diváka odzbrojí svou absencí sentimentálního kabátku, svou neuvěřitelnou syrovostí a emociální nabušeností. Thornton jasně na Oscara, avšak i Halle Herry je fantastická. Rasová problematika zde hraje spíše vedlejší housle. Příjemně a hlavně nenásilně však hýbe s dějovou linkou. Hlavní středobod filmu je ovšem dechberoucím způsobem vykreslený křehký vztah osamělé Leticie a Hanka. Jeden z nejintimnějších a nejosobnějších filmů. Film tvrdý jako skála a přitom jemný jako samet.

Vizuálně nejrobustnější a nejopulentnější bondovka na velmi dlouhou dobu s přihlédnutím k tomu, že je dnes trendy úsporná, syrová a přízemní filmařina. Zprasené digitální efekty se dají přežít není jich tolik, ale celé je to občas až příliš over the top. Brosnan slušně hláškuje a bondgirls se povedly na jedničku. X exotických lokací, skvělá akce a nabitá technická stránka. Chybí šarm, napětí, atmosféra. Úlet jak blázen a završení jedné filmařské dekády.

Po několika velkých propadácích zatím poslední strhující a doopravdy akční Seagal. I když to už není stará škola a místo japonských píšťal nám tu atmosféru podbarvují negři, má to něco do sebe. Bartkowiakovi se překvapivě dobře a nenásilně podařily skloubit dvě tak odlišné věci. Starý pardál Steven a moderní náboj hi-tech akčního popkorňáku. Další překvapení jsou nebývale (přestřelka v kancelářích) kvalitní akční scény a především DMX. Tento neherec zde zahrál sympaťáka od kterého si přeje návštěvu kdejaký autosalón. Překvapivě akční a s lehkým nadhledem braná zábava, která vyčnívá z filmografie mistra nejen stylově pojatou režií a silně americkými motivy, ale i netradičně pojatým příběhem hlavního hrdiny (outsider).

Pokud pomineme fakt, že je tenhle příběh hrdinského prezidenta (bývalého vojáka) celý přitažený za vlasy a okořeněný řádnou dávkou patriotizmu a hrdinství, jedná se o poměrně kvalitní snímek s nebývale realisticky pojatou akcí (střelba, osobní souboje). Ford se na ve své roli moc nenadřel, zato Gary Oldmam měl svůj tvrdý ruský přízvuk vypilovaný naprosto bravurně - až neuvěřitelně. A byl to právě on, kdo herecky dominoval. Zábavné to je, napínavé rovněž, jen to chce brát trochu s rezervou.

S časovým odstupem už to zdaleka není ono. Technicky je film dost nevyrovnaný, kulisy leckdy odfláklé a tak čest zachraňuje jen neotřele dynamické zpracování, několik kvalitních akčních scén a dva hlavní hrdinové. Dvojka je mnohem živočišnější a trvanlivější. Je znát, že Norrington jednak není žádné eso režisér a taky fakt, že chyběl rozpočet. Kvalitní béčkařina, ale s řezničinou typu dvojky se to měřit nedá. A to i přesto, že děj je zde o něco hutnější.

Godzilla je trhák, leč lehce diskutabilní. Vážně se nedá brát nikdy ani trochu. Bohužel se někdy tak tváři (hudba, scénář). Nicméně vzhledem k hercům a k celkovému náboji/vyznění je vidět, že byli všichni na place po většinu času ve velké pohodě. Technicky velmi proměnlivé - téměř dokonalé statické záběry Godzilly ve městě střídají okatě počítačové scény rychlých naháněček mezi mrakodrapy. Logicky je film naprosto vedle (Godzilla pohybující se v podzemních tunelech?), ale jako zábavná oddychovka a přehlídka všech možných a nemožných efektů proč ne. Zdevastovaný Manhattan se zase tak často nevidí. Emmerich chtěl pobavit, nikoli postrašit.