dubinak

Oblíbenci: Yul, Sundra, Brad. Řady podle oblíbenosti: Austrálie, Cookovy ostrovy, Perlové ostrovy, Palau, Amazonie, Guatemala, Panama, All Stars, Afrika, Borneo, Vanuatu, Markézy, Thajsko.

Oblíbenci: Austin, Aras, Cirie. Řady podle oblíbenosti: Austrálie, Perlové ostrovy, Palau, Amazonie, Guatemala, Panama, All Stars, Afrika, Borneo, Vanuatu, Markézy, Thajsko

Tři hvězdičky si Red Balloon zaslouží hlavně za nepříjemnou atmosféru a jednu povedenou lekačku. Už vím, že nikdy nikomu nepůjdu do cizího baráku hlídat dítě. Tohle téma se pro mě stává čím dál nepříjemnějším.

O dost brutálnější, než naše česká verze. Oceňuji, že v USA se více řeší vztahy rodiče-děti a ne kdo má větší bordel v baráku jako u nás v Česku. Tyhle americké rodiny jsou tak zvrácené, že už se snad ani ničemu nedivím. Ale jestli některé z dílů nebyly trochu nahrané, tak jsem čínský bůh plodnosti.

5. série AHS si u mě připisuje 2. nejlepší místo hned za Asylum hlavně kvůli nezvyklé, ale vítané jednoduchosti. Ryan Murphy má tendenci vytvářet kvanta dějových linií, které se dost splétají do sebe, odskakuje se z jedné ke druhé a většinou divák ztrácí pojem a dojem. Hotel byl naopak v tomto sporý. Nabídl nám hodně postav, ale nikdy nepůsobil překombinovaně. Tentokrát Murphy zvolil poněkud vděčnější téma, než u minulého Freak Show a díky přítomnosti Gagy nalákal i jiné vrstvy publika. Neříkám, že mi nevadí, že AHS dosti zkomerčnělo a přítomností světově známé celebrity si tak trochu chtěl nahradit absenci Jessicy Lange. Můžu říct, že jsem se bez Jessicy obešla vcelku rychle a jsem i ráda, že Gaga vdechla do řady nový život a přes to, že ještě předtím, než Hotel vyšel, se zdálo, že Gaga bude nový lídr řady, tomu tak naštěstí nebylo. To je právě další plus, nemůžete říct, kdo měl v této sérii hlavní roli. Všechny postavy dostaly dosti podobný prostor a čas na své příběhy. Koho bych chtěla ještě herecky vyzvednout je určitě Wes Bentley, který se svojí psychedelickou rolí neměl žádný problém a jeho děsivý výraz v očích sedl k jeho charakteru jak zadek na hrnec. Potom uchvacující Dennis O'Hare, který konečně dostal velký prostor a nehrál už jen doplňující postavy, jako tomu bylo dřív a mohl předvést své úžasné herecké schopnosti v obzvláště vyzývající roli. No a konečně Evan Peters, jež se mi svým výkonem vryl hluboko do srdce a neskutečně mě dojal každým slovem, které pronesl. Peters se konečně vymanil ze své kletby zamilovaného nebo psychotického teenagera a dostal roli, která ukázala, že jsem ho neměla v topce pro nic za nic a umí zahrát i pořádně zvrhlého chlapa. Tento jeho výkon byl opravdu v celé jeho kariéře absolutně nejbrilantnější. Tuto sérii hodnotím druhým místem, protože vyhlíží jako jeden velký příběh a taky jsem se dočkala velmi zajímavé a netypické finálové epizody. Celkově to na mě působí, jako by Murphyho políbila nová, čerstvá múza.

Achjo, další vyhozené peníze za jeden ubohý, "bezduchý" horor. Duchů tam bylo právě až přespříliš a nějaká plíživá, znepokojivá atmosféra, která vás bude držet napnuté jako strunu, ta rozhodně na tento snímek ani nedýchla. Jason Zada má asi v oblibě způsobovat lidem infarkt a já ho za to docela nesnáším. Jedinou a asi tu největší a nejintenivnější lekačku mu opravdu uznám, protože jsem jí čekala asi tak o setinu sekundy déle a tím mě vcelku překvapil. Ne, že bych zrovna oplývala blahem, protože tady se jede jen na zvuk o sto decibelech a žádné okolní strašení v podobě neznáma a nejistoty zde opravdu nenajdete. Proto The Forest hodnotím jako nejméně atraktivní duchařský horor za poslední rok s aboslutně nevyužitým námětem, jež se dalo zpracovat o mnoho lépe. A když už Zada nemohl najít snahu ve vytváření atmosféry, mohl aspoň udělat lepší casting na hlavní pánskou postavu. Oceňuji docela milý konec, kde se alespoň trošičku dokázala Zadova vynalézavost, ale nic jiného mu na tomto filmu opravdu pochválit nemohu.

