Ouwen

Sleeping Dogs without Martial Arts / Undercover cops - je zde téměř vše, co k pravému, nefalšovanému filmu o gangsterech patří; Boje o území s nepřátelským gangem, hromadné bitky, nekompromisní závěr a řeči o rodině. Vztahy se vyvijej po celou dobu, postupné vystužení pozice nejvyššího gangstera má spád, obnáší tvrdé pády na hubu (či ránu pálkou do hlavy, řeznou od nože), ale taky tok financí s luxusníma oblekama, rostoucím egem a pořádná zodpovědnost. První hodinka je pomalejší, jakmile se však stane ten moment s prokurátorem, tempo začne narůstat, veškeré prvky se vykreslují naplno, při některých momentech mi běhal mráz po zádech a do toho bonbonek v podobě několika brutálních soubojů proti přesile. Jen v jediné scéně se objeví střelná zbraň - dnes jsou však v módě kusy dřeva s hřebíkama, nože a pálky, choreografie je slušná, občas se objeví slušnej kop, či nějakej dobrej chvat, bitky jsou dynamické, přehledné a prostě se na to nekouká příjemně. Audiovizuální žranice, herecky i scénáristicky zmáknuto na stoprocent. Film mi nepřišel vůbec zdlouhavej a při některých momentech, mi napětí kolovalo v žilách. Přesto mi zde přeci jen chybí určitý ikonický moment, ze kterýho by se mi postavil. Aj tak si ale myslim, že A Dirty Carnival patří mezi špičky svého žánru. New World už na mě čeká!

Hru jsem nějakou dobu hrál a byla fakt super. Až budu mít pořádnej komp, přes emulátor si zase zahraju. Jinak jsem dlouho neviděl nějakej animovanej film a ani mě tohle moc nezaujalo. Krom stylového vizuálu, mi to přišlo málo nápadité co se týče kamery, hudebně nevýrazné, předvídatelné a tuna klišé mě taky moc nepotěšila. Ještě k tomu, když mi celej tým krom hlavní dvojce byl nesympatickej a otravnej. Nechybí "evil laugh" záporáků, jenom pár slušných hlášek a vtipných situací a badass Victor. Nejvíce mě bavil Clank, tématicky mě to moc nechytlo. Prostě zase outsider zachrání planetu před záporákem. O nic víc zde nejde. Na nějaké zajímavé dialogy zde taky není místo, je to spíš určený dětem. Musim pochválit pestrou paletu bouchaček a jejich provedení.

Ačkoliv "díky" dynamickému střihu a aktivní kameře, se to snaží vyvolat pořádné tempo, nedokázal jsem se nějak extra do toho dostat. Taky mi to přišlo mírně předvídatelné v pár scénách, ale zas musim pochválit "divný" konec, kterej má do happyendu daleko. Já jinak chápu ten koncept vizuálu - jelikož se film odehrává asi ve dvou interiérech, tak se kamera snaží tu dynamiku se střihem vyvolat, ale opět se budu opakovat - tenhle styl prostě není pro mě. Šiška se mi ještě trošku motá, je to pak nesledovatelný a film na mě působí timhle dost uměle a rozpačitě. Navíc mi zde chybí nějakej charismatickej týpek, ačkoliv u zdejšího jsem si oblíbil improvizaci s papírem a propiskou. Nedokázalo to však ve mě vyvolat nějaký nepříjemný pocit, takže i když film solidně utekl, ani mě nějak nezajímalo jak to celé skončí. Navíc, vzhledem k té sobeckosti hlavní postavy jsem ani neměl potřebu mu nijak fandit...

Já jsem fanoušek New Wave. Blue Monday od New Order je pro mě zásadní, úžasná písnička. Miluju The Cure, The Stone Roses, Verve, Oasis a takovýdle kapely. Mám rád indie hudbu. Bavilo mě i sledovat, co se zde děje. Bohužel, dál je to pro mě absolutně nemožné, kvůli té kameře, která se prostě třese a je mi z toho nevolno. Nikdy nebudu fanoušek takových dokumentárních stylů či filmů na způsob Bourna. Takže obsahově jsem jako doma a bylo to zábavné, ale po technický stránce pro mě nekoukatelné.

