Wolvie

Že se z nadějné premisy, která se mohla vyklubat jak v napínavý horor, tak v podnětnou sociální kritiku, vyklubala neškodná kravinka, která nepřekvapí a potěšit zvládne možná pět minut na začátku a pět minut na konci... Škoda slov.

Sakra! Byl jsem si jistej, že to Bayovi sežeru i s navijákem, ale dostal jsem trapnej pokus o sebereflexi, ve kterým jsem tu ironii, o který leckdo básní, snad vůbec nezaznamenal...

Paráda! Conjuring není tak drásavě temný a děsivý jako loni Sinister, ale zato je mnohem filmovější a dává vzpomenout na skvělé duchařiny 70. let. Ten retro nádech mě dostal a jsem rád, že po desetiletí trapných teenage vyvražďovaček se nám zase začínají rodit důstojné žánrové věci.

Příjemné old-school osvěžení v létě plném opulentních sci-fi a komiksů. Od Emmericha skvělý úkrok.

K hejtu se nepřidám. R.I.P.D. je neosobitou vykrádačkou snad tisíce věcí, s mimořádně nezáživným Reynoldsem v hlavní roli a s velice proměnlivou kvalitou triků. Ale zároveň nepostrádá spád a Jeff si svou roli užívá jako vždycky. Určitě lepšíc než Osamělý jezdec a vlastně mě to bavilo víc než Pacific Rim. Snad za to nepřijdu do pekla...

Opět krásná konverzačka, jen mě mrzí, že z ní trochu vyprchalo to spontánní kouzlo, které mě tak okouzlilo jak Před úsvitem, tak Před soumrakem.

Ne úplně špatné, ale rozhodně zbytečné pokračování (pokud se samozřejmě nevezmou v potaz ohromující tržby). První díl na mě zapůsobil velmi kladně, tohle už se limitně blíží pásové výrobě animáků, kterou vyloženě nesnáším.

Strašlivě o ničem. Sofia Coppola se ve své snaze o artové zachycení všednosti a povrchnosti asi vyčerpala s Marií Antoinettou. Měla by se posunout o dům dál.

Na režiséra Boyleova formátu zklamání, protože Trans sice má po formální i obsahové stránce nápadů na rozdávání, ale jeho celková forma je až příliš nesourodá a výsledný obraz divákovi neposkytne žádnou skutečnou a smysl dávající katarzi. Zůstává jen audiovizuální smršť, solidní herci a vyprázdněný dojem.

Problematičtější a díky tomu pro mě osobně i zajímavější než Drive. Refn tentokrát možná až příliš kašle na diváky a točí pro sebe, což z Only God Forgives činí mimořádně zajímavý experiment s filmovou formou i vyprávěním, který jsem osobně v kině zkusil hned dvakrát. Lahůdka spíš pro pár vyvolených.