Pethushka

Já se u Oriol Paula, nevím proč, nemůžu zbavit obavy, že po pár filmech může být pro diváka předvídatelnej. Přitom ho asi jen podceňuji, protože ač má ve svých dílech hodně silný rukopis a jeho styl je stále stejný, ještě se mi nestalo, že bych ho někdy prohlédla. Naopak mě vždycky posadí na zadek a přinutí mě o jeho filmech mluvit a doporučovat je svým známým. El cuerpo v tomhle nebude výjimka.

Po delší době se ve mně probudila touha vidět nějaké fantasy, a jsem ráda, že jsem při jejím naplňování narazila zrovna tenhle film, který tu mám uložený už celou věčnost. Jak už bylo zmíněno, je v něm téměř všechno, co si divák může přát. Kromě toho, že je příběh napínavý a nechybí mu akce, umí taky rozesmát a dojmout (víc než bych i u sebe čekala). Výjimečný mi přišel i střih a velmi dobře zvládnuté prolínání dvou ve stejný čas na dvou místech odehrávajících se příběhů. Líbilo se mi to natolik, že mám v plánu vidět pokračování.

Nebýt to tak strašně překombinované, tak je to film přesně podle mého gusta. Jenže tam se toho semlelo tak strašně moc, že jsem ztratila chuť se v tom vyznat. Nad koncem už jsem se jenom pousmála. Seo Ye-ji je moje velká slabost a mám v plánu vidět nejlépe všechny její filmy, ale musím říct, že tohle je první role, kdy mi nepřišlo, že do své role dala všechno, tak jak u ní bývá zvykem. Možná to bude ale tím, jak byla její postava napsaná. 3*

Film, co vám zajistí úžasný přenos do španělských sedmdesátek. Jo, takhle nějak to klidně mohlo vypadat. Scénář byl v pohodě, nic zlomového, všechno ostatní, od režie, přes kostýmy a zvuk, až po kameru, je naopak vymazlené do posledního puntíku. Z herců nikdo výrazně nevyniká, a v tom je nakonec asi ta krása. V kombinaci s dobrou hudbou se na to fakt moc hezky dívalo.

Příběh hodnotit raději nebudu, to nemá cenu. Hlavní kvalitou filmu je Cuzco, které člověku bere dech při každém záběru. Pohlížet na to jako na dokument o cestování mi proto přijde rozumnější. Maxi a Stephanie mě herecky moc nepřesvědčili. Oba jsou sice mimořádně pohlední, a tak se na ně, jak se vlní uprostřed té krásy, hezky dívá. Jakmile ale dojde na dialogy a nějaké větší hraní, jsou až moc dokonalí. Nomádský duch a peruánská ze života radující se atmosféra, hezká hudba a neskutečná příroda mi nedovolí nedat aspoň ty dvě hvězdy.

Tady mi nesedlo až moc věcí. Začíná to scénářem a celkovou atmosférou. Hlavní hrdinka, její omládlá verze, sice skvostně napodobila chování, mluvu a pohyby babičky, ale ani tak si moje sympatie nezískala. Její hrubá, téměř bez emoční povaha je asi na místě, vzhledem k tomu, čím si babi za život prošla, ale bylo pro mě těžký oblíbit si ji. Ještě míň mě potěšila hudební zápletka, to nebyl můj šálek čaje už vůbec. Nejlepším okamžikem filmu pro mě tak zůstává poslední minuta, respektive "štěk", který se v ní objevil. 1,5*

V posledních dvou letech si říkám, že dělat satiru musí být dost těžký, když ji realita často i předbíhá. Don't look up se ale velmi vkusně podařilo vysmát se dnešní době, ať už si to aplikujeme na cokoliv ze seznamu toho, co se teď děje. Všem, co si přečetli obsazení, je asi jasný, že herecky to bude při nejmenším v pořádku. DiCapriovu "sucharskou" roli jsem vyloženě potřebovala a ženy kolem něho mi ve většině sedly ještě o něco víc, než obvykle. Pro mě je to jeden z těch filmů, co vám vyloženě zlepší chuť a vy mu s radostí po sérii čtyřek napálíte pětku, protože tam konečně není žádné ALE.

The Weekend Away je super v tom, že zbytečně neztrácí čas a jde rovnou na věc. Hned jsme v překrásném Splitu, hned víme, jaké mají hlavní představitelky zhruba povahy a v jakém životním stádiu se zrovna nacházejí. Jenže pomalu přijdeme na to, že nic není jak se zdá, a začíná klasická "rozplejtačka". Celé je to v duchu (převážně u žen) aktuálně oblíbených lehkých krimi knih. Ty mají s tímhle filmem společné to, že vás dobře pobaví, občas trochu šokují, nechce se vám od nich odtrhnout, ale při tom množství, které každý měsíc vzniká, na ně za pár dní zapomenete. Každopádně, potěšilo mě zase po delší době vidět v něčem Blair. A tahle poloha jí, podle mého neobjektivního názoru, sedla. 3,5*

Tady měl někdo skvělej nápad, ale nakonec ho bohužel nedokázal pořádně uchopit. Od třetí epizody příběh drhne, a pak upadá do nenapínavé nudné slátaniny s podivným zakončením. Paul zahrál obě role velmi dobře, ale já se nemůžu zbavit pocitu, že z toho přes všechnu tu snahu nakonec stejně vyšel jako suchar. Tři hvězdičky za Piňa colada song, pro ten mám velkou slabost.

V posledních dvou dnech jsem kromě tohohle filmu viděla taky Bábovky. A ty mě tak nějak přinutily přidat Prvokovi a spol. hvězdičku navíc, protože ten rozdíl je prostě obrovskej. Fajn, občas mě ten humor míjel, ale jinak jsem si to vcelku užila. Dobrá parta, charismatickej Hofmann... klidně si to dám zas a znovu a těším se na další Patrikův počin. Víc než na ten knižní.