MeGab

Z tohoto divadelní stupidita vyloženě řve. Dva drsní chlapi afektovaně čumí v obýváku na prostřený stůl, první dramaticky pronáší proslov, druhý jej neméně afektovaně upozorňuje na prostřený stůl. Nevšimnou si dvou ženských postav připravených na schodech zasáhnout do děje. Což starší baba taktéž afektovaně rázně učiní, zatímco mladší postává u ní v sexypyžámku, asi čekající na to, že bude drsňácky znásilněna. Ježišmarjá! To snad nemohli myslet vážně ani před těmi sedmdesáti lety!!!

Zcela souhlasím s Bogartem, že Audrey, to zbožňované dřevo, neměla před kamerou co pohledávat. Sledovat filmy, v nichž vystupuje (protože o hraní se mluvit nedá), je naprosté utrpení.

Tenhle starý film je zkrátka… starý. Přestárlá mumie, která dnešnímu divákovi nic neřekne. Komediálního tam dnes není už absolutně nic. Dialogy jsou tupé, monotónní, mlácení prázdné slámy. Některé scény jsou odporně přeumělkované, neuvěřitelné. Chcete-li tupě na něco zírat, koukejte na buben pračky, vyjde to na stejno.

Celý film člověk čeká odpověď na otázku, co je to Chinatown a co se tam stalo, aby se nakonec dozvěděl, že „TO“ je Chinatown. Hvězdička jen za to, že jsem to byl schopen dokoukat až do konce.

Film poměrně slušný. Než však mizerné počítačové triky, tak raději žádné.

Snaha o shlédnutí třetího filmu s A. Hepburnovou skončila tentokrát už kolem 15. minuty. Nevím, jestli nesnáším Hepburnovou osobně nebo jen filmy, v nichž hrála. K filmu: Zloděj neskutečně hloupě předstírá zranění a Hepburnová mu to jak totálně vypatlaná sežere, přestože nehraje nesvéprávnou osobu. Tak takhle teda ne. Dělejte si z diváků šprťouchadla v nějakým tyjátru, ale do filmu to netahejte. Vždyť je to hnusný!

Příšerně nudný film, v němž se nic neděje. Pokud vás zajímá, co za kouzla se dá udělat s modrým plátnem, pusťte si raději nějaký dokument, ale ne tohle.

Myslel jsem, že neexistuje americký film do konce šedesátých let, který ohodnotím jako excelentní. Tenhle film se ale výjimečně povedl. Herci se vybodli na divadelní teatrální gesta a místo toho hráli civilně, což v té době nebylo zřejmě úplně obvyklé.

Malá holka se chce stát čarodějkou a tak musí ve třinácti letech(?) rok někde pracovat. Proč? A kdy se stane tou čarodějkou? A jak se jí stane? To film neříká. Asi jsem ho nepochopil.

Celkem pozitivní překvapení v tom, že cestování časem dokázali ukočírovat, co se logiky týče.