John Dunbar

Na konci jednoho z dílů této kultovní legendy se po "Alles Gute" a před závěrečnými titulky objevil přesně takto velkými písmeny napsaný citát měsíce: "JEN POČKEJ, ZAJÍCI!" Jan Palach. Ne, tihle hoši se nezalekli opravdu ničeho. "For me" byla nejlepší Krkonošská pohádka .. Jak Trautenberk loupil v Krakonošově revíru a Na plovárně s Karlem Gottem na téma: O čem sní muži .

Plně se ztotožnuji s komentářem uživatele Lima. Přes tisíckrát omleté šablony nelze nikdy narýsovat prvotně dokonalý tvar. Á propos, příště bude bojovníkem plastický chirurg či vlasový stylista? :-)) Bezesporu nejslabší film z první stovky.

Drtivá většina baseballových scén není natočena a je zde podávána pouze dokumentárně formou záběrů ze skutečných zápasů. Přesně tento apekt mi nedává šanci dát plné hodnocení, protože už díky delší stopáži na to měli tvůrci dostatek prostoru. Ovšem, pokud jde o myšlenku, jak sestavit vítězný baseballový tým, tato během děje postupně rozkvetla z malého nezajímavého poupětě ve velký přitažlivý květ. Spojit obě dvě stránky dohromady, vznikl by sice nákladný, nicméně velký pětihvězdičkový sportovně-dramatický trhák.

Totální obžaloba zavedeného a nezničitelného systému. Jak se příběh uzavře de facto prozradí hlavní postava profesora Faradae při jedné ze svých promluv ke studentům.

Ani "holomráz" a Luboš Fišer nevyhnali mé hodnocení výše než na 3*. "Verneovky" v československém provedení měl mít všechny na svědomí Karel Zeman, toť je můj názor, či spíše nesplněné přání.

Kotěnočkin a Rusakov v 85 byli pro mě jako desetiletého hvězdy určitě větší, než Krutov a Kasatonov. A vůbec celé titulky k "Nu, pogodi!" jsem tehdy uměl nazpaměť :-)))

Sleduji Survivora od svého začátku na COOLU a musím říct, že se jedná o doposud nejlepší sérii. Casting se parádně vyvedl a na Cookových ostrovech se dle mého odehrál ten nejkrásněší, nejvyrovnanější a nejdiváčtější souboj. Totálně jsem se s hlavními hrdiny sžil a ve tříčlenném finále proti sobě stanuli dva nejlepší hráči, které jsem kdy měl možnost sledovat.

Co můžeme očekávat, když si nezkušený filmový režisér natočí svoji pohádkovou prvotinu? Zřejmě totální průšvih, že... V tomto případě, se ale stal pravý opak a vznikla jedna z nejkvalitnějších českých filmových pohádek 80. let a společně s Pohádkou svatojánské noci nejlepší pohádka natočená na území Moravy resp. Valašska. Skvělou tajemnou atmosféru "Statečného kováře" posiluje poněkud netradiční, ale zde naprosto skvěle fungující hudba a zpěv Petra a Hany Ulrychových obdařená jasnými ryzími prvky moravského folklóru.

Tato pohádka se zcela vymyká tehdy běžnému a jistě velmi kvalitnímu standardu pohádek ČSSR. Skrývá v sobě nějaké temné a přesto krásné kouzlo. Výběr Adršpašsko-teplických skal toto kouzlo ještě zvětšuje. Bohužel, tento pro mě krásný aspekt sráží v širší rovině diváků hodnocení spíše dolů mimo červenou hranici 70%. Závěrečné rozuzlení ve skalách za finišující uhrančivé hudby Ivana Kurze si vždycky naplno vychutnám.

Nakonec 2*, zavánělo to však ještě horším prů...švihem. Nenašel jsem zde nic, co by bylo alespoň průměrné. Nevtip, nuda a nevkus vládnou tomuto nepřekvapivému snímku. Samozřejmě vím, že existují ještě daleko odpornější rádoby veselé slátaniny z produkce "JůEsEj", na ty však nemám po shlédnutí trailerů odvahu.