Naranyan

Hodnocení, které v podstatě přesně vyjadřuje míru pobavení. Takové skoro za tři :).

Kratičký snímeček, který pobavil a jestli jsem správně pochopil, tak v sobě skrývá pod jednoduchým balením hlubokou myšlenku :). Aneb zábavě čelem, ať už nás spapá zaživa či nikoli. Stejně jako velkou porci příjemností technologický pokrok přináší i nejedno riziko, jak to všechno dopadne nám ukáže až čas.

Ke konci filmu mi hlavou probíhaly myšlenky o komentáři, v němž bych prohlásil něco ve stylu "Kdyby Singer nechal supermana zemřít, napálil bych bez váhání plné hodnocení" ale až ke konci se dostavilo jako facka shůry vystřízlivění, na co že se to sakra dívám ?! Na supermana přece ! Nenudil jsem se ani na vteřinu, ba naopak, vynikající hudební doprovod, řízná kvalita efektů i všeho ostatního, na co si stěžovat ? Jsem zvědav, na co všechno přišli místní hodnotitelé ve svých komentářích ale je mi to vlastně jedno, protože se svým hodnocením nehnu ani o píď nehledě na sebelepší argumenty. Vždy zůstává ta otázka, těsně po konci filmu,.. líbilo se mi to ?.. Odpověď zní, ano a moc ! Proto by bylo křivé brát ohledy na něco, co případně mým očím ušlo a v téhle chvíli tomu vlastně mohu být jen rád. Brandonovi role supermana zatracepeně sekne a Kate Bowsorth, kterou tady vidím poprvé je opravdu líbezná... Bryane, BRAVO ! Takového supermana mám skutečně rád.

Těžce se mi hledají slova pro tento neskutečný, po srdci hladící zážitek pátečního večera s vínkem, v rodině milovníků této ambrozie. Říkejte si co chcete, nicméně takto hřejivých a živoucně pravdivých snímků se moc netočí a každý další je velkým plusem, když ještě o tradicích spojených s vínem, mé srdce zaplesá. Naprosto fantastické herecké výkony jen podtrují nejniternější útok na tužby některých z nás po nalezení životní pravdy v těch nejdrobnějších nuancích radosti z jen jediného přivonění k deštíkem čerstvě ovlaženému sadu políbeném hřejivou náručí sluníčka. Vše za doprovodu dokonale harmonické hudby perfektně sedicí jak ke francii, tak vínu. Pokud si někdy chcete s rodinou udělat překrásný večer s dobrým vínem a neméně chutnými delikatesami, rozhodně sáhněte po dobrém ročníku, nemůžete se spálit.

:-(.. Achjo.. No sakra už jsem na volné začal vyvolávat hype. Ještěže zatím né příliš hlasitě a né vic nežli by bylo zdrávo. Bohužel Cargo pro mě bylo zklámání a to přesto, že vím, co to znamená "nízkorozpočťák" či "nezávislý film". Vezmu-li to letecky, od mediálně profláklých trháků s velkorysým rozpočtem se často čeká mnohé (ať z pozitivního či negativního pohledu), minimálně ale alespoň audiovizuální jízda. Většinou k ní dojde a pokud je opepřena zajímavým nápadem, poutavým příběhem, dobrými herci a jakýmsi "posláním", pak mluvíme o fantastickém filmovém zážitku, jako nám dle mého názoru nabídl například Sunshine s nímž je srovnávat Cargo trošku přepálené, rád vysvětlím. Když tedy ale koukám na nízkorozpočtový snímek, rád přehlédnu určité nedokonalosti, chybky, pokud je mi nabídnuto něco jiného a právě mířím k důvodu, proč koukat na ony lowcost snímky -> myšlenka, příběh, nová herecká naděje. Příkladem bych uvedl Kostku (1997). Tak moc jsem očekával něco podobného i od Carga a bohužel se těžce spálil. Hlavní představitelé svou prkennost ani neskrývají, kdyby alespoň předstírali zájem o zisk sympaticí či antipatií diváka. "Ono se to tak nějak všechno děje a jakýs takýs motiv tam též šlehnem." Jako by si říkali tvůrci ale to je málo. Pro tíživou atmosféru netřeba miliony dolarů stejně jako pro příběh. Bohužel oboje v mých očích značně drhne a nemohu pak hodnotit jinak. Film celkem jednoznačně táhly vizuální efekty, které rozhodně nebudily šupácký dojem nezastíraného flákačství, nicméně to je přesně jedna z věcí, kterou na "nezávisláku" v žádném případě nehledám a těžko ocením, když přecijenom kvality Sunshine jsou, logicky, nesrovnatelně vyšší. Přesto ale dám dvě hvězdičky, protože jestli evropa má kráčet na poli "levných" sci-fi (ono vlastně ani jiné nedělá) nějakou cestou (a pro kategorii obecně), pak rozhodně touto (vizuální kvalitou), ale zcela odlišnou příběhově, mylšenkově, herecky. Pak budu pálit pětihvězdy jedna radost.

