Pet 510

Nekouka se na to uplne nejhur a chvilema je to sympaticky bizarnni. Nicmene predvidatelny dej podle sablony "byt jiny je okay actually" neprinasi tematicky vubec nic noveho takze Animal Kingdom je ve finale jenom docela prumerny feel-good movie.

Dost lidi si pravem klade otazku, proc je ma tenhle pocin na sobe nalepku Black Mirror. Pro Black Mirror je totiz typicke, ze se zde pracuje s futuristickymi technologiemi a pribeh je zasazen do dystopicke reality. Nicmene samotne technologie casto nejsou hlavnim tematem daneho pribehu, ale slouzi spis jako prostredek, kterym se nastavi zrcadlo soucasne spolecnosti. Napriklad  Nosedive neni nejaky od reality odtrzeny crazy fantasticky pribeh, ale do absurdity dovedena podoba, nekterych velice realnych aspektu socialnich siti. Stejne tak, ne vsechny Black Mirror epizody pracuji s futuristickymi technologiemi, ale jsou zasazeny do soucasneho stavu technologickeho vyvoje a zpracovavaji nejake aktualni tema a nabizeji urcitou kritiku. Tematem Loch Henry je pochopitelne true crime, ktery poslednich par let zaziva boom, coz je docela creepy. Nabizi se mi srovnani s Hated in the Nation ze treti serie. Hlavnim tematem je tady sikana na socialnich sitich. Message je: Sikana na sitich ma realne kosekvence, nebud hovado. Je to vyborna epizoda, mrazi z ni, message a kritika spolecnosti je zde krasne citelna a clovek se zamysli, kdyz ne nad sebou, tak urcite nad chovanim lidi na socialnich sitich. Loch Henry je bezesporu taky kritikou. Kdyby to bylo dobre napsany message by mohla byt: Konzumace true crime ma realne konsekvence, ty (divak) jses soucasti problemu. Jenomze tuhle message epizoda nepredava a jako kritika to moc nevyzni. Je to proto, ze pribeh je vystaveny tak, ze kosekvence fenomenu true crime si odnese hlavni protagonista, ktery je tvurce true crime contentu. Epizoda tak spis vyzniva jako takove pomerne light kritika namirena proti tvurcum, ktera je jeste rozmelnena tim, ze hlavni postava se nachazi v uplne absurdni situaci, kdz je zaroven obeti sveho vlastniho pribehu. Nevyzniva to potom jako kritika fenomenu true crime a nenastavuje zrcadlo spolecnosti, ktera tenhle content hlta. Takze kolem a kolem, Loch Henry je hodne Black Mirror epizoda, jenom je blbe napsana.

Tahle serie se fakt moc nepovedla. Od Black Mirror mam pomerne vysoka ocekavani, pri nejmensim cekam, ze nam alespon nektere epizody prinesou mind fuck moment, idealne jeste s  presahem do aktualniho spolecenskeho tematu. To nenastalo ani u jedne epizody tehle sezony, ktera nam prinesla sice poutavy, ale predvidatelny a prumerny pribeh bez presahu at best (2,3) a pomerne nudny a celkem debilni pribeh at worst (1,4,5).  Nejde ani tak o to, ze by klasicke black mirror prvky nebyly pritomne, ony tam byly, ale pracovalo se s nima spatne. Loch Henry treba nabizi aktualni tema fascinace true crime, ale pracuje s nim tak povrchne, ze na konci divaka nemrazi a nedonuti ho premyslet na tim, ze hltat dokumenty o seriovych vrazich je tak trosku fucked up. Joan is Awful a Beyond the Sea se zase ocividne snazi o mind fuck moment, jenomze to hrozne rozbourava predvidatelnost a taky ohranost pribehu. V tomhle ohledu se mi vlastne docela libila Mazey Day, protoze takovou chujovinu jsem aspon necekal. Celkove tahle sezona zabavi, ale neprinese momenty, o kterych bych mel tendenci nejak dal premyslet.

Je to docela milý film a to především díky bezvadnému hereckému obsazení, sympatickému poselství a občasnému britskému humoru. Dokážu si představit, že ho spousta lidí vezme, prostě tak jak je, ale já jsem se nedokázala zbavit (přibližně od dvacáté minuty) pocitu, že se dívám na indicko-britskou telenovelu. Dialogy, ve kterých se sobě postavy navzájem svěřovaly, působily většinou zoufale nepřirozeně a vůbec všechna ta dramatičnost a množství životních převratů, problémů a dilemat, působila sama o sobě lacině. Báječný hotel Marigold sice docela příjěmně prošumí, ale problém je v tom, že ho prostě musíte nechat prošumět, nebo vás bude celou dobu otravovat ta nepříjemná pachuť telenovely a to mi vadí.

