duddek

Je tam dost vtipných momentů, ale především znepokojivých stereotypů. Dost mě žralo to uplatňování stejných rituálů v intimnostech s různými partnery, jako by se nechumelilo; kéž by tomu tak ve skutečnosti nebylo. Jinak Neckářova "Lékořice" byla tehdy dost aktuální – vyšla 1966, rok nato vyšel Páralův román a ještě téhož roku byl zfilmován do této podoby.

Jak se film blíží k závěru, humoru přibývá, což je vždycky ta lepší varianta. Moje oblíbená scéna je po pokusu o pusu: "If you could just see me out of these clothes!" - "No!" :)) A hned nato Julie zvedne kukuřici místo sluchátka.

Mám stejné výhrady jako Marcos22 - svůj (nekritický) pohled na pana Hřebíka zde předestírá de facto jen šéfredaktor Sportu Tomek, nikdo další; dále snímku škodí nevyrovnaný zvuk (fanouškům prakticky není rozumět). Vzpomínka na památný zápas s Realem je samozřejmě divácky vděčná, ale jinak se tu řeší spíš jeho potíže s konkr. hráči a konce a opakované začátky ve Spartě, než že by dokument odhalil více z Hřebíkovy osobnosti nebo z jeho trenérských metod a pojetí fotbalu.

Na mě příliš divoké, bez napětí, bez nějaké hlubší pointy. Samotné poskládání absurdních scén dohromady není zárukou dobrého filmu (i když tenhle se patrně obecně lidem líbí :). Přitom ale další Kaufmanovy  scénáře (Adaptace, Věčný svit) se líbily i mně... Za zmínku ještě (ne)stojí, že Cameron Diaz bych tu vůbec nepoznal, ale potěšilo mě, že ji obsadili do takové nezvyklé role.

Kromě potratů (to slovo ve filmu nepadne ani jednou) se zde řeší i možnosti antikoncepce (zajímavé je, že už v tu dobu rozdělovala společnost - někdo ji chtěl, ale nedostal, jiný ji mít mohl, ale nechtěl...) nebo ideální věk pro první sex. Je dost znát, jak se to těm klukům mudruje, když se do tý situace sami nikdy dostat nemůžou.

Nejlepší je Peppina otázka: "George, where's Mr. Dinosaur?" :) Je ale s podivem, že si George nevšiml, že se mu dinosaurus po vyhození do vzduchu nevrátil.

"It's only mud." Věta, která uklidní každého rodiče.

Hodně uspěchaná Popelka podle Perraultovy verze této pohádky (s dýní a kouzelnou vílou). Člověk se ani nerozkouká, a už je konec. Všechno tu jde samo, jako po másle, bez nějakých překážek... a tudíž i bez napětí.

Souhlasím s corpsym i majo25. Animace úchvatná, zejména ty scény se zvířaty v lese... anebo záběr na loutku na koni jedoucím tryskem... to se nevidí ani dnes. Klobouk dolů. Souhlasím, že děj může působit rozvlekle, ale to je i tím množstvím vedlejších postav a prolukami, jako třeba když šašek hraje na loutnu. Autoři do toho evidentně dali vše.

Souhlasím s Adamem Bernauem. U mě to má tahle pohádka sakra těžké, protože ji zákonitě srovnávám se svou oblíbenou Byl jednou jeden král. Tady mi vadila celková ponurost (svit slunce aby pohledal), zbytečné scény (úvodní turnaj), neatraktivnost pro děti (málo děje, pořád někdo mluví), zápornost většiny postav a také naprosto odevzdaný král, který jen trpí a nejde svému lidu příkladem.