Segrestor

Já vám říkám, že se něco brzo semele. Ne nadarmo natočili amíci tak nákladnej náborák. Určitě jim někde zase zabili strejčka, tak chtěj někomu dát přes držku. Tihle čtyři z tanku a Pittbulem nakonec ale (BOJLER) zkapou, tak mi to krapet rozbíjí mou teorii o náborovém videjku. No, každopádně IS se už klepe strachy, až to kluci roztočej jak za Hitlera. Nic, krapet jsem se nechal unést. Film je zajímavý hlavně v postavě Dona Colliera. Povedlo se jim zkrátka neukázat druhého Aldo Rainese a to právě Pittovým herectvím. Stejně se ale srovnání s Pancharty dalo najít. Pobyt v bytě německých soudružek mi přišel jako vyšitý z Tarantina. Ale dál. Dobovost je tradičně precizní a na filmu se vám bude líbit asi nejvíc. Samotné bojové sekvence si pochvalu zaslouží zrovna tak. Finále by bylo na dlouhé povídání a určitě bych musel šáhnout po silných výrazech. Každopádně, kdo nefandí amíkům, bude se tlemit od začátku do konce. Ano, přesně těm okamžikům, kdy hrdina na jeden výstřel odbachne deset nácků do hlavy, dalších deset přijde o nohy, tři začnou hořet a pět jde k zemi radši též.

To máte tak, lidičkové, když ten sviňák Ben ze ztracenýho ostrova vymyslí softwér s názvem Minority Report, ale chybí mu tam ještě nainstalovat Mirek Dušín. Co čert nechtěl, do cesty se mu připlete zánovní houmles, který navíc umí krav maga. Slovo dá slovo a už oba ilegálně zachraňují opravdovýho člověka před neúmyslným zabitím. Říkám bravo, ale pro jistotu přepínám na jiný seriál.

Bál jsem se patetického litování černochů před sto padesáti lety, udělování políčků svědomí Ameriky a slzopudného kýče plného dlouhých záběrů na vyjedené misky nebohých otroků v době kolalokové obrody, ale dostal jsem velmi záživný film, který jednostranně nefandil "těm svejm", nenudil a dokonale zobrazoval pravděpodobnou skutečnou událost... a to mám rád. Polemiku o lidských rasách nechám na jiných. Film je to pěkný. Poctivý a v neposlední řadě k zamyšlení každého nad sebou samým, zda by vůbec Solomonovu situaci zvládl byť třeba jen na dvanáct měsíců...

Jako prezident, řekl bych o snímku Bretta Ratnera toto: Podívejte se, pane redaktore, kdybyste nebyl idiot, tak byste jistě věděl, že jsem snímek Herkules viděl už kdysi, no, jen od jiného režiséra a nebyl to pan Sedláček, který, jak vy tvrdíte, vy idiote, nedostal ode mne medaili za službičku, nýbrž za celoživotní dílo, ale to byste věděl, kdybyste viděl Pravidla lži, které já, na rozdíl od vás viděl a podotýkám, že anglicky se Robert čte jako pan Littlefarmer. Herakles, tak se to překládá, vy idiote, jelikož se jedná o řeckého hrdinu, nikoliv amerického, no, jak jste si už určitě domýšlel, tedy Herakles, v překladu pražské kavárny jako velice oblíbený termín Kundun, což je, jak byste jistě věděl, kdybyste nebyl idiot, rovněž vynikající snímek Martina Scorseseho, což je v překladu Martin Hovínko, ale to jsem odbočil, no, tedy Kundun se vydává na dobrodružství, které s řeckými bájemi Eduarda Petišky, což se čte jako Edward Shemale, ovšem vůbec nesouvisí. Američané to zkurvili, jako ostatně vše. Takhle by se dějiny, pane redaktore idiote, neměly vyprávět ani za hovno, no.

Myslíte si, že uvidíte další uhlazenou trapnost s nuceným humorem, korektními vtipy na černochy a poučný happy end. V podstatě to dostanete. Jen s drobnými úpravami. Místy to například není vůbec trapné. Vtipy na černochy jsou občas dost na tělo. Zůstává jen poučný happy end. Vůbec nevadí. Dva paňáci, kteří vás budou ze začátku silně iritovat, si postupně získají vaše sympatie a ještě řeknete, že jste za ně rádi, jelikož by to byl jen další film s tlustým Hihihillem a jakýmkoliv standup černým komikem. Naštěstí nebyl, mělo to solidní příběh, žádná rychlokvaška přes kopírák, chvílemi supervtipné pasáže, nudné zcela chyběly... tak, co si přát víc. Inu, trochu pocítíte, že to ještě o kousek mohlo být lepší. Že je to jaksi pořád seriozní rodinovka s opravdu jen mírným přesahem. Ale což, aspoň něco. Rok 2014 zrovna nehýří zvládnutými nedebilními komediemi.

To máte tak, když Hercule Poirot přijede na místo Čínu a než aby si svolal podezřelé a postupně jim vysvětlit, jak se to všechno semlelo, pozve si zkrátka jen toho největšího vrahouna dynastie Tic Tac. A co čert nechtěl, skamarádí se spolu. Po zbytek filmu tam Donnie Yen chodí s žampionem na hlavě nebo si hraje na jednorukýho banditu. A na konci vám k titulkům zahrají Balls to the wall ale pozpátku. Ovšem, vyplatilo se.

