Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 350)

plagát

Všade samé zvončeky (1996) 

Vánoční rádoby komedie, ve které Arnie nahání v obchodech figurku turbomana pro svého syna. Vidím v tom jistý odraz dnešní zvrácené doby. Když z toho tedy vyškrábnu to poctivě ukryté poselství, je to vlastně celkem zajímavá vánoční záležitost. Pitvoření hlavních hrdinů a nesmyslné příhody jsou však vskutku spíše pro dětské diváky a pro mne dost nesnesitelným aspektem filmu. A to finále přímo kolosální patos. Kdyby to skončilo poučením syna, že na dárcích vlastně tolik nezáleží, dostalo by to u mne určitě víc. Takhle jen další flusanec do xichtu vánocům. 35%

plagát

Čtyři dohody (2013) (divadelný záznam) 

Už podle hodnocení zde je vidět, že dílo vyvolává kontroverze, výrazné protipóly a názorové neshody. Jedni, považujíc divadelní hru Duška za utopistický blábol, pouťová moudra a naivní přístup k životu obecně, tuto rezolutně odmítají a lámou nad ní hůl. Druhý tábor v tom vidí jakýsi skutečný skrytý obraz společnosti, který vlastně docela dává smysl. Já, jakožto skeptik a realista s duší romantického zvířátka, se musím přiznat, že mnohé zde řečené se dá pochopit, ač pohnutky mnohých jsou odlišné. Třeba je to zkrátka nebavilo. Přesto si myslím, že bezhlavé zavrhnutí díla je zřejmě největší hloupost, jakou můžete udělat. Má osobní domněnka je taková, že nám Dušek jistou formou ukazuje lepší cestu, po které můžeme jít. Nikomu nic nevnucuje a presentuje to formou zábavy, kterou v tom sice nevidí každý, ale já osobně se dost nasmál. A především zamyslel. Nad sebou, nad konáním svého okolí, nad mnohým z minulosti a především nad mnohým, co by mne mohlo teprve potkat. A když ve vás dílo samotné vyvolá takové otázky, vykřesá pomyslnou jiskřičku naděje v boji za to, aby se z vás stal lepší člověk, nelze to jen tak hodit za hlavu a ignorovat. Ať už jsou Čtyři dohody presentovány dobře, nebo ne, samotné určitě dávají smysl a už to si zaslouží plné hodnocení. A jak jsem četl některé ohlasy, musím sám přidat jeden. Kdyby si každý z nás z tohoto díla vzal byť desetinu a jednal by alespoň v těch několika životních chvilkách podle zmíněných čtyř rad, byl by svět dvakrát lepším místem pro život. Stačí jen překonat své ego. 90%

plagát

Mníška (2018) 

Pozor, komentář může obsahovat bojler! Směs nelogického galimatyáše, ve kterém se pronášejí dost hrdinská moudra a nebojácně vchází na místa, kam bych nevlezl ani v davu za bílého dne, načež se tam v přímé návaznosti dost zbaběle řve. Tedy bych to pojal jako takový roztomilý příběh sadomasochisty, který se zkrátka rád týrá, ač má volbu odejít. Já osobně, kdyby mne někdo takhle při měsíčku zaživa zakopal na hřbitově a čirou náhodou bych to přežil, určitě bych se na vše okamžitě vysral, vzal nohy na ramena a táhl do patřičných míst. Nejsem fandou uměle a komerčně natahovaných flusů, za účelem výsměchu divákovi rovnou do xichtu. Žel, peníze jsou všude teprve až na prvním místě a tak vznikají rebooty, spinoffy, prequely, sequely a když je i pak jasné, že ti debilové na to stále čumí, ačkoliv už je to jen ubohá sračka, mrskneme jim tam třeba seriál, který už nemá s původním dílem nic společného. Nudil jsem se a ihned po zhlédnutí jsem usnul jako miminko. To by se u kvalitním horroru stávat nemělo. Tohle je však jen tupá lekačka s pěknými interiéry. Fujky fuj. 30%

plagát

Miesto činu - Unesená v Istanbule (2018) (epizóda) 

Německá verze 96 hodin v poněkud skrovnějším a méně povedenějším kabátě po strejdovi z matčiny strany. To je ta rodina, co s ní sice nechcete nic mít, ale společným oslavám se zkrátka nevyhnete. A když už na to dojde, zkrátka to přetrpíte, i když strejda neustále chrchlá, páchne po naftalinu a jeho otravný hyperaktivní syn šilhá, ve škole je očividně pozadu a spolu nemáte pražádnou společnou zálibu, ale ostatní vás nutí, abyste se s ním kamarádili. Ten kabát tu teď visí před vámi, je o dvě čísla větší, než by strejda potřeboval, prožraný od molů, špatně šitý a chybí mu knoflík. Jednou jste si ho zkusili, ale bezpečně víte, že víckrát to neuděláte, natož abyste v něm chodili dobrovolně a na veřejnosti. 30%

plagát

Vianočná stretávka (2013) 

Utahaná užvaněná nudná černošská rádoby komedie. Prý je to pokračování, které po tomhle vidět rozhodně nepotřebuji. 20%

plagát

Pasca v džungli (2006) 

Velice zajímavý "válečný" film, natočený na motivy skutečných událostí, ve kterém mi však něco ukrutně vadilo a něco zas chybělo. Kdybych jen byl schopen zjistit, co to bylo. Nicméně je vidět, že Bale je skutečně blázen, který je pro věrohodnost role schopen všeho. Po Mechanikovi další film, kde byste mohli hrát na jeho žebra jako na xylofon. Výtečně zahrál i Zahn a Davies; druhý jmenovaný má očividně na šílence talent. Celkově dobrý počin a jiný pohled na válku ve Vietnamu z pozice zajatce. Je to tak mezi třemi až čtyřmi, ale nakonec sáhnu pro tři bludišťáky. 70%

plagát

Nahota na prodej (1993) 

