Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (5 337)

plagát

Salomè (1972) 

Vizuálně okázalé zpracování v duchu experimentálních a psychedelických snímků 60. let bombarduje diváka od začátku až do konce obrazem i slovem. Jako bych viděl Felliniho načančanost a okouzlení, Pasoliniho hravost i krutost a pozdější Greenawayovu posedlost tělem a symboly. Známý příběh se tu noří do vln plných barev, tam se znovu vynoří na pozadí očistných plamenů. Nespoutaný ohňostroj více připomíná karneval v Riu, než ten v Benátkách. Nahá těla slouží jako symbol, nástroj i věc. Spanking, vlastnoruční přibíjení se na kříž v detailu, strhávání hadí kůže pod palčivým sluncem. Několikrát jsem bojoval s touhou zastavit obraz, abych zjistil, jestli se v rychlém střihu mé oči nezmýlily. Ale to byl dozajista záměr a cíl, a tak jsem odolal. Vedle Posledního tance Salome (1988, K. Russell) pro mne nejzajímavější zpracování. Pro okrajové publikum.

plagát

La vendetta di Lady Morgan (1965) 

Černobílý gotický horor využívá oblíbené zápletky. Susan, nejbohatší mladá žena v kraji, miluje Pierra. Jenže zálusk má na ni její dlouholetý přítel Harald Morgan. Když je tedy Pierr odstraněn, zbývá se ještě zbavit novomanželky. Nu a zde je onen oblíbený motiv - přesvědčit ji, že je šílená. K ruce má všehoschopného sluhu Rogera a milenku Lillian. Jenže postupně se ukazuje, že trojice spiklenců si navzájem důvěřovat rozhodně nemůže. Kriminální thriller se postupně promění v duchařský horor, ve kterém jde o život všem! Nejvíce potěšila poslední čtvrtina - hřbitov, mlha, vraždění, drsné ukopání koněm, a aby toho všeho nebylo málo, tak se přidá ještě motiv s upíry. A samozřejmě nechybí bouře, podzemní chodby s vězením, bičování a odpovídající konec. Atmosférická záležitost pro milovníky žánru. Osobně jsem měl štěstí na kvalitní kopii.

plagát

Outsider - Foxhead (2020) (epizóda) 

Tak nějak nechápu, proč se dívá někdo, kdo je už několikátý díl otrávený z toho, že kniha není zfilmována slovo od slova, nebo někdo, kdo se už více jak od poloviny nudí. To je přeci ztráta času. Mně se líbí ono pozvolné stoupající napětí, sakra, je to psychologický příběh a ne nějaká akční divočina. Mám pocit, že uspěchaná doba mnohým nedovoluje vychutnat si pomalejší tempo, což je škoda. ONO už je ale zatraceně blízko. A i když se krmí, má stále větší hlad... Za posledních deset minut dám hvězdu navíc.

plagát

5 tombe per un medium (1965) 

Film otevírá scéna pronásledovaného muže, který je nakonec ve stáji ukopán koněm. Kamera zabere detail na rozbitou tvář s okem vyvaleným ven. Klasický horor s působivou černobílou kamerou, která se soustřeďuje na celky i detaily, hru světel a stínů a kontrast světla a tmy. Tajuplné sídlo v místě, kde lišky dávají dobrou noc, bývalo kdysi lazaretem, kde umírali nemocní na mor. Jejich duše vyvolal poslední majitel. Záhadná úmrtí, kletba a pomsta. Hřbitov, bouře, mlha, temná kobka a tajemství. Magie a okultismus. Mor! Nechybí obličej rozleptaný kyselinou ani nemoc rozežírající tělo. Hudba vhodně navozuje patřičnou atmosféru. Filmu samozřejmě vládne sametová kráska Barbara Steeleová. Mně se film líbil, ale uznávám, že osloví hlavně skalní fanoušky gotického hororu.

plagát

Dom Sary (1984) (TV film) 

„Alespoň mi řekněte, co je to za nemoc."„To budeme vědět až po pitvě." Temné, romantické, gothické. Sara, ta, co podle Bible sepsala smlouvu s Asmodeem. Věčně mladá a krásná! Žena vamp, žena vampýr! Časný podzim, kdy listí se zbarvilo a mlhy se válí po krajině. Noční bouře. Sídlo uprostřed lesů, kde se člověk pomoci nedovolá. Wiktor chce stůj co stůj zjistit, co ničí jeho přítele Kamila, a tak nedbá jeho varování, aby se jí vyhnul zdaleka, a začne ji navštěvovat. Past je nastražena a záleží, jak bude Wiktor silný. Atmosférou a vizuálem připomene tenhle kousek nejen staré hammerovky, ale i české filmy ze šedesátých let. 4,5*

plagát

Pojď za tátou (2019) 

