Ak.žena

I tak slovenština je pěkná :)

1. Zhlédnout
Tohle bolí - snad v každém druhém případě napsáno špatně. Prosím vás snažně, když už hovoříme o filmu (a to asi vefilmové databázi budeme, kdo by to byl řekl) , opravdu se leckdy nevyhneme slovesu "zhlédnout". Pište ho prosím správně! Shlížíte pouze shora dolů, takže pokud nekoukáte na plátno z věže, zhlížíte film se Z.

2. Abych, abys, abychom, abyste
Ne, "aby jste" opravdu není vrchol spisovnosti, stejně tak si prosím vyškrtněte "aby jsme" a "aby jsi" .

3. Výjimka, výjimečně
První dlouhé, druhé krátné. Není to tak těžké, že ne?

4. Zkušenost
Kde by se to druhé "n" uprostřed slova vůbec mělo brát? kdo píše "zkušennost", napsal by i "obrazotvornnost", vděčnnost" či "věčnnost" ? úsměvné.

5. Pointa

Je pěkné, jak někdo ví, že se toto slovo může vyslovovat jako [pointa] i jako [poenta], ale to neplatí pro grafickou podobu slova. píšeme opravdu JEN pointy, říkáme poenty i pointy.

1. Jsem fanda do filmu
No neříkejte! tajemství takového kalibru o sobě opravdu někdo sděluje na profilu ve filmové databázi? Všichni máme rádi filmy, všichni na ně koukáme, a proto tady také jsme.

2. Jak hodnotím - 5 hvězdiček - film bez chybičky, 4 - super, ale něco tomu chybělo, 3 -  lepší průměr, prima film, 2 - podprůměr, ale ještě se to dalo, 1  - špatný, ale něco se tam našlo , Odpad!  - hrůza, ztráta času.
Aha! Tak takhle to tedy je? a já si s tím lámala hlavu. opravdu by mě nenapadlo, že hodnocení má sestupnou tendenci a Odpad! že si uživatel znovu nepustí. Pryč s obecnými nicneříkajícími/všeříkajícími kategoriemi, více osobního přístupu.

Krysař (Agnes, Ester Geislerová) *ˇČetnické humoresky ( Anežka - milá strážmistra Zahálky, zavražděna) * Půlnoc v Paříži (Inez, Rachel McAdams) * Já, padouch (kreslená Agnes) * Tajemství (Anežka, Lucie Vondráčková) * Maškaráda (Anežka/Agnes Nulíčková) * Pilíře země (Agnes - žena Toma stavitele, umřela hned na začátku)* Lidice (Anežka, Zuzana Bydžovská)* Goyovy přízraky (Ágnes, Natalie Portman) * Je třeba zabít Sekala (Anežka, skončila v řece)

Lidi se mě ptají "A proč nemáš ráda Mr. Beana?" nebo "Co máš proti Luďkovi Sobotovi?". Jak na to mám, kurník, odpovídat? Prostě je nemám ráda.
Rozhodla jsem se založit seznam takových osob, jejichž přitomnost ve filmu (v určitém typu filmů) mi kdo ví proč vadí. Netvrdím, že jsou to špatní herci, oškliví nebo hloupí lidé, jednoduše mi jsou nepříjemní a protivní. Můžou být důvodem, který konkrétní film v mých očích posunují o třídu níž, než by si možná zasloužil.

Jackie Chan * Luděk Sobota * Rowan Attkinson jako Mr. Bean * Zuzana Bydžovská * Simona Babčáková * Sandra Bullock v romantických komediích * Jim Carrey v komediích * Ben Stiller * Nicolas Cage v romantických filmech a scénách * Robin Williams v komediích * Owen Willson * asijští herci (herečky většinou ne) * Tobey Maguire, když hraje prosťáčka *

(produkt jedné z nálad, kdy jsem potřebovala být zajímavá)

1.Všeho si všímám, všechno řeším, nic mi není jedno, všechno se mě nějak dotýká. Za vším "něco" vidím. Ze všech těch věcí, co mi stále probíhají hlavou jako potenciální předměty přemýšlení, si občas nějakou  vyberu a přemýšlet o ní začnu.

2. Nejdůležitější jsou pro mě lidi. Ano, zajímá mě, jací jsou, co dělají, co si myslí i co si myslí o mně a proč. Taky ve filmech jsou pro mě nejdůležitější lidi. Samozřejmě i příběhy, ale i ty jsou o lidech.

3. To nejlepší, co mi kdy kdo řekl, bylo něco o tom, že jsem speciální člověka a každý se mnou musí mít určitým způsobem speciální vztah.

4. Hledám dokonalost ve všech ohledech a ve všem. Ale dokonalost, jak ji vidím já, připouští nedostatky a nedokonalosti, které jí k dokonalosti pomůžou (nebo jí aspoň neublíží).

