Stegman

VIZUÁL +, OBSAH -. Skoky v čase, sny, hypnózy, intriky, velmi podobné postavy (navíc maskované). Asi nebude moc překvapivé, když prozradím, že jsem se vůbec neorientoval. Jenže totéž přiznávají i obdivovatelé tohoto kousku! Vysvětluju si to tak, že to jsou pozéři. To mě má po sto minutách uspokojit, že "ten film nemá dávat smysl", a "hledat ve všem nějakou příčinu je přízemní"? Jestli jsem nějakého pozéra urazil, tak ať (mi napíše do pošty a já se mu omluvím).

PODLE SKUTEČNÉHO PŘÍBĚHU. .............. Viděl jsem už hodně těch filmů "Jak se učitel nepoddal a zvítězil", ale marně si vzpomínám aspoň na jeden, kterému jsem dal 5 hvězd. (Až teď. :)) Přitom tady vše na první pohled vypadá standardně - kamera, výkony i příběh. JENŽE je tu také jedno poselství (POZOR, SPOILER!): Učitel původně přijíždí "jen" učit chudé děti, ale zanedlouho se v podstatě mění v misionáře: Místo zápaďácky bezduchého systematického vzdělávání se rozhodne žákům ukázat (pomocí několika vybraných zajímavostí), že existuje i jiný (lepší) svět než ten, do kterého byli celý život směrováni (a nejspíš i budou). - Paradox je, že jsme na tom v dnešní době pokroku a internetu dost podobně jako tihle zaostalí černoši. Informací máme všude kolem přehršel a často se v nich nedokážeme vyznat. I dnes by bylo potřeba Conrackových služeb.

Tenhle mix komedie se špetkou melancholie mi teda sednul. Vším prostupující a nakažlivá pohoda snímku musí strhnout i vás, nejste-li z kamene. Ty pestré charaktery, ten zapadlý kout světa, kde mají svoje vlastní pravidla... Já osobně tyhle jižanské filmy zbožňuju - už proto, že i když právě nejste na stejné vlně, tak vás na ni dostanou. ..................................... Hasta la victoria!

Tohle je přesně ten typ němého filmu, který u mě nemá šanci: vleče se to až hanba, je to plné patetických / groteskních hereckých výstupů, neobsahuje to ani jednu výjimečnou scénu. Jsem neobjektivní? To je subjektivní. :) - Proč bych měl být k tomuto filmu shovívavý, když jiné filmy ze stejné dekády moji kritiku unesou? Kamera je kvalitní, ale to je dost málo. Mnohem radši (*****) mám verzi od F. Filipa.

Nic originálního na tom nevidím, víc si užiju i reklamu na Perwoll (SPOILER: To je nové? Ne, jen vyprané v Perwollu.).

Nalákán na detektivku v neobvyklém prostředí rozestavěného sídliště jsem to zkusil, ale dostavilo se jen zklamání. Detektivka je to nepřehledná a nudná, ze sídliště se toho moc neukáže. Jakkoli Solan napětí / psychologii umí, tady se zrovna nevycajchnoval. Ani závěrečné odhalení to nezachránilo. Možná by to bylo napodruhé lepší, ale zjišťovat to nehodlám.

Od Párala jsem nic nečetl, nebudu tudíž poměřovat film s knihou (dělat to je ostatně úplná blbost). Viděl jsem ale Milence & Vrahy a Playgirls, a myslím, že už dokážu poznat onu "páralovskou" poetiku. Dokonce i v těch příšerných Playgirls jsem ji cítil. Tu zvláštní atmosféru, kdy je člověku na blití (když už ne na umření) z toho všeho zkaženého a nezdravého kolem. Atmosféru, v níž se vyskytují zajímavé charakterní a bezcharakterní postavy. No, tak v tomhle filmu jsem z ní (ani z ničeho jného) necítil ani ň (slušně řečeno). A jestli mi nějaký zdejší rozumbrada bude chtít vnutit, že to byl umělecký záměr, tak na to mu můžu víte co (slušně nedopovězeno). - No ne, tak jako sorry, ale v psychologickém dramatu se dočkat jen banalit a nepřirozených dialogů...

Tenhle film má tři obrovské plusy: úžasné herecké výkony, dokonalou výpravu + technickou stránku vůbec (jak je u produkcí HBO zvykem) a neuvěřitelný příběh (údajně největší lynčování v historii USA). Rozhodně stojí za vidění.

K mému zklamání se film nevěnoval občanskému aktivismu tak, jak jsem z obsahu vyrozuměl. Začal delším, ale o to zajímavějším úvodem o rozhádané vesnici. Když se uklidnili, čekal jsem, že film ukáže, jak se vesničané pustili do pořádného boje - kampaň, úřady, lobbing... jenže to ne. Režisér se soustředil hlavně na souboj rybáře s obrovskou lodí pokládající kabel. :) Souboj to byl dramatický, ale radši bych jiný druh boje. Jestli dokument o kauze řekl vše podstatné, tak mi to ukázalo, že jsou Irové nesmírně stateční a odhodlaní (kéž by to tak bylo i u nás), ale také, že jsou bezzubí, pokud jde o věcné řešení problému.

Musím říct, že od první do poslední minuty je to zábavný kousek (jako podkres je balkánská dechovka), u kterého pod povrchem mrazí a člověk si z něj hodně odnese. Což je přesně to, v co jsem doufal. POZOR, SPOILER: Režisér po projekci tvrdil, že je s bratry i nadále v kontaktu :) a žádný z bratrů si zatím ženu nenašel. :)