MeGab

Ksichty, škleby, grimasy, křik a řev. Možná by se to uživilo na divadle, ale do filmu to nepatří.

Obsadit do role Lizzie ženskou, která běhá jak kačer, nebyl moc dobrý nápad. Tenisové zápasy? Kolikrát ukázal na turnajích Becker rybičku? Tady jich bylo zkrátka moc. Zápasy byly kvůli nim pro mne nedůvěryhodné. Zbytek ušel - obstojná komedie bez grimas a teatrálních gest, se závěrem, který - světe, div se - byl přirozeným vygradováním filmu a nikoli ze řetězu utrženým happyendem.

Trapná komedie, snažící se navázat na poněkud lepší vzor Svéráz národního lovu. Viděl jsem oba filmy jen jednou, ale z toho druhého (ač jsem ho viděl před pár dny) si nepamatuju žádnou z absurdit tak živě jako krávu z dílu prvního. Zbytečně vyhozené peníze za DVD. Jsou však daleko horší filmy, proto jsem dal 2*.

Příjemný film s nekomplikovaným dějem. Civilní pohádkový příběh, jakými česká pohádková kinematografie v podstatě začínala. Velmi pozitivní změna oproti všem těm infantilním prasárnám z posledních let, kterými Troška i další kur.í českou filmografii. A není tam ani jedno kouzlo a to je na tom to nejlepší! Není nad pohádkový příběh, kde scénář nevyžaduje mizerné triky, kterými se pohádky běžně „vylepšují“. Je vidět, že příběh napsal Pan scénárista. A dokonce ani nepředabovali slovenskou češtinu Maroše Kramára. Úžasné! Jeho řeč sice zní trochu cize, ale je to věrnější než sebelepší dabing! A že tam není žádná záporná postava? Tak mi řekněte, která záporná postava je v Šíleně smutné princezně?

To, co je u Pyšné princezny poněkud zakamuflované, v této vyloženě řve. Zrůdná komunistická agitka.

Ukázka toho, že nejhezčí pohádky jsou ty bez čar, kouzel, upírů, čarodějnic a infantilních vodníků s čerty.

Pryč s nostalgií. Onehdy jsem se sjel celým seriálem non-stop a náramně jsem se nasmál. Příšerné herecké výkony, předvádějící Rychlé šípy posrané strachy, kterak bloudí zásadně v noci Stínadlami (to jim doma rodiče povolili se toulat takhle pozdě venku?), nelogičnosti (stoka ukončená za zdí kostela asi metr nad jeho podlahou), Mirek Dušín s křivýma zádama a stylem běhu mírně otylého slona. Vím, že se na to z nostalgie zase jednou podívám, přesto však seriálu srážím 4 hvězdy, čímž mu zůstává jediná.

Po shlédnutí jiného odpadu Pulp Fiction jsem se rozhodl komentovat i tuhle záležitost. U Pulp Fiction jsem se vydržel nudit asi 3/4 hodiny, protože to je označováno za kultovní film a zajímalo mne, proč. Tuhle (předem se omlouvám za velice expresivní výraz) sr.čku jsem vypnul po pěti minutách. První tři herci, kteříé se objevili na scéně, hráli jak debilové, extrémem byla ta ženská s odporně vyšpulenými rty točící se kolem své osy. Filmy, ve kterých herci hrají jak debilové, jsou mi z duše nanejvýš odporné. (Doplňuji komentář – suverénně nejdebilnější film, který jsem kdy viděl třeba jen z části!!!)

Nejlepší scény - oslava narozenin (díky dialogům a hereckému umění všech zúčastněných, ale zejména Julie Roberts s její obličejovou mimikou), předání obrazu (dialogy, Grant i Roberts), průřez ročními obdobími (kamera). Závěr stupidní, ale pokud bych podle něj měl hodnotit tento typ filmů, bylo by to často hodně fádní. Proto závěr ve svém hvězdičkovém hodnocení zcela opomíjím. Až do chvíle, než se na konci nasedá do auta, to byl naprosto úžasný film s dobře uvěřitelným míjením a spojováním dvou světů, v nichž obě hlavní postavy žijí.