Naranyan

Né že by byl námět tak špatný, ale většina ostatního bohužel ano :-(. Tak jako jsem prohlásil už o Coraline, tudy pro mě cesta světem fantazy nevede.

Ne ten seriál je prostě geniální :-D.

Ubrat srdceryvných scén napálil bych plný počet. Jinak totiž neshledávám žádné problémy. V podstatě velmi jednoduchý příběh, který bych si dokázal představit i s hodnocením odpadu je zde podán neskutečně poutavě. Travolta na vrcholu svých sil předvádí opravdu uvěřitelný koncert emocí každým okamžikem. Jestli by se něco podobného opravdu stalo, průběh je dle mého soudu podán opravdu velmi uvěřitelně. Chvíle strávaná s Fenoménem rozhodně stála za to. Nemůžu než doporučit pro příjemně strávený večer.

Naprosto lehoulince jsem proletěl pár komentářů a příjemně mě překvapila určitá uvědomělost :). V podstatě se jedná o naprosto jednoduché záležitosti. Film fyzikálně-logicky hoří na dvou zákaldních aspektech. Jeden z nich se, snad překvapivě, dá popsat jedním slovem -> kauzalita. Druhým pak zkomolení hypotézy, s kteoru, pravda, nejsem tak důkladně obeznámen, snad se to vylepší. A sice skrz nekonečné zakřivení vesmíru pozorování minulosti. Tím myšleno jen pozorování.... Každopádně jinak slušná akce, vynikající kamera a opravdu hutná atmosféra kde se neustále něco děje. Proto k plnému počtu chybí opravdu jen kapička, bohužel ale podstatná.

Po dlouhé době hodně silný film, který snad nikoho nemůže nechat chladným. Sice neukápla ani slza, ale na krajíčku jsem měl hned několikrát. Já bych vlastně ani neřekl, že by tento film měl být slzopudný. Spíš jen atakuje člověka svou syrovostí a tvrdou realitou nezastíranou věčnými pohádkami a klišé o životě handicapovaných a jejich vztahu s okolím. Máte-li v plánu, třeba alespoň na malou chvíli, ukázat člověku, jak moc by si měl vážit toho, že je po všech směrech zdravý a že být "normálním" není samozřejmostí, sáhněte po Inside I'm Dancing.

Ale já to važně kašlu. Co na tom, že by se Race to Witch Mountain dal trhat na kusy v mnoha záležitostech. Naprosto evidentně (alespoň tedy pro mě) si nehrál na víc než co představuje, a sice pořádnou porci zábavy a té se mi rozhodně dostalo. A nehledě na možný přepísk hodnocení si 4 hvězdičky obhájím a vlastně nakonec se principielně dají obhájit i ty "nesmysly", kdo nevěří, nechť mě otestuje v diskuzi k filmu :). Parádní jednohubka, která chutná.

Méně slov = více. Už indiáni, pokud se nepletu, pravili, bílý muž moc mluví. Tento film mi dal mnohem více, než všechny sebeuvědomělejší upovídané záležitosti. Meditace nad životem a jeho smyslem mi sedla krom podání Fontány právě a přesně zde. Rozhodně jsem neviděl naposledy.

Nemohu hodnotit jinak i přesto, že jsem jak hororový, tak fantazy fanoušek. Toro to pro mě namíchal poněkud netradičním způsobem, což by vlastně mohlo být bráno i jako plus, ale tak nějak celkový výsledek, mé dojmy jsou poněkud rozpačité. Nevím jestli už Toro zašel příliš daleko, každopádně tohle na mě bylo příliš silné kafe, silnější, než které piji rád.

Hodně jsem zvažoval nejen hodnocení ale i komentář. Vlastně mě ale napadá jediné slovo. Zvláštní. A nutno podotknout ve velice kladném slova smyslu. Já budu upřímný i za cenu, že se možná ztrapním. Tenhle film mi vyloženě připadal jako umělecké dílo. Je to něco osobitého, pronikavého, snad na dosah ruky, co vyzařuje z In Bruges. Pamatuji se docela dobře, jak jsem se kdysi zadíval v jedné galerii na obraz. Do té chvíle šlo umění jako celek mimo mě. Najednou více než půlhodinu zírám stojíce na jednom místě na překrásný obraz. Něco se ve mě pohnulo. Věřím, že právě a přesně v té chvíli jsem alespoň částečně pochopil, jaké kouzlo, magično se v umění skrývá a mnoha lidem, snad většině, (snad někdy i sběratelům) může zůstat skryto navěky, jen to nechtějí z nějakého důvodu přiznat. Na poodhalení tajemství vám totiž nestačí žádná moudrá knížka, žádná sebedokonalejší znalost, to se musí cítit... A já Brugy, i když vám to nepopíši, kvalitně nevyargumentuji, věřte nevěřte, opravdu cítil.

A sakra co se to stalo. Asi byla chyba vidět oba díly za sebou. Veškerá zábava pro mě vyčpělá, vše viděné, minimum nového a už méně smíchu, bez natržené bránice (ani jedinkrát). Kde máte toho, jenž prohlásil, že pokračování filmů ve většině případů stojí za prd, nebo je přinejmenším horší, dejte mi lejstro a já mu to podepíšu hned nadvakrát.