LogLady

Jak tu už někdo poznamenal, atmosférou tenhle krátký filmeček připomíná 500 Days of Summer, což ovšem u mě znamená jen lehce nadprůměrné hodnocení. Na tahle sladká "polorealistická" dílka si až tak moc nepotrpím.

Mám ráda romantické komedie, ale zrovna u téhle jsem víc ocenila to "komedie" než to "romantická". Utahování si ze sladkých osmdesátek i ze současného hudebního průmyslu mě pobavilo výborně (jsem ráda, že jsem identifikovala odkazy na skupinu Wham!, a kromě toho Hughova oldie songu jsem měla celý večer nutkání si prozpěvovat ještě "Wake me up before you go go";)), a "Buddhistka" Cora Corman mi taky připadala vtipná), ovšem s tou romancí už to bylo slabší. Hugh Grant a Drew Barrymore jsou sice oba sympatičtí, ale moc se k sobě nehodí, jejich vztah neměl dostatečný vývoj a "vnitřní konflikt" postavy Drew byl trochu přitažený za vlasy a pro děj celkem zbytečný. Navíc jsem si říkala, že to, jak ji Hugh na konci vmete do tváře, že měl ten její bývalý vlastně pravdu, byla kapitální urážka a tak snadno by mu to rozhodně neodpustila. No, nicméně když budete mít někdy večer dlouhou chvíli a "Hudbu složil, slova napsal" zrovna poběží v televizi, bude to určitě příjemná volba.

"Co má striptér Johnny Love společného s křesťanským knihkupectvím...?" aneb dát tomu pět hvězdiček by byla skoro povinnost, jenže na Volejte věštce to nemá, takže se musíš spokojit se čtyřkou, Lenssene, ty stará vojno.

Ve 2-3 hodiny v noci zcela jistě můj nejoblíbenější pořad... Vlastně co to povídám, v dnešní době jeden z nejlepších pořadů vůbec, kam se hrabe třeba takový Lenssen a spol.!

Jeden z mých nejoblíbenějších dětských filmů. Netuším sice, jak by mě Beethovenovy eskapády bavily teď, ale upřímně řečeno mě to ani nezajímá.

Ať si říká, kdo chce co chce, já a moje starší sestra jsme tenhle seriál vysloveně žraly a já byla hrozně pyšná, že Helena je moje jmenovkyně :))) Samozřejmě, že mi bylo cca 6-7, ale stejně si myslím, že většina těch nejnižších hodnocení tady pochází od lidí, co to ještě v pubertě žrali taky a teď to chtějí zamaskovat... Nestyďte se, lidi, byl přece začátek devadesátek a to bylo všechno dovoleno!;)

Dávám dvě hvězdičky - jednu za film a jednu za to, že jsem se skvěle zasmála:)))

Sice už si tenhle film v zásadě vůbec nepamatuju, jelikož jsem ho viděla někdy hluboko v dětství, ale vzhledem k tomu, že Jane Grey je od té doby má oblíbená historická postava a Helena Bonham Carter jedna z mých oblíbených hereček, si ode mě minimálně tu 4-ku určitě zaslouží.

Sama o sobě krásná a vtipná pohádka - pamatuju si, že když jsem ji cca v 10-ti letech náhodou zhlédla v televizi, byla jsem okouzlená a než film skončil, stačila jsem se beznadějně zamilovat do Iniga Montoyi ("Jmenuju se Inigo Montoya. Zabil jste mého otce. Připravte se zemřít!"), Cary Elwes zaujal místo jednoho z mých oblíbených herců a Robin Wright Penn se mi pevně vryla do paměti jako jedna z nejprinceznovitějších princezen. Jenže... o pár let později se mi dostala do rukou knižní předloha. Neskutečně vtipná, naprosto praštěná, ulítle napínavá a celkově o 100% bohatší postmoderní "Princezna nevěsta" Williama Goldmana (počkat, chci říct S. Morgensterna z Florinu...) s dokonale mystifikačním úvodem a závěrem (kde že ten Florin vlastně leží a vážně měl druhý díl Princezny nevěsty opravdu napsat rodilý Floriňan Steven King?). Jistě, že převádět postmoderní díla do filmové podoby je nelehký úkol, ale jedna věc se z filmové podoby Princezny nevěsty skoro vytratila dost zbytečně - a to, že předloha je v zásadě velmi vtipná parodie na pohádky, dobrodružné knihy a především rytířské romány. Film je moc hezká pohádka - ale nic víc.

Vzhledem k tomu, že jsem tenhle film viděla před několika málo lety a nemůžu si vzpomenout ani na jednu scénu, ani na jednu postavu, natožpak na zápletku, nemůžu než udělit jednu hvězdičku (protože jediné, co si pamatuju, je, že "odpad!" to přece jen nebyl).