To si jednou Víťa s Pepou šňupli nadrcené omítky s Azurem a v tom solidním rauši pak spolu splácali bytelnou akční řežbu, na české poměry přímo nevídanou, a první pokus v boji o zlatého bludišťáka s českým zástupcem v tomto žánru byl na světě. Pepa do toho vložil svůj um investigativního žurnalisty se sklony k dramatičnosti a Víťa si nejspíš řekl, že tentokrát ty Bony s klidem dotáhne do úspěšného konce. Začalo to nadějně, až jsem si říkal, že tolik nahoty už v úvodních titulcích tehdy na premiéře určitě vyráželo dech. Byl jsem jako na trní. Pak se ale na scéně objevila ústřední dvojice; reportér Vaculík a Třísková, Američanka s českými kořeny, která tam paradoxně měla nejspíš představovat jakýsi sexuální objekt zájmu, což bylo asi stejně uvěřitelné, jako cikán, jedoucí na vlastním kole, protože vypadala jako Bohdalová v roli Fany, ovšem zamlada. Když pak ty dva doplnil stárnoucí Krampol, představující údernou sílu a ostříleného zabijáka, už mi šla hlava kolem. Z filmu je cítit velký problém společnosti s polistopadovým amnestováním všelijaké verbeže, která z republiky, spolu s "kapitalisty", v několika krocích udělala veliký bordel, rasistickou školku a ráj zlodějů. Všichni si mysleli, že můžou vše a také to dokáží. O vykreslení a zachycení tohoto se autoři snaží nejen v příběhu, ale i film samotný je důkazem. Bohužel, vinou nedostatku finančních prostředků a zkušeností s tímto žánrem obecně se z tohoto pokusu stal jen odstrašující příklad pro všechny a úsměvný unikát svého druhu, ve kterém si Jonák zahrál sám sebe a Pomeje podtrhl svou kategorii neherce, účinkujícího jen v propadácích. Do toho tam celý film neskutečně otravně vyje Bílá, to mi rvalo uši. Určitě, minimálně z akademických důvodů, lze tento film doporučit. Alespoň si pak člověk řekne, že ty céčkové filmy s obtloustlým Seagalem vlastně nejsou tak špatné. 30%

plagát

Kdyby... (2008) (TV film) 

Skrovný dokument o fiktivních událostech, které se mohly odehrát, kdybychom si tenkrát v osmatřicátém s požadavky nacistického Německa, posvěcenými našimi domnělými spojenci, vytřeli zádel. Je jasné, že bychom dostali ukrutně na záda a nevím, jak neslavně bychom dopadli, otázkou ale je, jak by tyto události ovlivnily další průběh války, která byla i tak na spadnutí. A hlavně, zda by nás historie namísto kolaborantů a německých pejsků, označila za hrdé a neústupné mrtvoly, nebo za hloupé agresory, kteří za to všechno mohou, protože kdyby přistoupili na dohodu, nic z toho by se nestalo. Ono, po boji je každý generál a na žádné kdyby se nehraje. Občas je ale velmi složité, smířit se s tím, jak věci dopadnou. V tomto případě pro naše všetečné svědomí a zachování hrdosti, kterou jsme v očích mnohých pozbyli. Především sami před sebou. Jak ale vždy říkala moje prababička: "Hrdinů jsou plné hřbitovy". Přesto si myslím, že i tyto fiktivní události, kdyby se udály, by směrovaly národní mentalitu jinam. Ta by snad stála na jiných a hodnotnějších principech, než nyní. Ale to je pouhé kdyby. 55%

plagát

Romové (1990) 

Sonda do porevoluční mentality lidí a přiblížení jejich strastí, souvisejících s romskou komunitou a hnutím skinheads. Mihnou se zde dokonce i členové skupiny Orlík, což mi vyloudilo na tváři úsměv. Docela se mi líbí, že jsou zde vyjeveny příčiny problémů bez obalu a korektnosti; ty skutečné, na které se zapomíná. Na druhou stranu působí dokument plaše a spíš proti romské komunitě. Prostor je sice dán oběma stranám, ale je jasné, že ta menšinová za sebe nedokáže hovořit. Takový lehký nadprůměr a připomenutí si divočejších devadesátek, kdy Vašek Havlů se svou demokracií a svobodou euforicky, bez přípravy a následného kloudného řešení vypustil pomyslné psy ze řetězu a jak mnozí z těch, kterým osud mnoho nenadělil, netušili, co si s tou svobodou počít. 65%

plagát

#martyisdead (2019) (seriál) 

Rozhodně doporučuji nejen pro perfektní herce v hlavních rolích, vhodně zvolenému formátu, decentní míře dávkování, délce a tématu, ale především proto, že je toto ožehavé téma víc než aktuální. Přesto o něm skoro nikdo nemluví, ačkoliv si v jistých formách procházíme tím vším každý, jen co rozklikneme nějakou diskusi na libovolné doméně. Je v tom skryta hlubší myšlenka a odkaz. Nikdy nepodceňujte, jakým způsobem působíte na lidi na druhé straně a jaký to pro vás, nebo pro ně, může mít dopad. Seriál, který rozhodně stojí za to zhlédnout, ačkoliv má pár chyb, ale ta hlavní myšlenka je tam snad jasná. Určitě svěží vítr a čerstvá voda v tom našem českém rybníčku, která rozčeřila hladinu a snad i pár jedinců přinutila zamyslet se. Těším se na druhou sérii, která snad nepodkopne nohy té první. 85%