FOCKE_WULF

Na začátku krásně zobrazený celkový chlad té situace, siroteček - šachový maniak, zbožné vychovatelky, barbituráty na utlumení zlobidel, adopce jako vysněný únik z toho ústavu, ale.. Nakonec se to vystříbřilo, náhradní matka nebyla zas' tak tragická, vlastně byly s Beth v harmonii. A pak už jen vzestup, kariéra, sláva. Pro ni byly šachy krásná halucinace, pocit bezpečí, ochranný blud, který nemohla opustit, protože jí dával stabilitu. Netflix docela jede, líbil se Domek z karet, negroidní univerzum Zaklínače mi, pravda, bylo poněkud kostrbatým diváckým zážitkem, ale Dámský gambit je opět v topu. Mámo, oštípej mi nehty na nohách, už tady na těch parketách cvakám jak rotvajler a pospíchej předplatit Netflix. Val!

Můj jezevčík to po 40 minutách vypl a radši si zahrál Resident Evil 5. Nejsem si jistý, jak moc tyto ceremonie komunikují s běžným divákem. Chápu ale, že umělecká komunita toto miluje - emoce & červené koberce.

Spisovatel Dashiell Hammett psal příběhy se zvláštně vychcanými osudovými ženami, lhářkami a manipulátorkami, ještě že jeho hrdinové jsou o třídu chytřejší, to je zachraňuje. Film výborný, na zdejším žebříčku uveden jako třicátý čtvrtý nejlepší noirový snímek. Avšak kdo si přečte knihu, ten se navíc dozví, jaký zvláštní příběh vyprávěl detektiv slečně Brigit, příběh o člověku z Tacomy, ve filmu to není. Ještě mě zaujalo, jakým udělátkem/sirko zapalovačem si Sam Spade připaloval balenika.

Na feťácích je nejvtipnější obrovská sebelítost, místo aby si vytáhli hlavu z prdele a něco se sebou udělali, tak budou vydávat zvuky na téma - život je křivda, špatné rodinné zázemí, dokonce vnímají úkorně, že už jejich ksichty v obchodech poznají, nemohou tedy krást kosmetiku a nemají na hero. Smažky jsou ultramelancholici.

Vztahové seriály s kapkou emočního teroru fascinují mysl frustrovaných i jenom mírně frustrovaných lidí. Život s nimi vydrbal, tak si chtějí na televizní obrazovce prohlédnout, jak také někdo jiný nemůže dojít životního štěstí. Seriály jsou tu s námi dlouho, něčím nás uhranuly a tento se bratrům Slovákům silně povedl, od scénáře přes herecké výkony až po atmosférickou hudbu. Vytvořili krásnou pohádku pro neúspěšné, ze snové materie utkali perfektní melodrama.

"Ježišmarjá, ten debil koupil kolotoč."__Nekonečný proud buranství, chlastu a euforie ze zbohatnutí. Časem se proti Bohušovi postavily okolnosti, různí neupřímní lidé mu přáli pád, ale Bohumil měl v Knize Osudu psáno, že bude pořád high a takoví lidé jsou nesestřelitelní.

Vladimír to v životě dotáhl asi tak stejně daleko jako třeba Marcela, paní Třeštíková všechny natáčí se stejnou přejícnou neutralitou a na nás, diváky, spiklenecky mrká => všechna vaše snažení jsou nicotná.

Dana Medřická byla speciální herečka, originální, jiná než ostatní. Zde hraje aktivní matku, vladařku rodinné reality, která svou láskou pridušuje ostatní členy. Bohuš není úplný podpantofel, nebo je, ale umí si to obhájit.

David Novotný má super outfit, v něčem podobném si moje babička za socialismu chodila kupovat Večerní Prahu.

Naznal jsem, že křesťanství bylo dřív evolučním faktorem lidstva. Lidé byli tak hrubí, jejich vědomí tak nízké a hovadské, že někteří odcházeli do klášterů, aby se tam oddávali askezi, umrtvování tělesných žádostí a modlitbám. I Věra Galatíková se vysvlékla do půl těla a bičovala si záda. Údolí včel je krásná filmová báseň, nakoukání do dávno zašlých časů.