Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Romantický
  • Animovaný

Recenzie (1 240)

plagát

Yeonaejojakdan : shirano (2013) (seriál) 

Milý a nenáročný seriál, u kterého jsem si dokázala perfektně oddychnout. Nevím, jestli to bylo tím, že jednotlivé díly byly kratší než je v Koreji zvykem, ale strašně rychle mi to utíkalo a jeden díl mi nikdy nestačil. Tím, že se tu vystřídalo několik známých tváří, to bylo ještě pestřejší. Potěšil mě zejména Yu Gong a Lee Yoon Ji. Výbornou roli tu dostal i Lee Kwang Soo. Hlavní dvojice se k sobě moc hodila a to jejich oťukávání mě vyloženě bavilo. Skvělá jednohubka.

plagát

Yawang (2013) (seriál) 

Tak tomuhle říkám síla. Myslím, že takhle bezcitnou hlavní hrdinku jsem ještě nikdy nikde neviděla. Soo Ae je skvělá herečka, ale tohle byl podle mě její vrchol. Sice jsem roli Joo Da Hae většinu času proklínala, ale někde uvnitř sebe jsem ji zároveň neskutečně obdivovala. Mám pocit, že jsem se do toho vžila natolik, že v Soo Ae navždy uvidím kousek královny ambicí. Kwon Sang Woo dostal roli, která mu dokonale sedla. Vždycky na mě působí tak klidně a lidsky, a přesně takový byl i Ha Ryu. Z vedlejších postav bych mohla pochválit asi většinu, nejvíc jsem si však oblíbila rodinu Baek. Soundtrack mi přišel docela nevýrazný a z hlavy si ho asi nevybavím, ale jakmile začne hrát, vzpomenu si na všechny emoce, které jsem u sledování prožívala. Všechno to samozřejmě stojí na perfektním scénáři, který mi nespočetněkrát vyrazil dech. Přiznám se, že i po těch všech svinstvech, které se tam udály, jsem byla na konci dojatá. 5*

plagát

Sonyeo K (2011) (seriál) 

První díl mě vůbec nenadchl a nebýt ukázek na druhý, asi bych s tím sekla. Scénář mi přišel nezajímavý, většině postav chyběl charakter a všechno se dělo tak rychle, že jsem se nestihla vžít do děje. Takže kromě skvělých akčních scén a hlavní hrdinky tu moc pozitiv nenajdu. PS: Taky vám Han Groo tolik připomínala Sung Yu Ri? 2,5*

plagát

Areumdawoon geodaeege (2012) (seriál) 

Přiznám se, že do sledování tohoto seriálu jsem se pustila spíš ze zvědavosti. Chvíli mi trvalo než jsem se rozkoukala a tak nějak strávila tu divokou atmosféru. Hlavní hrdince by to, že je kluk, neuvěřil ani pes, ale pokud se chce divák bavit, musí jim zkrátka na tu jejich hru přistoupit. Herci občas působili dost nepřirozeně, ale stejně jim to odpouštím, protože přes ty všechny chyby a klišé, jsem se vždy těšila na další díl. Navíc to má moc pěkný soundtrack. 3,5*

plagát

Oktab bang wangseja (2012) (seriál) 

Park Ha a korunní princ jsou pro mě jedním z nejkrásnějších párů, které jsem kdy v korejských seriálech viděla. Obě postavy mají úžasně promyšlené charaktery, díky kterým se snad ani nedají nemilovat. Mickyho jsem dosud nikde hrát neviděla, ale obávám se, že tuhle roli už žádá jiná nepřekoná. Han Ji Min už jsem znala, ale až tady mi přišla pořádně otevřená. Princovi společníci byli fajn zpestřením hlavně v prvních dílech. Později byli spíš do počtu, ale pořád v ideálních dávkách. O peklo na zemi se našich hrdinům postaraly dvě postavy, na kterých se tvůrci vyloženě vyřádili. Teď ale nedokážu říct, jestli byl horší on nebo ona. Obrovským pozitivem je také nádherný soundtrack, který v korejských seriálech hraje hodně důležitou roli. Jak už napovídá můj komentář, jsem nadšená. 5*

plagát

Siti hyunteo (2011) (seriál) 