No je dobře. že se někdo snaží zpracovat téma sovětských pracovních táborů, ale nebylo by od věci pokusit se to udělat způsobem, který by diváka nenutil nudou okusovat sedačku před ním. Přitom by nemusel být tento dokument až tak marný. Křídou napsané překlady výrazů používaných v gulagu, výpovědi očitých světků, cesta po stopách bývalých vězňů a už samotné téma dokumentu jsou dobré. Problém ovšem je že těch zajímavých, něco zdělujících míst je v dokumentu naprostá menšina. Většinu totiž tvoří nudné, dlouhé záběry na tak zajímavé objekty jako je třeba řeka, les, další řeka, další les a ke konci už dokonce zrezivělé koleje, nebo polorozpadlá budova, která by sice měla v dokumentu mít rozhodně své místo, ale když se na ní koukéte, z jednoho úhlu 2 minuty tak i tak dost zásadně ztrácí na zajímavosti. Takže tak.

Tak po dlouhé době zase úžasný filmoý dáreček, čekající v počítači na rozbalení. Díky názvu a plaktátu jsem čekala film podle šablony " chlapec zjistí že by moc rád klátil jiné chlapce, chlapci se to nelíbí, chlapec se cuká přetvařuje se=chlapec je nešťastný, chlapec zjistí že to dál nejde a jde se svým tajemnstvím na povrch, konec/okolí to nechce přijmout, ale nakonec to přijme=chlapec je šťastný." Ne že by mi takovéhle filmy vadily, naopak je mám moc ráda, když jsou smysluplně zpracované, ale C.R.A.Z.Y mě prostě překvapil tím, že takový nebyl. Je prostě natočen v jiném, jaksi kvalitnějším duchu a pojetí. Příběh je krásně uvěřitelný a dojemný, ale zároveň netlačí na pilu. Herecké výkony jsou taky skvělé. Kromě toho se mě osobně hodně líbí atmosféra 60-80 let a hlavně jejich hudba, kterou byl film nabitý. Ani konec nebyl nijak podbízíví, ostatně jako zbytek filmu.

Fajn. Rodinný film je prostě rodinný film. Ten většinou dopadne do staré známé zóny "neurazí, nenadchne" nebo skončí špatně. Řela bych že Propper je právě ten druhý případ. Dobře já to všechno beru. Happyend musí být, klišé musí být, otřepané fórky musí být, ale tohle bylo už trošičku přehnaný. Celý film na mě dělá dojem že někdo přišel řekl "tučňáci v newyorskym bytě dobrý ne?" a někdo mu na to odpověděl "super tak tam hodíme Carreyho a zbytek ňák doplácáme...". Prostě z toho cítim dost silnej ódér odfláknutosti a to se mi ani trošku nelíbí.

Zezačátku mě příběh vraha dost nadchl. Celá ta temná atmosféra se mi hodně líbila, hlavní postava je krásně divná, no každopádně sem byla dost nadšená. Problém je v tom že sem celý film čekala na nějaké vysvětlení, na nějaký hlubší smysl všech těch vražd, nebo prostě na něco nad čím bych se mohla zamyslet a co by mě oslovilo. To se bohužel nedostavilo a tak sem měla spolu s naskočením titulků hodně nepříjemný pocit že si tvůrci si celou dobu hrají na něco děsně hlubokého a oduševnělého což film postrádá a tak se tento fakt nakonec snaží zamaskovat hooodně velkým grupáčem a několika lidojedy. Ne že bych neměla ráda i filmy, které žádný jednoznačný smysl nemají, ale tady mi to vadilo. Přišlo mi totiž že Příběh vraha k nějakému vysvětlení směřuje. Určitě je spousta lidí, které tenhle film uchvátil, nebo uchvátí, ale mě se to prostě nepodařilo.

Tenhle film je plošší než můj hrudník v jedenácti letech. A to ve všech ohledech. Jak v honbě za hlavním zlejšem, tak ve vztahu mezi hlavními postavami a dokonce i v postavách samých. Vše tu bylo naprosto stereotypní, nudné a předvídatelné. Ani herci mě nijak zvlášť neuchvátili. Připadalo mi že jakž takž splňují šablonu danou svou nezajímavou postavou a toť vše. No a tak se náš milý filmík valí jako parní válec s několika málo zajímavějšími přestřelkami ke svému dojem nezanechávájícímu konci. Asi by bylo nespravedlivé dát nižší hodnocení, protože True Grit není odfláknutý. Je prostě a jednoduše stupidní.

Upřímně řečeno celý film v podstatě tvoří obrovské množství všech možných jak negativních tak pozitivních klišé uplácené do, světe div se, moc dobrého knedlíčku. Kouká se na to opravdu moc pěkně až do úplného závěru. Po tom co jsem tvůrcům všechny ty stará známá témata co jsou všude omýlány pořád do kola odpustila a začala jsem té pohádce věřit mě úplně násilím vtrhli zpět do reality tímhle přestřelem. Ale každopádně to je asi tak jediná vada na kráse a zkazit tenhle příjemný film to nedokáže.