Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (2 146)

plagát

Sputnik (2020) 

Na ruské poměry velice slušné. Obecně se Rusové kinematograficky blíží těm americkým a Češi jim ve své podstatě ještě nesahají ani po kotníky. Sci-fi je to vskutku uspokojivé, komorní, efekty jsou téměř na špici a věrohodnost tomu nechybí. Sputnik svým nápadem připomíná několik o hodně dražších snímků z vesmírného a vědeckého prostředí. K velké škodě se to příběhově drží trochu moc na úzdě a určitě by stálo za to ji povolit a zatlačit trochu víc na pilu. Zkrátka ten potenciál využít do mrtě a diváka taky ještě ždibec vyždímat. Herecky to bylo fajn a ráda budu určitě vzpomínat, do dokonalosti mi ale ještě kus chyběl.

plagát

In the Trap (2019) 

Tady je opravdu velmi složité odhadnout, co tím chtěl básník říct a nevím, proč nebyl schopný scénář zaobalit do nějaké smysluplnější a dívatelnější formy, protože jedním slovem je tento film brajgl. Zezačátku se zdá, že to bude nevšední pojetí a příběh se rozjíždí výborným způsobem, takže čekáte, že to bude přinejmenším netradiční a originální. Bohužel, tím vším In the Trap není ani zdaleka. Přišlo mi, jako kdyby sám režisér nevěděl, jak se scénářem naložit. V jednom momentě děj tak brutálně upadne, že už se za celou dobu nezvedne. Smyčcová hudba sice dokázala vzbudit nepříjemné pocity, ale mnohem nepříjemnější jsem je měla z toho zabordeleného scénáře. Nakonec jsem z toho spíš naštvaná, ale dlouho to trvat nebude, protože už teď si to skoro nepamatuju.

plagát

Malasaña 32 (2020) 

Že jsou Španělé dobří v natáčení hororů to už je docela známá věc. V Malasaňa 32 je atmosféra asi tou poslední věcí, na kterou bych si mohla stěžovat. Hororová stránka funguje uspokojivě, masky jsou hrůzostrašné a lekaček se taky dočkáte. Hudební podkres tu taky dělá hodně a herci jsou fajn. Tři hvězdy dávám nicméně proto, že film je trochu zdlouhavý a ta dynamika k tomu plnohodnotnému zážitku fakt docela chybí. To rozuzlení bylo navíc extrémně divné, sice nevšední, ale divné. Nechápu, jak se někomu v hlavě zrodí zrovna tento nápad. K mé smůle mi to prostě nějak nesedlo do noty, ale jako průměrná hororová jednohubka je Malasaňa úplně dostačující.

plagát

Halušky: Dobrodružství s psychedeliky (2020) 

Dokument o LSD bych si představovala asi určitě poučnější a hlavně by bylo potřeba od toho lidi spíše odrazovat, než je na to lákat. Tahle Netflixová záležitost totiž působí spíš jako 13 důvodů, proč LSD určitě zkusit. Bylo sice zajímavé a někdy i vtipné poslouchat historky o tom, jak byli celebrity na tripu, na druhou stranu tu zaznělo několik závažných věcí, jako je řízení pod vlivem drog a další nebezpečné činnosti, které pod vlivem určitě nedělat. Bylo by asi lepší zakončit ten dokument alespoň nějakými odstrašujícími příhodami, které by na diváky nakonec zvedaly prstíček s varováním. V tomto případě je to ale spíše jen přehlídka o tom, kdo měl zajímavější trip a informační a edukativní hodnotu to má téměř nulovou.

plagát

Mysterium tremendum (2015) 

Vcelku zajímavý dokument, který působí autenticky a informuje o příběhu, o kterém jsem předtím nic nevěděla a ještě k tomus přehledem vzbuzuje v divákovi nepříjemné pocity. Emil Křižka má potenciál a jeho práci budu nadále sledovat.

plagát

Ruchoth Raoth (2017) 

Tak konečně jsme se dočkali, ačkoliv jenom v kratičké formě, ale přece jenom. Absolutní nářez a ukázkový milník v české hororové kinematografii. Ruchoth Raoth evokuje vzdáleného českého bratrance V zajetí démonů, jak po atmosferické stránce, tak po té efektové. Stříh a kamera naprostý nářez, herecké výkony víc než excelentní. Jediným důvodem, proč nedávám pět hvězd je to, že na Youtube kanále divadla Mír je tento film zvukově opravdu silně nedostačující. Nevím, jestli to bylo jenom touhle verzí, nebo existuje nějaká zvukově dobrá, ale tady ta hudba neskutečně řvala a dialogům nebylo rozumět tak, že jsem několikrát musela přetáčet, abych slyšela, co herci říkali. To je jedinou překážkou v naprosto skvělém zážitku.

plagát

The Unborn (2020) 

Jasně, byla to chujovina prvního kalibru a příběhově i hororově to nedalo světu absolutně nic nového, ale rozhodně mě to sralo míň, než třeba nedávné duchařské The Turning, u kterýho se mi chtělo velice slušně spát. Tady je to aspoň trošku napínavé a stopáž je příjemná a víc něž adekvátní vzhledem k tomu, co z toho vzešlo.

plagát

Papírový dům (Netflix verze) - Série 3 (2019) (séria) 