Námět tohoto filmu je sice absolutně mimo moje znalosti a můj přehled o těchto záležitostech je poněkud ubohý, ale to neznamená, že na mě ta hutná atmosféra nedolehla úplně neměnně. Villeneuve dokázal svůj talent už několikrát s grácií distribuovat a přesvědčil diváky, že je to nový mistr mysteriózna, tajemna a nepříjemných situací. V Sicariu se opět rozhodl pro maximálně hvězdné obsazení a poskytl nám nevšední, zákulisní zážitek z drogového podsvětí. Snímek doléhá na diváka především svou autentickou surovostí a explicitností a ten si pak není ničím jistý. Brutálním podmazem je tu jedinečný soundtrack, kvůli kterému lituji, že jsem nestihla Sicaria v kině, a tak jsem si aspoň ohulila doma televizi. Nejvíc zapamatovatelnou scénou pro mě určitě bude ta, ve které se policejní jednotky bleskurychle projíždí nebezpečným centrem města a snaží se dostat přes hranice. Poprvé to ode mě není pro Villeneuva za pět hvězd, ale i tak mě zase přesvědčil, že si jeho další film nenechám rozhodně ujít.

Mým zvykem je hodnotit tyto artové polozávislé záležitosti spíše nadprůměrně, ale tentokrát mi ani hvězdy nestačí. V životě jsem asi nic originálnějšího neviděla. Určitě The Lobster hodnotím jako nejlepší art drama roku 2015 a k tomu jako nejlepší, nejoriginálnější, nejatraktivnější a nejbizarnější art drama za celý můj filmový život. Nejenže je to něco, co by lidská mysl snad v životě nemohla a asi i neměla vymyslet, ale je to taky aboslutně neemoční film, který vás stejně nenechá chladnými. Špičkové hollywoodské herce v čele s minimalistickým, ale brilantním výkonem Collina Farrella střídají taktéž evropští herci menšího formátu a vše se doplňuje o absurdní a extrémní dialogy, jenž velí totalitní náladě a atmosféře celého snímku. The Lobster nabízí v určitých scénách spoustu komediálních prvků. Vtip v podstatě funguje, ale když si uvědomíte, čemu jste se vlastně smáli, je vám spíš do pláče. Lanthimos zvládl dosadit do zpomalených dramatických scén i super hudbu, která vám rozvibruje celé tělo a posílí celkový zážitek. První polovina v hotelu byla naprosto excelentní, ale neříkám, že druhá by na tom byl hůř, jen trošku ztratila na postavách a vizuálu. Skvělá byla také po celou stopáž naprosto objektivní a chladná vypravěčská forma hlasem Rachel Weisz. Všechno na tomto filmu bylo pro mě prostě skvostné. Ráda si to zopakuji.

Tři hvězdy vážně jen z milosti za dost obtížné, ale prvotřídně zobrazené gore efekty a atraktivní soundtrack. A taky chci udělat Elimu aspoň malou radost.

1. série. Raimi to spolu se svýma kámošema zase dokázal. Dost jsem se bála, co se z tohoto seriálu vyklube. Pro mě osobně byl remake Evil Dead asi ten nejhorší, nejzbytečnější kino zážitek v celém mém životě, a tak jsem se dlouho od seriálu distancovala. Na tohle ale nepotřebujete mít zapnuté mozkové závity. Tohle je prostě jedna mega odpočinková hororová sleazy jízda, kterou budete mít chuť zkouknout na jeden dech. Výborný hláškující Bruce je lepší než kdy dřív a příjemná stopáž každé epizody vám nijak nerozvrátí denní program. Super upgradované gore, které sice trošku na oko působilo dost digitálně, krásně sedne každému milovníkovi mírnějšího splatter žánru a nikoho nemůže tento reborn urazit. 2. série začala absolutně bezkonkurenčně, obvlášť druhý díl byl možná nejlepší, nejbizárnější a nejvíc sleazy úplně z celého seriálu. Opravdu to vypadalo, že to bude šílená jízda. No, tehle pocit jsem měla asi až do pátého dílu. Nemůžu říct, že by chyběla akce, ale zkrátka se tomu trošku scvrkly koule a scénář nebyl tolik zajímavý, spíše otravný a bylo cítit kreativní sucho. Sedmý až devátý díl mě vyloženě moc nenadchl. Příběh byl ale celkově slušný, ucházející po stránce originality a nejspíš o kapku zábavnější než v první sérii. Obě mají ale své klady a zápory. V druhé se trochu víc dopilovala grafická stránka a CGI efekty, které nepůsobí tak uměle. Samozřejmě nechybí stylová hudba a perfektní dávka gore nebo chutných nechutností v každém díle. Dala bych si Ashe klidně do třetice a pak by asi stačilo. Každopádně před Raimim kloubouk dolů, že drží kvalitu. 3. série, tentokrát charakteristická objevením a přítomností Ashovy dcery. První díl byl bezkonkurenční a opět sliboval velmi podobnou a osvědčenou kvalitu z předchozích sérií. Tímhle stylem to i pokračovalo a zapamatovatelnými scénami se stávají ta ze spermabanky za doprovodu Take On Me a potom ta s dítětem a bowlingovými koulemi, u které jsem si div neucvrkla. Z tohoto je zřejmé, že šíleností, sleazy scén a chutného gore neubylo. Obecně musím říct, že mě bavila asi o chloupek víc, než ty předchozí, protože vzrostlo množství originálních nápadů a twistů. Sice mě pasáže s Pablem a získáváním brujo schopností tentokrát moc nezasáhly a byly asi nejslabším článkem, nicméně zážitek mi to nezkazilo. V posledních třech epizodách se ovšem začalo hrát na trochu vážnější sci-fi strunu a ze srandiček se začalo malinko střízlivět a závěr posledního dílu mě v podstatě nepotěšil, nebo mě spíš zmátl. Každopádně Ash je pořád borec, i když si neumím představit, kam se dá s tímhle dějem ještě pokračovat, no uvidíme.