5. Hrozně ráda se nacházím. V písních, knihách, příbězích, filmech i ve vztazích, které k něčemu/ k někomu mám. Ráda se také nacházím na různých místech.

6. Nejvíce ze všeho se bojím nevyužitých příležitostí. Někdo by možná mohl opáčit, že se nejvíce bojím hadů. Ale ne, ti mě děsí, nahání mi hrůzu. To je něco jiného.

7. Nechápu některé věci. Například jak je možné, že většině lidí nechutnají olivy? Jak můžou někteří lidé být TAK chytří a někteří TAK hloupí? Jak to, že není více lidí věřících v Boha? Proč se stále tvoří ty hloupé nové  večerníčky a neběží ty krásné, starší? Nechápu hodně věcí.

8. Mám opravdu dobrý pocit z každé manuální práce, z každé tvořivé činnosti. Kéž bych se jí věnovala více.

9. Jsem přesvědčena, že tištěným knihám nehrozí nahrazení e-booky, intrnetem a už vůbec ne filmy. Není pravda, že zhlédnutím filmu vyvážíte přečtení knihy. Ne, ne, ne.

10. Vytočí mě vážně ladacos, například přirovnání Ernsta Goodbodyho (P. Rayen: Jak jsem vyhrál válku) ke Švejkovi (J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka). Prosím nedělejte to.

11. Baví mě klukoviny. Lezení přes plot či zábradlí balkonu, klouzání se po zábradlí, lezení na strom, střílení z praku a vzduchovky, hlasité fandění při hokeji a další. Možná za to můžou perfektní vzpomínky na rané dětství strávené s bratránky.

12. Často se mi stává, že si jakýmsi způsobem pospojuju věci dohromady a pak například musím předstírat, že nic nevím, když mi někdo chce oznámit "velkou novinu" či si "o něčem promluvit" .

13. Strašnou spoustu věcí zapomínám, většinou co si nezapíšu do diáře, to nevím. Zato si detailně vybavuju některé situace a doslovně některé (i léta staré) dialogy a výroky, jichž jsem byla svědkem (reálně. hlášky z filmů si nepamatuju). Někdy se bavím jejich přehráváním.

14. Jednou o vánočních svátcích, když jsme se večer u vína sešli všichni sourozenci a jejich partneři, povídali jsem si o jisté skutečnosti, následkem čehož jsem pak nemohla usnout, musela jsem rozsvítit a zbrocená potem jít spát k rodičům. Po této zkušenosti jsem neváhala při výběru biřmovacího patrona - sv. Michaela archanděla - a začala jsem k některým věcem být skeptičtější.

15. Věřím, že nejlepší léta života má člověk tehdy, kdy chce. Klidně po celý život.

16. Patřím asi k lidem, kteří "se nezasmějí, když zazní dobře míněný intelektuální vtip, ale můžou se smíchy potrhat, jestliže někdo zakopne a upadne". (podobný popis užil Zdeněk Jirotka k popisu slečny Kadlecové ve své knize Muž se psem).

17. Jako malá jsem vymyslela nové slovo a použiju ho jednou v některém svém díle jako básnický neologismus. To slovo zní "zvluchlý". Ve spojení "mít zvluchlý žaludek" znamená "mít hlad".

18. Moc ráda se nechávám (pozitivně) překvapovat, udivovat. Když někdo, od koho bych to nečekala, poví něco moudrého. Když někdo použije správně slovo "protežovat" či "výjimka". a tak.

19. Neexistuje nikdo, koho bych nesnášela. Jsou lidé nesympatičtí, lidé, jež nemůžu vystát, lidé, na něž jsem momentálně nazlobená. Ale nevím, jak bych mohla někoho nenávidět.

20. Na pustý ostrov bych si vzala sekyru Fiskars , Bibli a mně rozmilou osobu (která by si taky mohla vzít tři věci)

Kdo jsem:

Akční žena, kterou nejvíce trápí dvě věci. Jednak zanedbatelné možnosti, jak člověk může změnit svět k lepšímu, a na druhou stranu nevyužitý potenciál lidí, kteří by něco dobrého udělat mohli, ale jsou zakopaní v hrobě/v hospodě/za počítačem/u televize. Tím nechci říct, že odsuzuju smrt, alkohol, internet a filmy, jen to člověk všechno musí umět správně po/uchopit.
Film je výzva. Akné žena, která miluje český jazyk s jeho dvojsmysly, básnickými prostředky, slovními hříčkami, a dokonce i pravopisem. Už ale pochopila, že slovy se dá říct jen málo, KURŇA, proto nám Bůh dal prostředků více.
Film je vyjádření se. Akordy vyznávající žena, již vždycky uchvátí kouzlo poslouchané i vyluzované hudby a která věří, že každý má svůj Osobní příběh vedený hudbou srdce.
Film je něčí Osobní příběh. Aktuální žena, která nikdy nemůže se 100% jistotou zvolit to či ono, aniž by se vzápětí ohlédla zpět a shledala, že teď je to úplně obráceně (neplatí u jádra, samé podstaty věci, o tom už má ale dávno rozhodnuto). Jako u všeho je i její vnímání a hodnocení filmu ovlivněno situací, momentálním rozpoložením či "spolukoukalem". Pokud ale přes to všechno je znát poslání, považuje film za dobrý.
Film je krásné, šťavnaté ovoce se zlatou peckou uvnitř *. Akusticky výrazná žena, která ráda žije a ráda se veselí.
Film jsou příjemně strávené chvíle. potažmo též žena Akademická (nejen co se akademické čtvrthodinky týče), Akrobatická, Akrylkami vzdušné zámky malující, Akcie života kupující, Akutně impulzivní , Akumulující se a v mnoha ohledech "Akurátní".
Film je pro každého něčím.