Psychologické drama o rozbité rodině, respektive o návratu syna k otci, se postupně promění v boj o život. S lehce mysteriózním nádechem sledujeme osud Norvala (Elijah Wood), který 30 let svého otce neviděl a přijíždí za ním proto, že mu poslal list s prosbou. Norval netuší, proč ho otec pozval, ale brzy zjistí, že vše se má zcela jinak. První třetina je taková ukecaná, i když Gordon (Stephen McHattie) nemá chybu a je škoda, že nedostal větší prostor. Ten chlap nehraje, on svojí postavou prostě žije. Z násilných akcí je asi nejlepší scéna s vidličkou zakončená potravinovou fólií, bodák na účtenky jako zbraň je rovněž fajn. Nejnapínavější mi přišlo plížení pokojem, kde oddechovala čtveřice po sexu. Že jde o komedii, jsem ani nevnímal, pár scének bylo spíše jen úsměvných. Od Aphex Twin jsem očekával místo Avril 14th divokou Come To Daddy.... Místy napínavé, jako celek mě to ale nijak zvlášť nechytlo.

plagát

Vražedná přání (2017) 

Nic není zadarmo a takový Faust by mohl vyprávět. Ono je vcelku jedno, zda se zapletete s místním Mefistofelem nebo čínským démonem. Jisté je, že za poskytnuté služby zaplatíte cenu nejvyšší. Clare je klasická smolařka, které jakoby nic nevycházelo. I když se mi líbilo, že z ní neudělali zcela neschopnou blbku a že když se dostala do křížku s namyšlenou frajlí, uměla jí nakopat.... Mít kouzelné přání je jistě lákavé, pokud jich je sedm, pak se člověk nemusí bát, že jich pár prošustruje. A než Clare dojde, jaká je cena za její rozmařilost, je už pozdě. Nejvíce mě bavila scéna s výměnou kola a výtahem. Tipovat si, kdo z těch dvou zařve, bylo fajn. A potěšil konec! Jo, Ďábla neobelstíš a démona jakbysmet. Příjemná oddechovka, kde se v podstatě čeká na smrt obětí. Ty sice nejsou nijak originální, napětí však mají.

plagát

Ostrov snov (2020) 

Vzhledem ke zdejšímu mizernému hodnocení jsem očekával propad, tudíž úplně zklamaný nejsem. A dokonce jsem ani v kině nebyl sám, jak se někdy stává. Ostrov plnící přání je v první řadě krásný, proto zamrzí, že příroda nedostala větší prostor. Jelikož se příběh postupně mění v survival, očekával jsem větší temnotu, která se bohužel nedostavila. Nedojde tak ani na gore, ani na mrazivou atmosféru, přičemž obojí se nabízelo. Takový doktor Torture.... Naštěstí nedojde ani na laciné lekačky, což jsem vzal s povděkem. Jejich móda je už značně ubíjející. Pro diváky zvyklé na přímočarost bude asi zamotaná dějová linka problém. Nakonec ale vše do sebe zapadne. Postavy tedy za moc nestojí, a tak držet palce není téměř komu. Škoda, že orgie fantazie se nekonají. Vodní hadi měnící se v ruce a ohořelý bubák jsou opravdu málo. Do kina bych film nedával, jelikož za to stojí jen kamera. Na jedno podívání, proč ne. 2,5*

plagát

Monster on the Campus (1958) 

Vcelku průměrný monstrhoror o pravěké rybě (jako latimérie moc nevypadá), která byla před výlovem zasažena radiací. její krev tak obsahuje látku, jejíž pomocí lze zvrátit evoluční vývoj. A tak vážka, která na rybu v laboratoři usedne, se promění v pravěké obří monstrum s rozpětím křídel okolo 75 cm (zřejmě z rodu Meganeura). Když se profesor Blake při manipulaci s rybou nechtěně poraní o její zuby a kontaminaci znásobí ponořením ruky do vody, v níž byla, promění se v jakési pravěké monstrum, křížence člověka a opice. Když pak sám zkouší sérum z ryby dobrovolně na sobě, připomene klasickou postavu doktora Jekylla, byť samotná proměna spíše vypadá, jak zmiňuje zde Oktavianus, jako z filmů o vlkodlacích. První část filmu sází především na dialogy a monstrum samotné není vidět, druhá část už přibírá více napětí a akce, poslední čtvrtina má slušný spád a názornou ukázku práce maskérů. Spíše pro skalní fanoušky. Zklamán jsem nebyl, ale čekal jsem od J. Arnolda přeci jen něco onačejšího.

plagát

Outsider - In the Pines, In the Pines (2020) (epizóda) 

The Outsider je přesně ten typ seriálů, které je dobré zhodnotit až na závěr jako celek. Opakuji se - knihu jsem přečetl s velkou chutí, ale odmítám ji tentokrát srovnávat s filmovým počinem. Něco jiného jsou Kingovy romány a povídky, tam jsem přísný (a téměř všechny jsem přečetl). Je vskutku zbytečné vypisovat, čím vším se kniha odlišuje, dokonce bych řekl, že jsou to zbytečné spoilery pro případné nové čtenáře. Ano, tenhle díl byl pomalejší, ale ruku na srdce, King nikdy nepsal akční pecky, nýbrž psychologické. Já tedy hodnotím nepolevující napínavou atmosféru a jsem zvědav, jak se vše nakonec vyvine.