Osobě věřím, že katarze se dá dosáhnout pouze pořadím Fontána --> Pí. Věřím proto, že taková byla má cesta. Uvědomění života od nuancí základních pravd po nejkomplikovanější syntézu principů chápání světa a vesmíru. O čem Pi pojednává je snadné říci. Život "obyčejného" člověka kontra bádání géniů po nezměrném vědění. Stejně tak pravda "nejsvětější" - nekonečné vědění je zahaleno rouškou míry poznatelnosti. V téhle myšlence byl dle mého názoru film poměrně jednoznačný. Není vyloučeno, že svět je dokonale determinovatelný (to opravdu), ale otázkou je, co k této cestě vede, jak vypadá a hlavně co je na konci, jestli bychom vůbec byli schopni něco takového pojmout, uchopit. Snadná je cesta k šílenství dlážděná dobrými úmysly, v životě ale vždy sledujeme jen to, co považujeme za dobré a pravdu nám neodhalí ani čas. Čas totiž není nic jiného než životní cesta a úmysly v ní.

Zaklišuji si. Depresivní, tíživé.. Ale snad jinak, než jsem čekal jak při ohlasech tak svém dojmu z traileru a prvních náznaků. I když množství slov rozhodně nenabralo obvyklé hustoty v žádném případě bych nehovořil o nudě. Je kouzelné, když nejden velmi upovídaný film neumí říct nic zatímco jiný "tichý" velmi mnoho a pokud takovýchto záležitosté bude přibývat, v žádném případě se zlobit nebudu. Nevím jak vy, ale více ocením "poselství", myšlenky než vzletné fráze a krásná slova. A Moon rozhodně poselství i myšlenku má. Proč tedy nedávám plné hodnocení ? V jistých ohledech bych měl tendence tento snímek dávat na roveň své hvězdné pětce -> Fontána, Solaris, Sunshine, Donnie Darko a Martyrs, ale zkrátka ... jako by mi něco chybělo, hvězdná pětka mi nabídla více a proto zatím pětkou zůstane.

Stačilo mi úvodních 10 minut dokumentu na youtube, abych okamžitě poslal tenhle sh*it do odpadu. Ve chvíli kdy se tam objevil člověk s popisem "METAFYZIK" né že bych převrátil oči v sloup, ony mi začly lítat jako částice v LHC v Ženevě. Jestli i nadále podobné sračky budeme nazývat "DOKUMENT", začínám mít vážné obavy o duševní zdraví budoucích generací.

Po velmi příjemném nadšení z prvního dílu se dostavuje realizační vystřízlivění. Nevím jaká jiná slova volit, než že Pomsta poražených je prostě impotetní v mnoha ohledech. Na jednu stranu snaživě servírovaná akce s vysokým tempem a smrtelnou střihovou kadencí, na straně druhé jen smích nad nekonečnými proměnami gumy ve větší gumu, vířivým tornádem praskajícího plechu v neškodé autíčko pro machrování vysokoškolákovo. Stejně jako skutečné pobavení občasným vtipným vstupem toho či onoho střídané smíchem z trapnosti v záběru následujícím. Tak úžasně rozporuplný film se jen tak nevidí a dokladem všeho s důsledným podpsiem může být herecký um a grify Shii střídané dokonalou umělostí a sterlitiou všech ostatních s (jinak žhavou) Megan Fox v čele. Prosím, třetí díl už ne, nebo servírovaný nejen v jiných porcích, ale i chuťových kvalitách. Pak bych snad šéfkuachaři poděkoval a odpustil si průpovídky typu páně Pohlreicha, které mi na mysl neodbytně plynou při ochutnávce druhého dílu autíčkové orgie. p.s.: I ono opojení kvalitou digitálních efektů se tak nějak vytratilo a vystřídal ho neodbytný pocit počítačové gamesy pařené až příliš dlouho přes noc...p.s.2: Tuším, že Isabel Lucas má zatreceně na víc.

Zřel jsem. Jak jinak než absolutorium. Další svět, který jsem cítil, díky 3D ještě více než kdy jindy. Další fantazie, která mi připomněla, jak rád bych žil jinde. Bohužel, díkybohu ? Nevím, stále hledám odpověd na tuto otázku a snad ji jednou najdu.