Into the Storm je jen dalším nepochopitelně podhodnoceným katastrofickým snímkem, přitom nabízí něco víc, než tradiční filmy s podobnou tématikou. Předně nám násilně necpe rodinné drama, neztrácíme hodinu drahocenného času sledováním poklidného života vzorku populace před bouřkou, jak to právě bývá zvykem. Ačkoliv tedy o rodinu nakonec jde, je to, abych tak řekl, přijatelné, nenásilné a vlastně i logické. Přirozené začlenění rodiny do pohromy mě naopak potěšilo. Dalším plusem jsou samozřejmě tzv. autentické záběry. Sice mě nejdřív iritovala přílišná snaha o tu autenticitu, ale později jsem ji už nevnímal a byl díky ní do toho vtažen jako silou zobrazeného tornáda. Díky tomu, co jsem právě vypíchl, to bylo opravdu nervydrásající drama plné neskutečné destrukce. Můžeme sice spekulovat o tom, zda je to či ono reálné, ale je to film, který má "unášet" a to se děje a bez zbytečného patosu a slz nad mrtvými. Za top scénu považuji tu (SPOILER), kde nám tvůrci přiblížili oko tornáda, o které vlastně celou dobu šlo, senzačními záběry přímo z pohledu řidiče vozu, jenž byl vírem vržen právě do jeho ohniska. Takový záběr by měl vstoupit do dějin.

To je vražda, napsala, pak se umyla, oblíkla a nastoupila na bojový výcvik.

Rozpolcenost snímku je obrovská. Někdy je to naprosto fantastické, nervydrásající, dobrodružné, dojemné, zkrátka emoce z vás stříkají až na plátno, ale někdy vám naopak začnou cukat nohy, vytočení byste nejradši z toho kina vypadli a šli se potěšit sledováním klidné vodní hladiny, jelikož ta nabízí mnohem více zábavy. Nuda střídá akci v takové kadenci, že si řeknete, jestli to není jen nějaký špatný vtip, protože podle traileru jste šli na něco úplně jiného. Přes veškerou snahu o hloubku postav a jejich motivů, se k nim stejně nepřimknete a je vám vlastně zcela u hrnečku, co se s nimi stane. Do toho všeho přehršle vysvětlování, aby i lopata nalákaná upoutávkami na Batmana z Betelgueze, pochopila, co se v každé předchozí scéně odehrálo. A stejně každý nakonec zjistí, že to už všechno viděl SPOILER v Horizontu události a Ztraceni ve vesmíru KONEC SPOILERU. Hrátky s časoprostorem jsou pak jediným kladem filmu, neboť tvůrci nepřišli s žádnou svou fantasmagorií, ale drží se docela striktně obecně uznávaných teorií. Přeci jen ale stejně sekají jednu botu za druhou. Planety sousedící s černou dírou, odlet ze Země klasickou raketou, ale pak na planetách následují nálety jak s Milenium Falcon, moře, kde se na mělčině dělají mnohakilometrové vlny a další. Rozpolcenost je tedy i zde. Chytré/pitomé. Pak je tu také kladem určitá dávka humoru a to docela chytrého, jen nevím, proč tam vlastně byl. Jestli proto, aby tam bří Nolanové měli úplně všechno, stejně jako Bay tehdy v Armageddonu, nebo jen pro obyčejné odlehčení, ačkoliv děj nebyl tak hutný, aby se muselo odlehčovat právě humorem. Cukrová vata mezi jednotlivými akcemi docela stačila. Konečný verdikt tedy zní: Film je určen pro vyznavače věděckých sci-fi a odkojených na Tarkovském. Je rozhodně zajímavý, ale umí i naštvat a otrávit, a s příměsí překrásných scenérií, optimistického poselství a opisem z Red Dwarfa (speciálně díl s názvem Rimmerosvět, právě kvůli časové dilataci černé díry, hihi). Radši tedy zůstanu u kravinek jako jsou Hvězdné války, Strážci galaxie, Vetřelci etc.

Celý kraťas je jen o tom, že hrdina přijde, uvidí a zvítězí a tak to mám sakra rád, žádné dlouhé teátry, desítky užvaněných postav, děti, ugly actors, zahuhlané dialogy a trapné byty rodičů a hloubavé hlubokomyslné zakončení filmu, jak to známe ze všech těch jiných amaťáků. Leč i zde se najde nějaká ta chybka, která celkový dojem trochu zkazí. Pocítíte, že tu a tam by se dalo trochu přitlačit na husqvarnu. Jednou to je střihem, jednou dějově - to když očekáváte, že to tam hrdina vykosí pěstmi a kopy, když už se tak vyfešákoval (což by i podtrhlo humornou notu filmu), ale stane se jen, že to tam prostě vystřílí. Speciální pochvalu si film zaslouží za kostýmy a prostředí a vlastně i docela solidní herecké výrony a v neposlední řadě i ony proklamované kaskadérské kousky.