Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Romantický
  • Animovaný

Recenzie (1 240)

plagát

Joogoonui taeyang (2013) (seriál) 

Sestry Hong pro mě začínají být sázkou na jistotou a určitě to neříkám poprvé, ale jsou rok od roku lepší. Vážně zbožňuju ty jejich dvojsmyslné vtípky a skvělé vyvážení komické i dramatické stránky. So Ji Seob a Kong Hyo Jin jsou pro mě naprosto nezapomenutelnou kombinací. Rozkošný byl i příběh bodyguarda a Malého slunka, a takový komorník Kim byl podle mě jednou z nejsympatičtějších postav, které se kdy v korejských drama objevily. Bože, a ten soundtrack! Už teď se těším, co si pro nás scénáristky připraví na příští rok.

plagát

Kto prežije - Tocantins (2009) (séria) 

Soutěžící v téhle sérii mi až tak nesedli. Bylo tu pár výjimek, ale oproti Ostrovu vykoupení, který jsem viděla předtím, to pro mě bylo po této stránce docela nezáživné. Z celé série mě nejvíc bavily první díly, kdy to ještě vypadalo na velkou hru. Také finále bylo moc hezky udělané, vítěze bych na začátku tipovala jinak, ale zasloužil si to. Oblíbený kmen: Timbira. Oblíbení: Sierra. Neoblíbení: Debbie. 3,5*

plagát

Kto prežije - Redemption Island (2011) (séria) 

Tahle série mě bavila svým pestrým obsazením soutěžících. Minimálně polovina z nich měla silný či alespoň zajímavý charakter. Na druhou stranu, výzvy a život tam mi přišel docela pohodlný. Žádné pojídání hmyzu, žádné extrémní podmínky. Proto se soutěžící soustředili hlavně na taktiku, kterou ovšem s nadhledem ovládal pouze jeden člověk. Ostrov vykoupení byl rozhodně zpestřením. Oblíbený kmen: Ometepe. Oblíbení: Rob, Matt, Andrea, Stephanie. Neoblíbení: Kristina. 4,5*

plagát

Vo štvorici po opici 3 (2013) 

A ta pařba je kde? Nebýt Alana, moje hodnocení by bylo hodně, hodně bídné. Díky pár světlým chvilkám, které by se daly spočítat na jedné ruce, se pokusím na tuhle "srandu" zapomenout a budu si pamatovat vlčí smečku tak, jak ji znám z prvních dvou dílů. Jako by ti kluci vyrostli z puberty... Slabé 3*.

plagát

Glee Live 3D (2011) (koncert) 

Koncert sám o sobě je pecka. Výběr písní mi převážně vyhovoval, ale pár kousků bych klidně ještě přidala. Jako fanynka Glee bych uvítala více ze života herců a méně ze života jejich fanoušků. Čekala jsem pocity herců před a po natáčení, záběry z natáčení nebo alespoň rozhovory s lidmi, kteří za natáčením stojí. Potěšila mě účast Gwyneth Paltrow, chyběl mi pan učitel. 4*

plagát

Sangeo (2013) (seriál) 

Žraloka bych přirovnala k polévce, která je sice uvařená z těch nejkvalitnějších ingrediencí, ale chybí jí sůl. Herecké obsazení je vynikající, scénář promyšlený a kamera jedna z nejlepších, co jsem kdy viděla. Líbily se mi také detailně propracované interiéry, na kterých si někdo vyloženě vyhrál. Kombinace nádherné hudby a smyslných dialogů mi občas přivodila až mráz na zádech. Přesto jsem od toho čekala tak nějak víc...

plagát

Cheongdamdong aeliseu (2012) (seriál) 

První třetina seriálu neměla chybu. Hlavní hrdina je totiž naprosto úžasně střelený a diváka baví každým pohybem i větou. Přiznám se, že některé jeho tanečky jsem si pouštěla několikrát za sebou. Hlavní hrdinka už tak úplně úžasná není, ale ze začátku alespoň neleze na nervy. Časem ubývá vtipných scén a začínají se tu hromadit lži, lehké intriky a samozřejmě drama, kterého občas bylo až dost. Většina postav není černá nebo bílá, takže je zajímavé sledovat, kdo se k jaké straně nakonec přikloní. Jako celek to bylo fajn a konečně jsem zase jednou úplně spokojená s koncem. 4*

plagát

Rodeu neombeowon (2010) (seriál) 

Válečným filmům jsem se vždy vyhýbala a myslím, že jsem neviděla ani ty úplně základní. Proto sama nechápu, jak jsem se mohla pustit do válečného seriálu, který trvá dobrých 20 hodin. Říct teď, že toho nelituji, by mi přišlo dost chabé. Po emoční stránce je to pro mě jeden z nejsilnějších seriálů všech žánrů. To, že jsem probrečela celé finál (a nejen to), je skoro jasné. Ale asi poprvé jsem měla při sledování takový strach, že se mi třepaly ruce. Kromě toho, že je tu moc krásná romantická linie, je tu hlavně ta přátelská. Hlavní tři herci to zahráli naprosto přesvědčivě, většina ostatních herců taky. A o to, aby perfektní momenty byly ještě perfektnější, se postaral hodně vydařený soundtrack. Teď už jsem válečnému žánru otevřená, ale na tu bolest, kterou při něm cítím, se asi nikdy nepřipravím. 5*

plagát

Gwaenchanha, appa ddal (2010) (seriál) 

Dojemné drama, které se tentokrát nesoustředí na lásku mezi mužem a ženou, ale na lásku mezi členy rodiny. Je pravda, že tenhle seriál má mnoho nedostatků a v určitých věcech dost zaostává, ale v některých naopak drtí i ty nejlepší korejské pecky. Obsadili tu docela velké množství herců, kteří dostali dost prostoru, takže se dá říct, že tu vlastně ani nejsou jasní hlavní hrdinové. Každý si tu prostě najde toho svého. Četla jsem, že velké oblibě se těšil zejména Jin Gu, který mě po herecké stránce zrovna neohromil, ale za to byl sympatický. Bavilo mě sledovat, jak se nám to spáruje, a přiznám se, že některé vztahy jsem moc neodhadla. Po zhlédnutí ve mně zůstává hezký pocit a mám chuť se o něj s někým podělit.

plagát

Terapia láskou (2012) 

Budu přísná a přikloním se k nižšímu hodnocení, protože jako celek na mě tenhle film úplně nejlepší dojem neudělal. Po herecké stránce tomu nemám co vytknout, ale obsahem je docela prázdný. Místy jsem se nudila, pak mi z toho návalu emocí šla hlava kolem. Jediné, co se mi fakt líbilo, byly taneční scény. 3, 5*