Recenzie (653)
Traffic Crossing Leeds Bridge (1888)
V porovnání s Rayhound Garden Scene o dost velkolepější. :)
Veselý cirkus (1951)
Nejvíc asi zaujme provazochodící (a posléze i -jezdící) ryba, na závěr se točící za pusu na visuté hrazdě, a medvědice balancující na židli na flašce a držící v každé končetině něco, včetně kočárku s mládětem.
Alice Rattled by Rats (1926)
Kocour Julius (napodobenina proslulého Felixe) má hlídat dům, zatímco je Alice pryč. Avšak prostřílením se podlahou do kádě s pivem se poněkud zneschopní. A myši začínají řádit... Jedna si třeba na pianě rukou chytí jednu nohu a druhou ji přeskakuje, jako by se nechumelilo. Dokonce si udělají v koupelně akvapark... Kocour pak péruje mezi stěnami, podlahou a stropem a na podstrčeném mýdle se rozjede až do zlomyslného kaktu(su), jejž ale vychytrale zdolá skokem o tyči z otazníku z vlastního ocasu. Zabere nakonec na myši přichystaná bomba? O tři roky později přepracováno do mickeymousovského When the Cat's Away. P. S. Nevím, nakolik je ozvučení té verse, co jsem viděl, původní, ale dost se podobalo nějaké dřevní počítačové hře...
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/473/162473204_62ac62.jpg)
Krtko a zápalky (1974)
Kde jsou ty doby, kdy jsme taky tvořili z kaštanů... nebo jedli strouhanou mrkev? :)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/578/161578909_7a3054.jpg)
...A je to! - Dlaždice (1992) (epizóda)
Ten hrad je sice hezkej, ale já bych politiku do bezstarostného dětského světa netahal...
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/347/158347710_da2ad8.jpg)
Le Roman de Renard (1930)
Starewiczovo vrcholné dílo, jež prý připravoval dlouhých deset let. Vedle vychytralého Renarda a "lvího krále" se objevuje celá řada dalších zvířat: vlk, medvěd, kocour, zajíc, přesně jako ve středověkém eposu. Na Renarda chodí králi spousta stížností, avšak Renardův příbuzný jezevec je vesměs obrací v jeho prospěch. Králův následný "vegetariánský výnos" se Renardovi moc nezamlouvá, a není tak nouze o další potíže. Vše vyvrcholí sežranou slepicí (scéna malého kuřete u matčiny kostry je mimořádně drsná) – jeho obhájce jezevec je odveden a král posílá pro lišáka nejprve medvěda a po něm i kocoura, který je zapletený s královnou. Když se oba vrátí s nepořízenou, přichází na řadu (propuštěný) bratranec jezevec. Ten uspěje a Renard (po lítém souboji se svým úhlavním sokem vlkem v noční můře) přichází ke králi... a záhy má hlavu v oprátce. Nebyl by to však on, aby si opět nevěděl rady. | Propracovaný, neuvěřitelně vtipný (mj. mravenci urputně soukající svitek se stížností nahoru po schodech, kohout, na kterého jakýkoliv hmyz působí jako slovo veverka na pstvo ve Vzhůru do oblak) a dobrodružný (viz např. závěrečné pokusy o zteč nedobytného Renardova sídelního hradu Maupertuis, kam se hrabe Kevin ze Sám doma) snímek hravě předčí drtivou většinu svých následovníků. Jasných 100 %. (Btw: Příběhy o Renardovi byly natolik populární, že třeba ve francouzštině vytlačil původní označení pro lišku – goupil – a taková liška polární se dnes řekne renard polaire.)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/095/161095768_931522.jpg)
Super koupel (1948)
Cirkusový slon nejdřív v touze po snídani nevybíravě probudí Goofyho a pak se spokojí s jedním decentně vlastnonožně rozlousknutým burákem. Následovat má koupel, jíž se slon snaží vyhnout i v převleku za staříka s holí v ruce. Nakonec však neunikne a vlastně celou druhou polovinu příběhu odlétává po mohutných kýchnutích vyvolaných mydlinkami, pleně, co mu přijde do cesty.
How to Be a Sailor (1944)
Tahle instruktážní videa s Goofym nikdy nezklamou. Když se zrovna vyskytne slabší díl, stále je to nadprůměr.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/251/162251831_10f974.jpg)
Pérák a SS (1946)
Tak Péráka (wiki) jsem objevil až díky Trnkovi. Je dobře, že jsme měli někoho takového. Co ale ti zamilovaní esesáci? Nerad bych v tom nacházel výklad, že ke "špatným lidem" patří i "špatná orientace"... nebo se tu snad Trnka/Brdečka homosexuálům nevysmívá? (Píseň Lili Marleen zachycena jen osm let poté, co k ní Norbert Schultze složil hudbu.)
Kobylka a mravenec (1913)
Mrazivý (a to doslova) konec. Starewicz se držel Ezopovy bajky pečlivěji než třeba Disneyho o 21 let mladší Grasshopper and the Ants (což je ale zase víc přizpůsobeno dětskému divákovi). Je zvláštní, že se do názvu dostala vážka (стрекоза), třebaže jak v původní bajce, tak v tomto jejím zpracování vystupuje kobylka.