!Borec!

Těžko se hodnotí adaptace knihy a ještě hůře, když se vám kniha líbí. Byl jsem z ní nadšen, a proto mě zajímalo jak se s tím filmaři poprali. Nečekal jsem nic světoborného, ono to ani nejde, jelikož je kniha víceméně o dialozích. Samozřejmě se dalo z filmu vytřískat mnohem více, až se sám divím, že se Yalomovi tato verze líbila. V první řadě jde vidět, že je to hodně nízkorozpočtový film, což by ani nevadilo, ale zde se snažili vše uspěchat a nahňácat a dojem je pak všelijaký. Zpočátku film nasadí rychlé tempo a je až škoda, že Nietzsche přijde do ordinace snad v prvních 10 minutách filmu, v knize krásně příprava Dr. Breuera na profesora graduje, ale ve filmu je naprosto zazděna. Místami mi přišlo, že se jedná o nějakou parodii, možná díky akcentu postav a jejich zvláštnímu chování, Lou Salome je ztvárněna až moc drasticky uměle svým vystupováním a snaží se napodobit postavu z knihy, ale zde působí jako blbá blondýna a je spíše karikaturou. Na formu, jakou je film veden, se dá ale zvyknout, zvyknete si i na Nietzscheho v podání Assanteho, i když jinému herci by role padla mnohem více. Kniha mě dokázala i více dojmout, uměla čtenáře připravit na konec, což filmu trochu scházelo. Jako divadelní hra by byl příběh výtečný, ale jako film nikoli. Přesto všechno hodnotím ještě vysoko, jelikož jsem si dokázal vybavit pocity z knihy, zajímalo by mě jak bych hodnotil, kdybych předlohu nečetl.

U těchto hudebních počinů je těžké rozlišovat samotný film od hudební tvorby, která je v něm. Jelikož počítám, že se na Heimu budou dívat převážně fanoušci Sigur rós, bude se jim líbit i kdyby kvalita snímku byla u nuly, proto samozřejmě bude lehce nadhodnocený. Jenže tento hudební dokument (no on to vlastně ani tak dokument není) je opravdu nádherný i po vizuální stránce. Krajiny Islandu ladí skvěle do hudby Sigur rós a místa na kterých hrají jsou výjimečná. Při rozhovorech z kluků vyzařuje charisma a ohromná skromnost. Svou čistotou a syrovostí podle mě nadchne nejen fanoušky jejich stylu.

Tentokrát mě David bohužel zklamal. Atmosféra snímku je sice správně lynchovská, ale celé mi to přijde jako vytržené z kontextu a nemůžu se do toho nějak dostat. Škoda, ale tentokrát jsem nepochopil ani za mák.

Bylo jasné, že s nějakou megalomanskou tvorbou se zde nesetkáme, tudíž kdo od začátku filmu očekává pouze jeho syrovou skromnost a neprofesionální pojetí, bude potěšen. Nejde tu o žádný příběh, ten by se dal nazvat jako jedno velké klišé, ale jde o tu atmosféru okolo a vnímání všeho. Velkou oporou, kterou film drží, jsou písničky a jestliže někdo nemá tento styl hudby rád, ať se ani radši nekouká :) Film si na nic nehraje, místy máte dojem, že se jedná o dokumentární pohled do světa dvou osob, jelikož jejich slabší výkony ani nejsou filmu hodny, ale na druhou stranu si říkáte, že to je tak správně a přímo pro tento film jsou jejich výkony dostačující.

Snímek se snaží tvářit umělecky a vytváří poetickou atmosféru, jenže proboha taky by to chtělo alespoň kus příběhu a ne pouze pár "obyčejných" dialogů syna s matkou. Pokud v tom někdo vidí nějaké poselství, musel si asi hodně věcí domyslet a dobarvit. Dívat se na muže, který jde čtvrt hodiny lesem bez jakéhokoli významu, slova či účelu (ano, fandové řeknou, že je to symbolické vyjádření rozloučení se s matkou, ale to by se dalo udělat mnohem emotivněji a hlavně záživněji), mě opravdu nebaví. Abych jen nehanil, nažloutlý obraz a zvláštně pojatá kamera byly celkem vkusné.

První polovina se slibně rozjíždí a očekává se souboj mezi Eastwoodem a prezidentem. Bohužel se to celé kamsi zaonačí a filmu dochází dech a to neberu některé nelogičnosti. Naštěstí vše drží nad vodou známé tváře, bez nich by se jednalo o daleko horší počin.

Je to spíše mezi 3* až 4*, jelikož první polovina byla až moc typem rodinného filmu, což závěr dokazoval, že moc není. Takže nebýt nečekaného zvratu, který byl spíše vyumělkovaný, ale přesto pro mě šokující a přijatelný, byl by film pouhým obyčejným nicneříkajíce plynoucím filmem.

Naivní teenagerovský muzikál, který nemá moc, co nabídnout, ale je to spíše taková oddychovka od kvalitních muzikálů. Mimochodem ten hlavní kluk tam ale vůbec neseděl, ostatně všechny postavy mi přišly až moc umělé.

Ačkoli dobře natočená podívaná, do které se Cusack přímo hodí, strhává na bodech její otřelost. Tento styl (záhadný pokoj, ve kterém straší) tu už byl nespočetkrát, a proto se vcelku ničeho nového nedočkáme. Záhady v pokoji jsou sice perfektně natočeny, ale všechno se to zdá lehce samoúčelné a hlavně chybí nějaká hlavní výrazná pointa. Pouze průměrný dobře natočený snímek.

Jediná věc, které jsem se bál, byla delší stopáž, ale naopak byla výbornou volbou. Když se do děje a scén opravdu položíte, čas nevnímáte a 3 hodiny uplynou jako nic. Přiznám se, že film bych musel vidět alespoň 100x, abych pochytil všechny detaily, určité pointy a návnady, kterými nás Lynch stále překvapuje. Ale přesto jsem si film v základu pochopil po svém a poslední půlhodina pro mě byla naprosto strhující. Nádherná hudba a klasické nepostradatelné šumění dodávalo správnou lynchovskou atmosféru. Interiéry, kde se odehrávaly hlavní scény, jsou slastí pro oči. Veškeré nasvícení, výběr barev a stínů, zvláštní zachycování postav kamerou, statické scény = parádní. Někomu mohou vadit opakující se motivy a rozhovory, ale v tom bude právě ta pointa. No, až skouknu Inland Empire po sté, přihodím případně nějaké nové poznatky :)...........po druhém shlédnutí zvyšuji na 5* (i přesto, že je tam pár hluchých míst, je to dokonalé. rozhodně se nejedná o slátaninu a naopak jsem si všiml více věcí, které navzájem spolu souvisí, prostě to chce vidět vícekrát a pro pochopení analyzovat, analyzovat a analyzovat:)