Evey ( V for vendetta )

Amélie Poulin ( Amelie from Montmartre )

*Pozn. autora**: Moje teorie o filmu jako ovoci (mnou výšezmiňované je samozřejmě ideální, můžeme taky narazit na pecky uvnitř seschlých nebo přezrálých plodů, slupky bez dužin, v nichž pecka hrká, nebo pecka samotná)...
Ovoce je plod něčí práce, často mnoha lidí a vlivů. My, kteří se na pochutnání, často ze zámoří, těšíme, musíme projevit iniciativu jej získat - jít naň do restaurace, koupit v obchodě, na pochybné tržnici či přelézt plot a nějaké čmajznout. Už barva napovídá, co bude ovoce zač, u každýho vítězí nějaká. Často nejdřív musíme proniknout počáteční "slupkou", abychom se mohli pustit do dužiny, čím víc se blížíme ke středu, tím chutná lépe. Pokud narazíme na pecku, vyhráli jsme! Pokud je zlatá, znamená to překvapení nebo pointu filmu - kdo by čekal v broskvi zlatou pecku, žejo. Ale pozor, nesnažme se pecku rozkousnout, to bychom si mohli pekeplně vylámat zuby! Myslím tím dojít k pointě, vyvrcholení, odnést si poselství, které můžeme sami zasadit a dál sklízet, ale mít určitý respekt před nitrem filmu, nesnažit se v něm rýpat a rozebrat ho úplně na části, nechat určité tajemství typu "znám posdstatu, ale není konečná, vyčerpaná"....to totiž nikam nevede a můžeme si zkazit dojem z celé mňamky. Taky bych ráda upozornila na módu "krájet si ovoce na části a konzumovat s odstupem. Musíme sami posoudit, kdy je to tak lepší, aby nám nezaskočilo, a kdy nesmíme riskovat oschnutí zbytku ovoce, který zítra už jíst nebudeme.

**Ano, poznali jste správně styl geniálního Terryho Pratchetta

Ofélie ( Pan´s Labyrinth )

Na co nejraději koukám

Filmy zajímevé a netradiční, převratné, vymakané a vypointované, s poselstvím Mysteriózní, záhadné, magické a napínavé, dechberoucí, s atmosférou Romantické ( rozuměj romantiku dvou srdcí, ale i romantiku prostředí, romantismus), poetické O mezilidských vztazích a zákoutích lidské osobnosti, niterné a dotýkající se, osudové Komediální, vtipné a humorné (situační, konverzační komika, ostrý vtip, chytrý humor) Žvotopisné, historické, podle skutečných událostí, řešící skutečný problém Krátkometrážní Staré české a jiné "oldies" Hudební, muzikály Doporučené osvědčenými zdroji

Lois Lane (Smallville)

Na co určitě nekoukám

Filmy nabízející kounzumnímu divákovi pouze jednorázovou dávku prázdných emocí, čímž myslím hlavně jakési sexuální napětí a "úděs", strach. Tzn. nekoukám na horory a "hambaté filmy". naopak pokud takové scény nejsou SPROSTÉ a NEUCTIVÉ, ale film doplňují a jsou správně FUNKČNÍ, a ne prázdné a pomíjivé, jedná se dle mého názoru o umění (příklady: Se7en, Zápisky o skandálu, Hra o trůny...) Levné bojové, kung - fu Anime (a vše, co tím zavání - velké oční bulvy, střapaté vlasy a chlapci vypadající jako dívky) Telenovely, teenagerovské-huličské, realityshows a podobné odpady.

Šošana ( Inglourious Basterds )

Text je proložen fotkami* mých filmových hrdinek od r.2000.

Erin Gruwell (Freedom Writers)

*popisky od fotek, co se nezobrazily :))

na ČSFD věnuji Madlušce :)

A není to náhoda, že komentář náleží zrovna k filmu Amélie z Montmartru.

Tímto tedy dávám na vědomí všem, kteří mě přesvědčovali, prosili a kopali, naléhali a přimlouvali se, žadonili a prostě na mě působili - odteď píšu komentáře*. Amen

* K filmům, které si to zaslouží.