Gimli

Dobrý pocit z Jestřábí ženy mi vždycky dokonale zkazí dokonale nepadnoucí hudba Adrewa Powella! Popík osmdesátých let ve fantasy odehrávající se někde ve středověku? To by možná pasovalo Monty Pythonům. Něco podobného málem potkalo také Barbara Conana, jenomže John Millius si prosadil svou a Basila Poledourise. Nejvíc mě zaráží, že ostřílený bard, jímž Richard Donner bezesporu je, tohleto dovolil nebo dokonce sám vymyslel. Film je jinak velmi pěkný, ale tahle hudba zanechala na jeho tváři tak hrůzostrašnou jizvu, že mnohdy musím odvrátit zrak. Naštěstí v něterých scénách je hudba opravdu vynikající.

Spocení drsňáci, roznožky přesahující přímý úhel, holý zadek, pomsta a Bolo Yeung! To je, jak u nás říkávala cikáňata, "Fran Duks" a klasika osmdesátých let.

Jeden z mala pripadu, kdy pokracovani filmu predcilo sveho predchudce (nejspis diky propracovanejsimu scenari). Navrat velkeho blondyna je krasne zabavna podivana postavena na netradicnim richardovskem humoru a parodujici "agentske" filmy. To vse samozrejme podporeno skvelymi hereckymi vykony. A samozřejmě je třeba dodat, že pan ministr je naprostý kretén.

Nevim, jak se na to bude divat clovek, ktery necetl knihu. Nejspis jako na dobry thriller, kteremu nechybi zajimava zapletka, vyborne herecke vykony a depresivni hudba. Ten, kdo knihu cetl, pochopi spoustu naznacenych veci, ovsem bude zklaman, ze spousta scen chybi a nektere nejsou tak tisnive napinave jako v knize. Kdyz ale odhlednu od knihy, tak je pribeh mladeho kluka, ktery ma posunute lidske hodnoty, velmi napinavy.

Každé dítko ví, že sůl je nad zlato. A velmi pravděpodobně právě díky této pohádce, která je tentokrát servírovaná na werichovském talíři. Prakticky žádná postava není zlá, příběh se odehrává v milém prostředí a to vše je podepřeno brilantními nezapomenutelnými dialogy, z nichž většina je dnes již kultovní. Snad proto je Byl jednou jeden král mou nejoblíbenější pohádkou a asi i nejoblíbenějším českým filmem.

Nejsem vůbec rozerván, ni netrpím! Mám jasno a slova nacházím! Co se děje, co to je, co nám nedá pokoje! To pět hvězdiček letí k vám! Čtyřicet let před Žhavými výstřely už se dělaly skvělé parodie. A to u nás!

Tenhle "komorní" film mě nikdy nepřestane bavit. Viděl jsem ho nesčetněkrát a můžu ho sledovat neustále dokola. Na Cameronových filmech obdivuju mimořádně vtahující atmosféru. Díky tomu si na konci připadám, jak by mě někdo vykopl z jiného světa. Mám vždycky obrovské nutkání si film pustit okamžitě znovu. Sem tam se stane, že opravdu neodolám. Navíc má Cameron mimořádný talent na obsazování rolí. Jeho figury jsou vždy dokonale přesné. Navíc jeho filmy nestárnou. Který z 20 let starých filmů vypadá tak, že byl natočen nedávno? Triky tu totiž nejsou pro zábavu, ale protože si to příběh vyžaduje. Druhý Terminátor to jenom potvrzuje.

Kdyby ve školách kromě povinné literatury existovaly i povinné filmy, Schindlerův seznam by mezi ně musel patřit. Drsné svědectví o hrůzách, které se děly. Tří a čtvrthodinový opus, brilantní filmařina. A že je místy sentimentální? Ať! Vždyť nad tím, co se dělo, bychom měli brečet, ne se tomu smát!

Asi poslední český film, kde jsem ještě schopen zkousnout, jak parta nevzdělaných ochlastů a huličů káže ostatním o životě, a dobře se u toho bavit.

Každý hrdina téhle pohádky mi byl naprosto ukradený. Film bez napětí a téměř bez humoru, jen pohádkové torzo, které to celé jakž takž drží na nohou.