Dadel

Pokud vám vadilo, že jste se ve filmu Je to jen vítr nedozvěděli o této kauze vůbec nic, tak tady se toho dozvíte vrchovatě. Problém je, že se tomu nedá říkat film, a to ani dokumentární film. Jde pouze o kompilaci důležitých momentů ze soudní síně, kde měla režisérka postavené dvě kamery a filmařská hodnota je nulová (pozn. poslední obrázek v galerii není ani záběr z filmu, ale pouze fotografie jedné z obětí v závěrečných titulcích). Toto by skutečně dokázal sestříhat každý, kdo se naučí ovládat Windows Movie Maker. Když v jednu chvíli vypadneme ze soudní síně o velikosti 5x5 metrů a dostaneme se na místo činu, kde probíhá rekonstrukce, působí to jako návštěva jiné planety. Že zrovna tento film vyhrál festival Jeden Svět je pro mě nepochopitelné, evidentně se na tomto festivalu hodnotí pouze témata a nikoli filmy. 300: Vzestup říše, které jsem viděl o dvě hodiny dříve, bylo o něco lepší:(

Sice tu už není Gerard Butler, ale Eva Green to bohatě vynahrazuje. Jinak se toho moc nezměnilo - úžasné akční scény, spousta CGI krve a polonahých kulturistů. Taky po delší době film, ke kterému si seženu soundtrack - jen jsem nepochopil zařazení trapné skladby od Black Sabbath do závěrečných titulků (takhle násilné vytrhnutí z extáze už jsem dlouho nezažil)

První postvachlerovský Český lev měl jako hlavní trumf Marka Ebena, který jako jeden z mála umí dělat netrapný humor a hlavně díky němu se dalo udílení v pohodě sledovat, jinak se toho ale zas tak moc nezměnilo. První půlhodina byla krutá a vyplněná hlavně zbytečně dlouhým vystoupením filharmoniků, ale pak už konečně přišlo udílení cen, které bylo překvapivě svižné. Bylo by ještě svižnější bez otravného odříkávání, kolikrát byl kdo nominován (5x15 kategorií, tj. celkem 75x !!!). Ten čas mohli tvůrci využít k nějakým medailonkům nominovaných filmů, protože divák u televize se o nich nedozvěděl vůbec nic. Jednoznačnou chybou je rozdělení kategorie výtvarný počin na masky/kostýmy/scénografii, které v tom našem rybníčku prostě nelze smysluplně využít. Teď už chybí jen rozdělit zvuk na střih/mix a máme tu komplet Oscary. No a k výsledkům: dominance Hořícího keře je zasloužená, protože prostě všechny loňské filmy předčil o parník (zbývá jen domýšlet, komu bychom ty ceny dávali, kdyby nevznikl Hořící keř-kinosestřih). Přesto tam bylo několik kategorií, kde klidně mohli nechat vyhrát někoho jiného (masky WTF?!), a je vidět, že "akademici" mnoha kategoriím vůbec nerozumí a prostě hlasují s davem. Že Donšajni, kteří na Lvech propadli, byli týmiž akademiky posláni na Oscary, o jejich kompetenci vypovídá mnohé.

Film ve stylu Bruna/Borata, jejichž kvalit bohužel nedosahuje. Dobrých nápadů je tu dost, ovšem realizace pokulhává, málokdy se povedlo z obětí vymáčknout něco extra, jako třeba v nejlepší scéně filmu během soutěže "Malá Miss Sunshine". Když se filmaři obětem odhalují (sestřih k vidění během titulků), je to většinou zábavnější než žert samotný. Pořád je to ale z letošních oscarových filmů jeden z těch zábavnějších a přeju mu, ať všechny své nominace promění. Malý Jackson Nicoll je frajer a určitě o něm ještě uslyšíme.

Prvních 100 minut budí dojem, že film natočil Alfred Hitchcock. Posledních 20 minut budí dojem, že film natočil Filip Renč. Málem mi zkazily dojem z filmu. První film, ve kterém mi nevadil Robert de Niro.

Menzelova senilita musí být vidět z vesmíru. Filmový ekvivalent waterboardingu.

Asi byla chyba koukat na režisérskou verzi, protože je to absolutně neukoukatelné (sledovat podesáté, jak někoho uškrtit drátem už prostě nemá ten správný efekt) a neuposlouchatelné (indonéština je fakt odporný jazyk). Musel jsem si z toho udělat seriál. Ale ty dvě hodiny by nebyly o mnoho lepší, ideálních by bylo 60 minut. A je to škoda, silných momentů je ve filmu dost, a kdyby se takto zkoncentrovaly, byl by účinek jistě ještě vyšší. Jinak tvůrcům tleskám za nápad a odvahu, třeba se teď bude svět více zajímat o tento vytěsněný a pozapomenutý masakr (k čemuž snad dopomůže, získá-li film Oscara). A pokud budou viníci po letech aspoň symbolicky potrestáni, dal bych tvůrcům i Nobelovu cenu.

Tento film je v mnoha věcech historický milník v dějinách kinematografie. K mnoha scénám zmíněným v jiných komentářích bych přidal, že jde o první film v historii, ve kterém se olizuje koza (tělocvičné nářadí). A obsahuje nejlepší úvodní titulky od dob Enter the Void.

Vystřihnout 60 minut a byl by to super kraťas. Jenže za kraťasy se zelené papírky, ovace a věčná sláva nesklízejí, tak budou stále vznikat celovečerní filmy jako tento. To je problém se všemi filmy podle skutečné události, kde ta skutečná událost byla zajímavá pět minut.

Kdyby nešlo o remake, asi bych hodnotil lépe. Kdyby tvůrci zfilmovali můj námět, který jsem před lety zveřejnil na imdb (česká verze k přečtení zde v diskusi na straně 7), určitě by šlo o film roku! Jejich škoda. Kdyby producenti neodmítli hudbu Michaela Nymana (což je jak známo nejlepší skladatel na světě, to jako bez debat), film by byl jistě působivější. V korejském Oldboyovi byla hudba velmi výrazná, zde si jí ani nevšimnete. Kdyby tvůrci neobsadili Joshe Brolina, který ve filmu vypadá jako asociální psychopatický terminátor (a před i po uvěznění vypadá úplně stejně, aspoň nějaké šediny mu mohli přidat), divák by mu třeba i fandil. Kdyby scenáristi vymysleli pro hlavního záporáka trochu méně za vlasy přitaženou motivaci, divák by se při závěrečném vysvětlování třeba nesmál. Samá kdyby. Promarněná příležitost.