City Hunter stojí na skvělé zápletce a především na úžasném Lee Min Ho-ovi, kterého my, jeho fanynky, prostě milujeme. Na Na mi nejdříve přišla dost nevýrazná. Později jsem si ji ale zamilovala díky jejímu postoji k celé věci. Jen mi vadilo, že z ní tvůrci chvíli dělali křehkou květinku a chvíli na to mistra bojových umění. Prostě jak se jim to zrovna hodilo. Ale takové nedostatky se ve filmech i seriálech objevují často. Podobně jako s hlavní hrdinkou jsem to měla se soundtrackem. Zpočátku mě moc nezaujal, ale na konci jsem se na něm stala totálně závislá. I když jsem si asi desetkrát řekla, že se tohle dorama přeceňuje, stejně mu nakonec dávám 5*. A ano, přiznávám, oči Lee Min Hoa v tom hrají svoji roli.

plagát

Gugaui seo (2013) (seriál) 

24 epizod uteklo jako voda, a já asi budu marně hledat náhradu. Gu family book je bez rozmýšlení jedno z nejlepších dorama, které jsem kdy viděla. A klidně se vsadím, že tenhle rok ho už nic nepřekoná. Kombinace Lee Seung Giho a Suzy by mě nikdy nenapadla, ale ono to mezi nimi neskutečně funguje. Suzy je skvělá hlavní hrdinka, která mě ani chvíli nenudila. Lee Seung Gi v roli Kang Chia hraje podle mě přesně v takovém položení, jaké mu sedí nejvíce. A pak jsou tu další úžasné postavy. Mezi nimi třeba admirál Lee Soon Shin a charismatická bordelmamá. Je tu také Gon, jehož sice ztvárnil herec, kterého obvykle nemusím, ale tady jsem s ním byla spokojená. A zapomenout nesmím ani na našeho kouzelného, hodného i zlého taťku. Vývoj děje mě neustále překvapoval. A díky tomu, že tu bylo těch příběhů tolik, jsem se ani na chvíli (a to do slova) nenudila. Soundtrack, tady nešlo jen o jednu hezkou písničku a dalších dvacet, které slouží jako pozadí. Tady je těch hodně hezkých písniček hned několik. Z konce, který se některým moc nelíbil, jsem nadšená. Lepší bych si ani nedovedla představit. Takhle mi to v hlavě zůstane ještě hodně dlouho. 5*

plagát

Cheongookeui namoo (2006) (seriál) 

Asi žádné korejské dorama se mi nehodnotilo tak těžce, jako tohle. Téměř dokonalé scény střídaly ty, které mi šíleně lezly na nervy. Nebyl jediný díl, ve kterém by Hanna nebrečela. Občas jsem brečela s ní, občas jsem ji musela na chvíli vypnout. Wan Lee podával skvělé výkony hlavně v prvních 3 dílech. Jeho charakter pro mě byl z celého seriálu nejzajímavějším. Občas to bylo na 5*, občas na 2*. Jako celek si to podle mě zaslouží slabší 4*.

plagát

Banchangggyo (2012) 

Když je film založen na dvou skvělých hercích, kteří se k sobě navíc strašně moc hodí, může si příběh dovolit trošku (ale opravdu jen trošku) pokulhávat. Hyo Ju Han mě nečekaně překvapila. Naposledy jsem ji viděla ve Spring Waltz z roku 2006, ale tahle praštěná role jí rozhodně sedla o moc víc. Především její postava se ze začátku postarala o skvělé komické scény. Soo Go je rok od roku lepší. Už teď se těším až si ho pořádně užiju v Green rose.

plagát

Jigeum saranghaneun saramgwa salgo issumnika? (2007) 

Po My wife got married od stejného režiséra mi to přijde jako docela normální film. Čekala jsem, že to bude zvrhlejší, a jsem mile potěšena, že nebylo. O to to bylo reálnější. Herecky mi to přišlo dost vyvážené. Věřím, že tady si přijde na své téměř každý. Hezký film, 4*.