3. série je napěchovaná novými postavami a novými plány a naše partička se přesouvá do Španělské národní banky, kterou už nebude taková sranda pokořit. První půlka měla možná lehounce skluz oproti prvním dvěma sériím a o tom, že je něco jinak svědčilo i to, že jsem měla od seriálu poměrně dlouhou pauzu asi tak po půlce série. Když jsem se k němu ale dostala zpátky, už to byl zase sešup. Policie už se s tím tentokrát taky vůbec nehodlá prdět a všechno je mnohem brutálnější a víc nemilosrdné. Nové postavy mi vůbec nepřekážely, naopak jsou docela příjemným zpestřením a některé i hýbou dějem. Potěšily flashbacky na starého dobrého Berlina a na počátek plánování. Stejně ale asi hvězdičku uberu, protože přitaženost za vlasy tu už občas malinko přesahuje hranice.

plagát

Papírový dům (Netflix verze) - Série 2 (2017) (séria) 

2. série není ani o kapičku horší, než ta první, ba naopak. Situace se vyostřuje, Profesorovi hoří koudel u zadku čím dál víc, nepředvídatelnost děje se hlásí o slovo, vztahy se osvětlují a jde i o životy. Druhá série tak moc šlape té první na paty a předhání se s ní, že už je od sebe ani moc nedokážu kvalitativně rozlišit. Jen mi řekněte, jak tohle může mít další dvěsérie o loupeži. Uvidíme.

plagát

Papírový dům (Netflix verze) (2017) (seriál) 

1. série je masakroidní jízda, jejíž hajp je tímto absolutně obhájený a mezi lidmi se správně šušká, že to je prostě must-see záležitost a Netflixová povinnost. Seriál jako dělaný pro binge-watching, protože jeho tempo vás nepustí a každičký závěr kterékoliv epizody je hojným lákadlem ani to tlačítko nemačkat a prostě jít na další díl. A jestli vás odrazuje jenom to, že je to španělský seriál, tak vězte, že španělština je tak melodický jazyk, že vás bude krásně hladit v uších a pro mě byla velice příjemná změna přepnout na chvíli z angličtiny. Když jsme u toho, další věcí, co považuji za neskutečnou, je že něco tak svižného, kvalitního, drahého a hlavně brilantně napsaného vzniklo v Evropě, ne až tak velkou dálku od nás. Španělé nasadili seriálové tvorbě laťku opravdu hodně hodně vysoko. Postavy si zamilujete velmi rychle, určitě aspoň některé z nich. Berlín tomuto týmu dodává ten správný charakterní a zmrdský šmrnc a Profesor má prostě sexy mozek. Jak už tu bylo zmíněno v mnoha komentářích, tohle je fascinující šachová partie mezi zločinci(?) a policií. Prostě dokonalost. 2. série není ani o kapičku horší, než ta první, ba naopak. Situace se vyostřuje, Profesorovi hoří koudel u zadku čím dál víc, nepředvídatelnost děje se hlásí o slovo, vztahy se osvětlují a jde i o životy. Druhá série tak moc šlape té první na paty a předhání se s ní, že už je od sebe ani moc nedokážu kvalitativně rozlišit. Jen mi řekněte, jak tohle může mít další dvěsérie o loupeži. Uvidíme. 3. série je napěchovaná novými postavami a novými plány a naše partička se přesouvá do Španělské národní banky, kterou už nebude taková sranda pokořit. První půlka měla možná lehounce skluz oproti prvním dvěma sériím a o tom, že je něco jinak svědčilo i to, že jsem měla od seriálu poměrně dlouhou pauzu asi tak po půlce série. Když jsem se k němu ale dostala zpátky, už to byl zase sešup. Policie už se s tím tentokrát taky vůbec nehodlá prdět a všechno je mnohem brutálnější a víc nemilosrdné. Nové postavy mi vůbec nepřekážely, naopak jsou docela příjemným zpestřením a některé i hýbou dějem. Potěšily flashbacky na starého dobrého Berlina a na počátek plánování. Stejně ale asi hvězdičku uberu, protože přitaženost za vlasy tu už občas malinko přesahuje hranice. 4. série nešetří brutálně překvapivými zvraty a děj je přímo nabomben vzrušující akcí. Mě to prostě vtáhlo hned a přesto, že zloději tu mají pořád dost toho scénaristického štěstíčka, dojde i na jedno nemilosrdné škrtnutí z řad oblíbených postav, které je opravdu hodně emocionální a pro skalní fanoušky opravdová rána. Oproti třetí sérii to pro mě byla fakt nezastavitelná jízda a rozpaky jsem z ní neměla ani na vteřinu. Tohle je zatím jeden z nejpovedenějších seriálů za poslední léta a už se klepu na pátou sérii. 5. série je absolutně masakroidní nářez a první půlka je hodna toho pustit si ji hezky ohuleně na repráčky, až se budou sousedi divit. Ta je totiž naprosto prošpikovaná akčními scénami, brutálním body countem a samozřejmě geniální strategií zločinců, která nemůže v žádné řadě chybět. Třetí díl s Aliciiným porodem u Profesora je podle mě strop první poloviny, kdežto desátý díl je strop té druhé a zároveň celého tohoto bezkonkurenčního španělského klenotu, který se nebudu zdráhat si jednou zopakovat. Naprosto vůbec jsem nevěřila tomu, že to dokážou zakončit tímhle způsobem, aby byli spokojení hlavně diváci. S těmito postavami se mi loučí opravdu, ale opravdu špatně, ale v nejlepším se má přestat a právě proto se muselo zabránit tomu, aby měl LCDP nesmyslně další série, které by pak ublížily kvalitě. Rozum zůstává stát nad tím, jak tento scénář dokázal vymazlit veškeré detaily, které se proplétají i z předešlých sérii ve smysluplný celek. Tohle bylo fakt intenzivní orgasmické finále a západní kultura se má od Evropanů co učit.