Scaevola

Kvalitně natočený krimi seriál s výborně prokreslenými charaktery a slušnou atmosférou, která na vás dýchne z každého záběru. Z ideologického hlediska je to úplně stejné jako třeba Chalupáři a spol., dnes možná dokonce i o trochu méně nebezpečné, protože - na rozdíl od komediálních eskapád a milostných romancí - ze Zemanových třiceti případů je na první pohled patrné, k jakému účelu mělo dílo sloužit. Estetická funkce jasně převážila nad tou ideologickou, přestože ta byla primární.

Láska mého dětství... Snímek je sice poplatný době svého vzniku, ať už interpretací archeologických nálezů, nebo přístupem ke "správnému" klukovskému dobrodružství, a zápletka navíc není ani zdaleka vysvětlena - vlastně se pouze stane -, ale i přesto jde o pohlednou a poklidnou výpravu, které není co vytknout. Dodám, že restaurovaná verze se povedla, ačkoli s přihlédnutím k technické kvalitě originálu pro ni nespatřuji důvod.

Klasická politická/washingtonská akce, která nutně stojí na hereckých výkonech. Film nečekaně táhne K. Sutherland a nejlépe ze zbytku mu asistuje E. Longoria P. Naopak mi tam moc neseděl M. Douglas a finále se opravdu příliš nepovedlo. Navíc mi úplně ušlo, proč ve filmu byla milostná zápletka mezi první dámou a osobním strážcem, která ději nepřinesla vůbec nic.

Tim Burton opojený efekty a barvami - co říci víc?

Sice v mnohém následovník kdysi oblíbené a dnes trochu bláznivé dvojice Xena/Herkules, ale přes všechny zápory (topornost některých postav, cliché zápletky, drobné nelogičnosti a složité rodinné vztahy) jeden z mála opravdu zábavných core fantasy seriálů. Za klady považuji (sebe)parodujícího Craiga Parkera, kvalitní efekty a na úroveň podobných TV seriálů, hlavně v druhé sezóně opravdu epický příběh, i když nevím, jakou zásluhu na tom má knižní předloha. Celkově jsem se nadmíru bavil a některé epizody jsou doslova úchvatné. A taky tam hraje B. Regan a pobíhá kolem spousta Mord-Sith :-)

Jeden z velké trojky nejoblíbenějších seriálů mého dětství.

Jeden z velké trojky nejoblíbenějších seriálů mého dětství. – Po dalším shlédnutí musím poopravit mé názory. První řada je vskutku geniální a, troufám si říct, dosud nepřekonaná. Naprosto originální námět, skvěle poskládaná posádka a pro sci-fi relativně netypické motivy. Druhá série je však bezprecedentní šílenost a trapnost. K posádce nastoupila banda podivných existencí a až na některé episody jsou většinou scénáře k smíchu, což nevyváží ani lepší a barvitější efekty. Třetí řada se pokorně vrací k počátkům (odkazy na postavy z první série, podobné motivy), odvážně rozvíjí hlubší vztahy mezi posádkou a hraje se už více méně pořád na poli světové politiky. Bohužel však byl úkrok druhé řady příliš široký a již se nepodařilo přilákat diváky zpět… Škoda, pokud by nově nastavený směr pokračoval dále uvážlivými krůčky.

Jeden z velké trojky nejoblíbenějších seriálů mého dětství. - Ale nikdo nedělejte tu chybu a neopakujte si zašlou slávu po letech: Uvidíte jen papundeklové kulisy, toporné herectví a nechtěně komické hlášky typu: "Ach ne! Oni zakázali čarování a dobrodružství!"

Fenomenální film, který je jednou velkou metaforou a kdo nemá alespoň nějaký pojem o severské mytologii, tak se ztrácí. Nádherná příroda, odvážné tempo a herci, kteří hrají své party stylově a jistě. Syrové a jednoduché a přitom hluboké a nutící myslet.

Pochopitelně, je to prvoplánově líbivé, a jistě, je to stylizované až na samou mez možností. Ale ve chvílích, kdy nechcete nad ničím přemýšlet a jen se prostoduše, za to královsky, bavit, sáhněte po tomto díle (v případě, že je Vám víc než 18 let). - Druhá, stylově stejná sezóna přinesla nová prostředí, jež dle očekávání prospěla Římanům (Proč jim u všech božstev pořád fandím?) a uškodila vzbouřeným otrokům, kteří jaksi nemají co k činění. Příběh tak táhnou kupředu intriky a machinace praetorů a jejich zvrácených manželek/milenek, byť všechno spěje k dopředu očekávanému, krvavému vyvrcholení. Uvidíme, co bude dál, když se zdá, že už není proti komu bojovat. - Třetí série už nemůže přitáhnout pozornost ani obrazem a stylem ani osudovostí příběhu. Nová "protistrana" však vnáší do příběhu cosi spekulativního a pohled na jednotlivé motivace se náhle stává nejistým: Chladný Crassus a nevysvětlitelně sympatický Caesar se více než vyrovnávají krvelačným otrokům a Spartacus sám - přes neustálé řeči o svobodě - ve finále organizuje gladiátorksé hry se zajatci. I když odhlédnu od morální spirály, konečné vyvrcholení dle očekávání zklamalo, protože naplnit veškerá očekávání prostě nebylo v ničích silách. Škoda, umazaly-li by se poslední tři episody, byla by třetí řada jednoznačně nejlepší.