Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (758)

plagát

Příběhy slavných - Ritz, nebo nic (2011) (epizóda) 

Z dokumentu jsem se dozvěděla poměrně dost nových informací o hereččině životě, ale hned v úvodu mě rozhodily fotografie a jedno video jiných žen, které s Adinou měly společné jen barvu vlasů. Toto by se v dokumentu nemělo stávat, obzvláště to video (ledaže chtěli poukázat na rozdílnost typu modelky Adiny a oduševnělé jemné Trudy Grosslichtové). Vyjma tyto nedostatky hodnotím kladně, ono sehnat v roce 2011 svědky jejího života nebylo nejlehčí a kdo chce jít skutečně do hloubky, vykašle se na dokument a přečte si životopis.

plagát

Dobrodružstvá Sherlocka Holmesa - Staviteľ z Norwoodu (1985) (epizóda) 

Mladý právník dostane lákavou zakázku. Podezření jsem měla od okamžiku, kdy po něm stavitel chtěl, aby mu slíbil, že to neřekne mamince, bo matka vždycky ví! Ale i tak pěkná zápletka a ďábelský plán, který čekal na věhlasného detektiva. Dílů s Jeremym Brettem jsem už pár viděla, jeho Holmes je originál každým coulem, ale v tomto Staviteli z Norwoodu řekne vskutku zvláštní větu, ze které jde cítit jistá rozpolcenost: "Je to zvláštní, instinkty jsou na jedné straně a fakta na druhé."

plagát

Pach krve (2021) 

Komedie je to vynikající od začátku do konce... pravověrným fandům hororu z toho skutečně povstane vlasový porost a chvilku budou mít cukání na odchod do koutka a tichý pláč, ale za ty tři hvězdy to stojí.

plagát

Skleněný pokoj (2021) (divadelný záznam) 

Díky ČT jsem si mohla vychutnat drama a neskutečně silný příběh, ke kterému jsem přistupovala halabala stylem "dobrá, je to tu dostupné, tak to zkusím, vypnout to můžu kdykoli." Zapomněla jsem, co se mi při podobných situací podcenění stává, a sice že zapomenu na okolní svět, ponořím se do děje a sžiju se s postavami natolik, že jejich traumata a vášně se stávají těmi mými. Dobře mi tak, koneckonců je to známka toho, že ansámbl Městského divadla Brno odvedl svou práci na jedničku.

plagát

Enola Holmesová (2020) 

Je škoda zjistit, že po dvou hodinách koukání víte téměř tolik co z traileru... rovněž důvod zmizení matky mě tahal za mé (ne)logické obvody. Abych ale nebyla jen kritická, tak mladičká Millie předvedla velice kvalitní herecký výkon na svůj věk, klobouk dolů. Co mě ale iritovalo, bylo neustálé obracení se hrdinky na kameru/diváka. V jiném filmu bych to brala, ale u viktoriánské krimi mi to už nepřišlo cool, fakt ne. Místy mě děj chytal, místy to skřípalo, více než za 3* to dnes nebude.

plagát

Belgravia (2020) (seriál) 

Na začátku jsem si říkala, že to bude neškodné romantické drama, pak se to pěkně rozjelo a ono je šest dílů docela málo na to, aby se tam dělo bůhví co. Přišlo mi to jako příjemná sonda do britské smetánky po válkách s Napoleonem, jako bonus vsuvka ze života služebnictva. Potěší staří známí herci, bohatá výprava a hlavně některé dialogy žen, které jsou zde režisérkami svých osudů, přestože to navenek šikovně zastírají. Co chybí do páté hvězdy? Možná lépe zkonstruovaný závěr, více napětí a asi bych ocenila, kdyby karma padouchů pracovala trošku vydatněji, ale jinak nemám výhrad.

plagát

Meno ruže (2019) (seriál) 

Všechnu dokonalost poznáte na začátku... v úvodních titulcích, které jsou vymazleným uměleckým dílem, to je přímo oslava Eca. Pak to jde z kopce, i když ne tak moc, jak tu naznačují jiní. S předlohou se seriál střetává tak na 70 %, herecké obsazení bylo zvoleno velmi šťastně a i vylíčení postav se vydařilo nadprůměrně. Chyby, mezery a nedotaženosti to samozřejmě má, ale i tak je to pěkný výlet do knihovny, pardon do kláštera s knihovnou. Trochu se tam vraždí, trochu tam někomu hrabe a kdo není na naší straně, musí být nutně kacíř, tuš na hranici s ním!

plagát

Emma. (2020) 

Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds.

plagát

České tajemno - Největší záhada templářů (2020) (epizóda) 

Upřímně nechápu, proč se na to dívají lidi, kteří nemají rádi Arnošta Vašíčka... To je jako kdybych neměla ráda horory a pustila si Insidious. Projekt mě zajímal už z důvodu, že se na jeho natáčení podílela Katedra geologického inženýrství z VŠB-TUO. S tím, že dokument nabízí více otázek než vysvětlení, jsem srdnatě počítala a tak jsem nebyla zklamaná, ale trochu mě rozčilovalo, jak to bylo roztříštěné a pořád to dějově skákalo z Hradce na Veveří a nazpět. Jinak jsem celkem spokojená, při těch zkušebních vrtech tam bylo pěkné napětí, jestli se něco najde. Co bych přece jen více vytkla, je to, že když už tak pěkně popsali fresky v kostele v Jindřichově Hradci, tak mohli nabídnout i nějaké rozšifrování (byť by nikam nevedlo). Je vidět, že se tím nějakou chvilku zabývají, že znají různé fígle jako rosenkruciánskou abecedu a spol. a když už tu nemáme Roberta Langdona, mohli vyluštit něco ve smyslu "to jsme to tu ale pěkně vymalovali, co? Jestli se vám to líbí, dejte nám lajk na fb."

plagát

Maškaráda čili Fantom Opery (2009) (divadelný záznam) 

Maškaráda je skvělá hra, pokud máte rádi Terryho Pratchetta. Bavíte se spoustou narážek, užíváte si známé postavy z Lancre i Ankh-Morporku a obzvláště závěr je vskutku... famózní. Divadlo v Dlouhé má jedinou smůlu, před jejich záznamem jsem hru viděla na vlastní oči v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a přestože nechci nikterak nadržovat košili před kabátem, tady se mi více líbila ostravská verze. Daleko více vtáhli diváka do děje, v druhé půli herci probíhali při honičce za Duchem hodněkrát přízemím přímo mezi diváky (ne, vůbec nebylo vtipné, když si ve stejný moment nějaká babička vzpomněla, že půjde na wc a střetla se s nimi :D). Ostravská verze také daleko více vytěžila z postav městské Hlídky, měli více prostoru a ten, jak známo, troll Navážka potřebuje. Zkrátka a dobře, v Dlouhé vede bábi Zlopočasná a Sardelli a pak rozhovor s Janem Kantůrkem v pauze.