Triedny nepriateľ

„MĚLI JSTE ŠANCI DOSPĚT DÍKY TRAGÉDII, KTERÁ VÁS POTKALA. NYNÍ OPOUŠTÍTE TUTO ŠKOLU A NEVÍTE, ZDA JSTE SE ROZHODLI SPRÁVNĚ. NIKDY TO NEZJISTÍTE, PROTOŽE JSTE NEVĚŘILI SOBĚ A ČLOVĚKU VE VÁS…“ /// Jsou mladí, těkavý, neposlušní… a teď maj novýho učitele. Profesor Župan je jinej než jejich sluníčková paní učitelka. Mění styl výuky, chce od nich, aby přemýšleli o sobě, o životě. Třídu zasáhne smrt spolužačky. Rozjíždí se psychologický drama, který je přehlídkou frustrací. Nejvíc těch ze sebe samých, na který můžeme svádět nasranost na systém, na učitele (na politiky…). Sledujeme vývoj charakterů a stává se z toho sonda do nitra školskýho systému, ale hlavně do nitra člověka, která mě přinutí přemýšlet i o slovech jako je demokracie. Přitom šlo o jedno: využít tragédie k dospění. Tenhle film je vám schopnej toho říct hodně o životě i o vás samotných. Když budete poslouchat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem sběratelem parádních esejí. 2.) Přemejšlel jsem, co by vzniklo zkřížením filmů Mezi zdmi, Oddělen a Náš vůdce. 3.) Thx za titule ,,hygienik“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (01.02.2015)

Můj první slovinskej film a hned je to pecka, která se může směle rovnat s filmy jako francouzské Mezi zdmi či americký Detachment. Výborně natočený nejednoznačný příběh z jedné střední školy, velmi civilně zahraný jak profesionálními herci, tak (prý) i absolutními neherci. Igor Samobor je vyloženě lahůdkovej a je přesně tím prototypem profesora, kterého bych ani za boha mít nechtěl. Není nic horšího, než když se někdo chová jako arogantní debil, byť to v jádru může myslet dobře. I přes všechny ty myšlenky, které se film snažil naznačit, jsem k tomuhle charakteru nenašel sympatie. Ale zahraný byl bezchybně, to bez debat. (12.02.2016)

Na střední škole jsem v hodině němčiny chodil venčit učitelce Konečné psa. Hodina němčiny soustředěná kolem děl Thomase Manna by mě zaujala asi mnohem víc. (Nebo si to jen myslím?) Asi ne, během další školy jsem německy přečetl jeho celé dílo. A do Proseče (12. 1. 1936 přijel T. Mann do Proseče převzít dokumenty, na jejichž základě získal ještě téhož roku československé státní občanství a cestovní pas) to mám dvě hodiny na kole. Problémem filmu ale nebyl Thomas (ani Heinrich) Mann, nýbrž "jinakost". Učitel byl jiný ne vzhledem k třídě, ale ke každému z žáků zvlášť. Nesdílel jejich city, nesmál se jejich vtipům, nechtěl si je získat žádnými lacinými prostředky. A tak stačila záminka (třída je dobrý model masy), aby došlo k mocenskému souboji o její ztotalitnění - tedy k tomu, z čeho žáci obviňovali učitele). Režisér (a scénarista) Biček dosadil do středu děje Mannovu myšlenku o tom, že smrt už není problémem zesnulého, nýbrž pozůstalých. Nevyhýbá se jí ani v samotném závěru, kdy se mrtvá Sabine prochází po výletní lodi a žádný z žáků ji už nevnímá, nevidí a možná ani nezná. Recenzent Dadel oprávněně schválí slovinské školství. Moje dcera je učitelkou němčiny na gymnaziu a domnívám se, že nepřečetla ani jednu německou knihu. (22.01.2015)

Vy Slovinci buď zabíjate iných alebo seba samých. Prečo žiť? A je tak sebecké sa zabiť? Samovražda je od nepamäti citlivou otázkou. Tento film to chytil za pačesy, hoci jednoznačné odpovede, ak nejaké vôbec sú, nedáva. Zato nastavuje zrkadlo danej situácii tak verne, až ma napadlo, že možno existuje jeden národ, ktorý je mi predsa len mentálne bližší ako Češi. Sú to Slovinci. IFF BA 2013 (08.11.2013)

Horkokrvní mladí potrebujú v hľadaní seba mať jasne vymedzené hranice osi dobro-zlo. A tak v rôznych situáciách s podporou vždy fungujúceho symptómu davovej hystérie označkujú zodpovednú nemorálnu špinu alebo naopak morálne čistého hrdinu. Tu sa hrdinom triedneho kolektívu stane doteraz viacmenej prehliadaná spolužiačka, ktorú do panteónu spravodlivých bojovníkov vynesie jej sebevražda. Kolektív čoskoro identifikuje zodpovedného. Je ním strohý nový triedny učiteľ, ktorému sú vzdialené navonok dávané emočné súznenia s triednymi náladami. Navyše učí nemčinu a tak je situácia jasná: nacista - úchylák - emočný mučiteľ - vrah. Trieda pod vedením rodiacich sa lídrov rebeluje. Stupňujúci odpor je filmovo veľmi precízne skúmaný z viacerých strán a rovnako tak postoj k obvinenému učiteľovi. Vnímanie situácie žiakmi, učiteľským zborom, riaditeľkou i rodičmi je skvele nielen dialógovo ale i strihovo, čím nenecháva priestor na ďalekosiahlu nudu. Poznámka: Do istej miery išlo o reflexiu udalosti, ktorú režisér sám zažil na škole. V tejto súvislosti by ma zaujímalo, či prejavenie názoru študentského kolektívu, vymedzujúceho sa nielen voči konkrétnej osobe učiteľa, ale neskôr k celému systému fašistickej výučby, vo forme pirátskeho obsadenia školského rozhlasu, svojvoľnej ignorácie výučby, odchádzania z triedy, napadnutia učiteľa a pod. malo aj v praxi tak mierne sankčné/ trestajúce dôsledky. Pretože ak áno - tlieskam slovinskému školskému systému, ktorý má zmysel pre rebéliu v mene síce akokoľvek pochybnej, no v srdci úprimne nesenej zástavy odporu voči nespravodlivosti! (09.11.2013)