MALÉ SPOILERY: Nechci být nevděčný vzhledem k tomu, že tenhle žánr se vyskytuje spíš raritně a miluju sledovačky, stealth akci, převleky, tady je to navíc mixlé s uvěřitelnými fighty, které jsou dynamický, solidně zchoreografovaný i když jich zas tolik není, občas se tam střílí a film nabídne i několik ikonických momentů (sebrání otisku z výtahohového tlačítka, dva výskoky z okna se stylovou kamerou, fight záporáka na jeden záběr proti přesile) - mám však problém v postupném narůstáním náhod a hloupostí. Například záporák má zbraň a raděj tam zmlátí cajta, aby pak odešel, přitom to mohl mít jednodušší, nebo úplný závěr na kolejích mi přišel už přehnaný. Audiovizuálně je to pecka, i když občas se mi motala palice z kamery, která krouží kolem postav, herci jsou solidní (hlavní hrdinka je fakt kus), i když mi opět vadilo pár samoúčelných scén a třeba fakt, že se to hlavní dění točí kolem ní, tak ostatní v týmu zas tolik nevynikaj. Místy má film kurevskou dynamiku, přesto jsem si sliboval trošku víc. Jsem však rád, že nějakej takovej film existuje a vzrůstá ve mě hlad po takových filmech, zaměřených na stealth/sledovačky. Úvodní dvacetiminutová náborovka/test opravdu vynikající.

Další Korejština se zajímavým a originálním námětem, kterej je však vrstevnatý a obsahuje prvky z obou životů těch rivalů, které se prolínaj s natáčením filmu. Soubojů není až tolik, ale jsou klasicky tvrdý, dynamický a drsný a choreografie, ačkoliv je víc praktická, občas se objeví solidní kop, nebo slušný chvat. Vizuálně není taky moc co vytknout, lokací je opravdu hodně, po celej film hraje pestrá hudba a herci i jejich postavy jsou super. Předně Gangster Ji-sub So , nechybí mu charisma a jeho vývoj je fakt super, nejvíce mě pobavil s bandou kolegů, imitující natáčení akčních scén u stavby. Jeho rival Ji-hwan Kang je zase arogantní egoista, kterej je i dost cholerickej, ale zejména jeho intimní vztah s přítelkyní se taky po celej film vyvijí a ke konci scéna v kavárně mě opravdu udělala velkou radost, je podepřená citlivou klavírní stopou. Chang-seok Ko jakožto emocionální režisér co občas vydoluje solidní hlášku a jeho výstupy jsou prostě stylový, přehnaný a přehrávající, ale zároveň komediálně zahraný. Líbí se mi, že scénář je pestrej a dostatečně to prohlubuje motivace, psychiku postav i jejich vývoj. Jenom se musim přiznat, že ten konec byl takovej divnej/neúplnej. Milým prvkem bylo aj začlenění rizik, které ohnáší sláva - takže novináři, bulvár, ztráta soukromí, špatná image vůči světu kolem, či lidi žádající autogram, jež nechoděj daleko pro nadšení když vidí oblíbeného herce. Bavil jsem se jinak u filmu královsky, zlepšil mi náladu, ani chvilku jsem se nenudil a nemám toho moc co vytknout. Po hodině to navíc nabere solidní dynamiku a jedna vydařená scéna střídá tu druhou. "Máš se starat o mě, nestarej se o to, jak dobře to bude vypadat před kamerou."

