V oku tornáda

Into the Storm je podozrivo kratučké dielo. 90 minút aj s titulkami slúži ako varovanie, že scenáristi sa síce mali popasovať so situáciami, kde by hrdinovia čelili tornádam, no zároveň pri neustálom výskyte odpadá napätie - kedy a kde udrú. Najprv je tu iba jedno tornádo a príde na chvíľu, potom sa ich objaví viac a našťastie finále graduje vytvorením mohutného víru s úctyhodnou rýchlosťou 450 km/h, ktorá už narobí absolútnu paseku v krajine. Situácie, do ktorých sa však hrdinovia dostanú, sú plné klišé. V oku búrky nemá poriadny scenár, je iba sériou scén, kde striedavo čakáme na to, kedy príde ďalšie tornádo a momentu katastrofy, kedy to na plátne poriadne hučí a máme sa báť o hrdinov. Keď zúri akcia, je to fajn. Ale počúvať našich hrdinov, je už horšie. Novým elementom oproti starému Twisterovi má byť aj koncept found footage. Autori sa nám snažia navodiť pocit, že všetko, čo vidíme, je točené týmto štýlom, ale hoci je tu obrnené auto s 24 kamerami, každý druhý herec pobehuje s kamerou či mobilným telefónom, stále je to iba pekná vychytávka pre cca dve tretiny scén, ale zvyšok je aj tak točený klasicky. Na určité pohltenie do deja to stačí, najmä prvé momenty, kedy sa fakt ocitneme vnútri tornáda alebo pár ďalších intenzívnych chvíľ. Herecké obsadenie povolalo skôr amatérskych hercov. V oku búrky mohol byť dobrý film, ale stroskotáva na chabom scenári a fádnych situáciách, ktoré to napätie nedokážu generovať. (27.05.2019)

Být to více ambicióznější, tak skáču momentálně radosti. Celkem mi zde chyběla Americká vláda, meteorologové a všichni, co by se tuhle problematiku snažili globálně vyřešit, ono se to bohužel soustřeďuje jen na hrstku postav, což mi vadilo. Efekty jsou super, ale film se taktéž rozjíždí pomalu a než se příjde na věc, skončí film dříve než řeknu švec. 60% (02.11.2014)

Scenár je strašná slabota, film v tomto smere okopíroval všetko čo sa len dá, takže často bolo hneď jasné, čo bude v ďalšej scéne. Ale efekty a celková atmosféra neboli zlé, celkom ma to "vizuálne" pobavilo. Takže ten, kto čaká nenáročnú filmovú zábavu zameranú hlavne na efekty, by mal byť spokojný. 55/100 (08.02.2015)

Tak jak, Bobíku? Mrknem na Tornádo Lou, tu Arizónskou pěnici, prohlédneme jí oftalmoskopem? Pokud je tedy okem míněn opravdu sklivec a nejedná se jen o téměř básnický pojem vytvořený poetickým střevem, pak bude dozajista myšlena prdel. Prdel!!! No, to abych vyměnil nástroj. Vzhledem k tomu, že jaksi uznávám své občasné autority, uvěřil jsem některým zde vyprodukovaným větám v komentech, že klasický model o tak či jinak pochroumané rodině zde figurovat nebude, super, klišé se nekoná a o čem ten film teda bude, hehe, dále až božsky opěvované dramatické scény a další všemožná superlativa o supercele. Do prdele. Po trapných patnácti minutách měním lékařský kufřík, neskonale se směji ftipné dvojce na čtyřkolce, proklínám svou důvěřivost a čekám na ten neskutečný vrchol, grandiózní finále, tak, větře duj. No, přetrpíme pochroumanou rodinu, zív, já to věděl, kreténské dialogy primitivních scénáristů napsaných pro idiotské studenstvo, plky a milion kamer geniálně obhajitelných projektem časové kapsle, to už jsem opravdu uchcával. Tolik trivialit na jednom místě... větře, duješ??? Pořád čekám! Fůůů a fííí, meluzína jak od Křemílka s Vochomrchou a stejně zákeřná, dokonce jednomu hrdinovi, zástupci pana šiditele, vytáhla prdel skrze kanál. Nebój, kufřík už mám otevřený. Dočkali jsme se i přerodu cynika profesionála v citlivou duši a miláčka všehomíra a pozór, jeho letu vokem... tak to bylo ono? Na to tady hodinu a půl čekám? K dokončení trapnosti další rozhovory do kamer, společné mazlení bratrů Bíbrů a taťky a džouk v podobě již zmíněné dvojice na úrovni tele-tele. Od začátku dokonce dokonale bez napětí, neboť každé z hrajících telat má na čele napsáno, jak že to s nim bude dál. Ač jsem nečekal nějaký extra umělecký zážitek, tohle bylo velmi podprůměr, přátelé. O hrdě ač potrhaně třepotajících se vlajkách se ani nezmiňuji, je to špatné pro morálku. Takže, Bobík je neskonale nasrán a bude se více držet hesla „důvěřuj, ale prověřuj.“ (16.11.2014)

O my god! Nechápejte mě špatně, v kině to musel být poměrně solidní hukot. Vždyť i mě doma bylo při řádění tornáda docela úzko. Ani největší tornádo na světě, které se nakonec samozřejmě dostaví ovšem nedokáže zakrýt kreténské postavy a dialogy které rvou uši. Triková složka je bez debat výborná. Pokud to někomu stačí, zřejmě jej čeká jeden z adeptů na Film roku. 50% (10.11.2014)