Dadel

Domníval jsem se, že půjde jen o skladby z desky Biophilia, což se naštěstí nepotvrdilo. Ale i tak více než hudbu bylo zajímavější sledovat, že je z Björk čím dál větší pošuk (čemuž bohužel odpovídá sestupná tendence jejích desek). Koncert to byl spíše komorní, publikum a halu jsme v podstatě neviděli, ale různé pestrobarevné záběry na všelijaký mikrokosmos byly docela efektní. Btw, nejsem módní policajt, ale Björk měla na sobě snad nejošklivější a nejantierotičtější šaty všech dob (dozajista úmysl). Nejvíc tak pobavil vtipný úvod Davida Attenborougha. Ale jestli ještě někdy přijede do ČR, tak rozhodně půjdu!:)

Jsem rád, že po letech Pálfi natočil opět něco ve stylu Taxidermie, ale toto je jen slabý odvar. Půlka segmentů je úplně o ničem (je den po projekci a jednoho segmentu se už nemohu dopočítat), a těch pár geniálních nápadů to nezachrání. Ale, koukat se na film ve Velkém sále Thermalu a poslouchat reakce nic netušících diváků - k nezaplacení!

Drsné drama z tichého světa plného krutosti. Natočit film ve znakové řeči je skvělý fígl - zatímco u většiny filmů se nechám ukolébat žvaněním, tady jsem byl velice soustředěný na to, co se na plátně děje. Až na použitou řeč je to ale stejně jen běžný "festivalový" film s nulovým střihem v rámci scény (znouzectnost) a několikanásobně delšími scénami než je nutné (že se chovankyně prostituují na parkovišti pro kamiony by šlo ukázat v jedné minutě, režisérovi ale ani 10 minut nestačí, etc.). Těším se ale na dabovanou verzi:) (po tom, jak dopadl dabing filmu Babel bych se nedivil ničemu)

Esence českého vesnického buranství. Děsivě autentické. První film, který smrdí.

V roce 1957 odjeli mladí italští komunisté do Moskvy na festival, nahlédli pod pozlátko a byli překvapeni neskutečnou chudobou, zbavení iluzí se vrátili domů, a kolegové soudruzi jim nevěřili. Tak, teď jste se dozvěděli kompletní obsah filmu, nic víc se bohužel nedozvíte. Značnou část filmu sice tvoří záběry natočené účastníky výletu, ale ze SSSR je jich jen malá část, a jsou naprosto nezajímavé. Pokud vůbec nějaké kontroverzní záběry natočili, ve filmu nejsou. Tuto historku měli pamětníci vydat ve formě memoárů, a ne filmu. Pokud dramaturgové MFFKV vybrali z tisícovky přihlášených dokumentů do finální patnáctky toto, muselo jít o opravdu velké zoufalství.

Celovečerní prvenec Roka Bičeka je vynikajícím dramatem podle skutečné události ze školního prostředí (viz jedna z mála nezavádějících anotací na MFFKV). (Ne)herci v rolích studentů jsou naprosto přirození, ale obsazení dominuje Igor Hníz...Samobor v roli učitele němčiny (hodně připomíná Ivana Trojana). Btw..slovinské školství musí být "zřejmě slušnej oddíl", protože studenti ovládají němčinu na takové úrovni, o jaké si mé gymnaziální já mohlo nechat jen zdát.

Tříhodinové Pole v Anglii v ruštině.

Námět na krátkometrážní film zoufale natažený na 90 minut (úvodní titulky - 4 minuty, závěrečné, velmi pomalé titulky - 12 minut (!), dalších 20 minut trvá, než se vůbec začne něco dít). I když jsou ve filmu dobré momenty, herci jsou nevýrazní, tempo uspávací a zápletka působí spíš jako parodie. Hlavní hrdina je tak fenomenální pianista, že zvládne jednou rukou hrát složitou skladbu a druhou rukou SMSkovat. Ze stropu spadne na jeviště tělo a několik stovek diváků a muzikantů uteče ze sálu, jako kdyby hořelo. Na Telefonní budku to nemá ani náhodou. Kritici Variety se teď moc nevytáhli a jsem rád, že jsem to viděl už před Varama a uvolnil jsem si tak místo pro nějaký lepší film. _____Elijah Wood ale hraje na klavír velmi přesvědčivě, zajímalo by mě, zda je to trik.

Díkybohu, že je tu zas blockbuster, který není pro desetileté děti. Takový byl naposledy snad Inception. A taky je to nejsympatičtější role Toma Cruise od Tropické bouře. Už dlouho jsem nechtěl žádný film vidět hned po skončení znova. Jen škoda toho násilného happyendu, který vůbec nedává smysl.

Nejlepší finský horor, jaký jsem kdy viděl. EDIT 2023: Už to neplatí, teď je nejlepší Ono.