SPOILERY: Jsem už unavenej z toho "John Wick syndromu", kdy na jednu ránu všechno kolem sebe pokosím a nikdo netrefí mě. Akční scény krom toho, že postrádaj prostě sebemenší logiku, opět představují po zuby ozbrojené jednotky, co se tváří neuvěřitelně profesionálně a přitom to jsou jen palety na odstřel. Místo toho, abych byl prostě zažranej do tý akce, paradoxně na mě působí úplně uměle - s asi 30ti týpkama, co střílíme na auto, netrefíme řidiče, prohledáváme místo činu a nevšimneme si, že tam je na zdi přilepená C4. Fascinující teleportace postav tomu nasazuje korunu - cápková zdrhá s cápkem a proti nim přesila a v ten moment se před nimi zjeví Hawke v taxíku, aby začla samoúčelná automobilová honička. Která je samozřejmě dementně zakončená, protože hlavní rival Hawka má výbornej aimbot a taky přesně věděl, kam se s autem postavit, aby trefil svůj cíl. Nabíháme v 30ti lidech na jednoho borce u kontejneru, zabije 4 a zbytek prostě asi zázračně někam zmizel, jděte k čertu s timhle. Hawke je výbornej řezník, jelikož se však film bere nechutně vážně a nemá ani jeden prvek na odlehčení, šlo to mimo mě. Fantastická práce s kamerou a tvrdý Rko maj něco do sebe - přestřelky jsou však monotoní, stereotypní a prostě umělý. Příště bych poprosil maximálně 5ti členou jednotku, kteří pořádně zatopí hlavní postavě, než sto neschopných borců co maj stejnej výcvik - méně je někdy více a film nemá krom akčních scén co nabídnout.

Radio Los Santos, San Andreas. Neuvěřitelnej chill, hip hop s významem. Rozhodně si to víc užiju, než současnou tvář hip hopu.

No ty vole, to byl oldschool jak zmrd! Funky hudba hraje po celej film, všichni absolutně šíleně přehrávaj, Jai White tam klátí kozatý černošky, předvádí luxusní kopy, střílí z brutálního revolveru, machruje s nun-jakama a perlí nehorázný kecy. Roli si užívá, bavil mě každej jeho výstup a je to prostě badass nigga motherfucker. Při většině jeho výstupů hraje theme písnička "black dynamite" a má kolem sebe hustej tým parťáků. Vizuálně opravdu lahůdkové, nápadité, barevné a akce je spoustu. Rkové přestřelky, fighty se solidní choreografií - samozřejmě akční scény jsou podepřeny vtipným momentům, jak z 70's/80's/90's. Dojde i na bitku s prezidentem a nejvíc mě rozesmálo uvažování v restauraci nad tím, jakým způsobem jsou přepravovány drogy a v čem se ukrývaj. Pointa ohledně pér mě totálně odrovnala. Škoda, že Jai White od té doby nenatočil snad pořádně koukatelnej film, tady kurevsky válel.

Tak nejdřív musim pochválit hlavní čtyřku Britů, kterým nechybí charisma a probíhaj mezi nimi fajn dialogy. A když už se chystaj rozdělit, tak vždycky se odtrhne jeden z nich a ani né moc daleko, spíš aby pročesal terén, takže mi to jejich chování přišlo celkem logické. Jdou po vyšlapaný cestě, snaží se nezešílet (i když jsou na pokraji zhroucení), působí unaveně a uvažují racionálně nad tim, co se stalo. Až jakmile se jim před očima odehraje "ten" moment, tak žijou s faktem, že je neloví lidi ale "to něco". Je to takovej mix - prostředím a stylem mi to přišlo, jako Predátor jednička, jsou zde prvky z videohry Far Cry 3, kdy hlavní postava prochází halucinací když se "ta akce děje", prvky Blair Witch a tim putováním a nekonečným bludištěm lesa mi to hodně vzdáleně připomínalo první díl Pach Krve - jak kamera snímá nekončící paletů stromů, do toho hraje famozní soundtrack a různé ambientní prvky. Vizuálně je na co koukat a i kamera občas nabídne nápaditej look. Teď přemýšlím, jak se obejít bez spoilerů - "to", se ke konci ukáže v plném grafickém zpracování, působí impozantně, jde z něj respekt a vydává brutální zvuky. Pár lekaček na mě zafungovalo, a okrajově se zde mihne aj nějaké to gore, i když o tom to fakt není. Atmosféra funguje maximálně. A ta touha po svobodě z týhle noční můry, ke konci byla na mě aplikovaná do úplna, takže to působilo i napínavě. Pátou hvězdu nedávám, protože já prostě nemám rád tyhle urychlené konce. Chtělo by to pořádnej epilog, nějaké události, které potom následovali. Jinak divák dostane takové nepatrné informace o původu toho o co tam jde.