duddek

Nepřál bych vám ten pocit zmaru, když si Donald při zahlazování ptačích stop na čerstvě červeném autě přebarví i přední sklo, a navíc si ho pošlapává stopami vlastními! Za všechno může ptáček, který musí mermomocí tahat za každou čouhající nitku. Mezi zlaté hřeby nápady prošpikované "rozprávky" patří moment zhuňatění auta na psa a následné holení jeho srsti. :))

Málo akční, jen o jednom pánovi, který chová dudka, se spoustou vedlejších, nesouvisejících údajů a postřehů. I když zpomalené detailní záběry ujdou. :) *spoiler* Kdo by si chtěl udělat výlet za hranice, rakouským centrem dudků je Wagram.

Zbytečně moc násilí a vyžívání se v zobrazování lidského utrpení. Film je podle mě naprosto zaměnitelný s kterýmkoliv jiným, kde švihají otroky.

Tak zaprvé to není pro děti (mj. kvůli zobrazování kostry a zcela zbytečně děsivého vlka, ale i kvůli nepohádkovým prvkům, jako je otázka "Nemáš kluka?"), zadruhé to, zvlášť u počáteční slavnosti, působí dost megalomansky, spíš jako velkofilm než pohádka. A zatřetí se moc nepovedlo věkové vyvážení (královna vypadá jako králova dcera, myslivec se chce oženit s dítětem...). Povedené je propojení s hudbou a rýmy typu "holub – o lup", po dlouhé době tu vlastně máme pohádku ve verších. Hvězdu navíc přidávám za to, že dětem se to evidentně líbí i přes mé výše zmíněné námitky. "Jelení skoky dělej, vždyť jsi jelen!"

Místy úsměvný zimní film, kde si přijdou na své meteorologové (tolik přístrojů v žádném jiném filmu jistě není) a příznivci krystalových mřížek, ale celkový dojem mám rozpačitý. Nevím, co si z toho odnést. Trochu mi to připomíná francouzské novovlnné filmy, kde se vede spousta řečí o ničem a hlavní sdělení si musí divák vyčíst mezi řádky.

Když jsem to viděl jako dospělý, většinu scénáře jsem nechápal a trochu mě to zklamalo, ale jinak klasicky dobrá hudba od De Angelisů a oba protagonisté v dobré formě. A zásluhy na zpopularisování peloty už filmu taky nikdo nevezme!

Pocta úhlopříčkám se sem tam nějakým tím oblým tvarem a krapet přetaženou stopáží.

Je zábavné sledovat, co s lidmi dělá Šangri-La. Pasáže s cestami tam i zpět jsou plné napětí. Nehádal bych, že jsou to 30. léta, místy se film podobal spíš jakési prodloužené episodě Star Treku. Hudba snímku padne jako ulitá. I vtipný paleontolog Lovett (E. E. Horton) je plusem. To všechno snímku přidává. Avšak sem tam je nevěrohodný (protagonistův bratr střílí po lidech a nikomu to nevadí, max. dostane pěstí), morálně neuspokojivý (protagonista Conway zapálí místním hangár kvůli "svým" 30 lidem), příliš naivní (i pro naivy) a sráží jej též poněkud zrychlený závěr, který dělá z Conwaye superhrdinu... Ale hlavně mě děsil onen hororový vysoký lama. Za zhlédnutí to ale každopádně stojí! P. S. Jane Wyattové to ve scéně u vodopádu s mokrou hlavou vážně sluší.

Taxonomie mužů z pohledu nadřazených žen. Bohužel i těch deset minut je spíš zdlouhavých než vtipných...

Téměř po 15 letech jsem si připomněl tenhle příběh Zobara a Rady s čepkovsky uhrančivýma očima (hraje ji Svetlana Toma, rodačka z Kišiněva). Jeho pilíři jsou hudba, vášeň a při takovém způsobu života všude číhající smrt. Cikánská atmosféra mě pohltila, a přestože mě Rada trochu štvala (a její polský ctitel svým závěrečným výstupem jakbysmet) a věděl jsem, jak to dopadne, nemohl jsem se odtrhnout až do závěrečného pohledu na zapadající slunce. A hudební doprovod posouvá film ještě o stupeň výš - podobně jako v Tenkrát na Západě. "Nesmějí se krást slepice, husy ani preclíky. Jak má člověk na tom světě přežít?"