TroiMae

Nesedí mi pojetí transgender lidí. Vnitřní genderová identita je podobná jako sexuální orientace, vrozené spektrum, které není vidět a není závislé na anatomii. Ale zde to je popsáno tak, že to v podstatě vypadá jako porucha vnímání, něco jako bulimii, nebo tělesná dysmorfie. Genderová dysforie je ale něco jiného a trans lidé ji mohou zažívat v různé intenzitě. Pojetí dané neuroložky působí cisnormativně, jako by daní lidé byly cis, ale nesprávně vnímali svá těla, a proto měli pocit, že jsou trans. Příčina a následek byly zaměněny. Protože jiný přístup je, že daní lidé jsou trans, a proto vnímají jinak svá těla. https://www.youtube.com/watch?v=HXuLA-njqWI

Robotický kocour byl super zábavnej.

Pěkné, ale celkově film dopadá jako Samovy pokusy o stand-up. Jednotlivé vtipy jsou celkem fajn, ale na zábavu to není. Postelová scéna nicméně byla skvělá.

Příznačné, že Nákaza má nižší hodnocení, ačkoli byla mnohem věrohodnější, dramatická a mrazivě napínavá, zatímco tento film prostě akčním, sice zábavným, ale nedůvěryhodným blockbusterem.

Spocktakulární.

Animace je čarokrásná a neomrzí. Bohužel všechny příběhy jsou střiženy podle stejné hetero/amatonormativní šablony when boy meets girl, což mě v polovině už přestalo bavit. Hůl nad pohádkami jsem zlomil ve chvíli, když cizí dívka z rozmaru podvede chlapce a přiměje ho zabít milovaného koně s tím, že sní jeho srdce… A on si ji pak samou láskou stejně vezme. Měl ji pohodit a nechat si toho koně.

Pilotní epizoda super. Ale když ptáčka lapají… Zbytek série je takový hallmarkovský televizní… Není to napínavé, překvapivé, děsivé, zvraty nejsou… zvrácené, takové ochotnické. A hlavní monstrum, které plnočelně vidíme od předposledního dílu, je vyložené směšné. Asi jako by tvůrci zadali AI, jak by vypadalo monstrum ve stylu 60. let. Vypadá něco mezi Netvorem z Černé laguny a Sezamovou ulicí. A postavy mě přestaly zajímat ve chvíli, kdy hlavní hrdina spálí tělo partnera své bývalé ženy, kterého zabil, matka jeho syna se pohřešuje a jeho syn je s cizími lidmi s tím, že mu slíbí, že za ním za hodinu přijede, a v to všem ho nenapadne nic jiného než v dom bývalé ženy v její ložnici souložit se sovu kolegyní/milenkou, kde je pak najde kamarádka ženy. Přitom jde dělat mnohem poutavější seriály. Jako FlashForward.

Wow. Tři hodiny Rusalky a účes stále drží. Bál jsem se, že tři hodiny mě to nebude bavit, když hlavním důvodem, proč mě to zajímá, je netradiční výprava. Ale ani po třech hodinách se celková výprava neokouká, je působivá a také příběh je poutavý a dojemný. Včetně Rusalky, která se o pomoc spojí s Ježibabou z rodu Harkonnenů :) Nebo konečně děkovačky, kdy tanečníci a tanečnice vypadají jako spokojení Elfové z Rokliny :) Choreografie je obdivuhodná stejně jako to, že se prakticky tři hodiny museli všichni doslova plácat prakticky nazí v jistě ne moc teplé vodě. Natož v ní zpívat. Přesto všichni působí jako ryby ve vodě. A Vodník jedna z nejvíc "lidských" postav. PS: Plakát se k danému představení vůbec nehodí – klasická (a poměrně naivní) malba oproti modernímu minimalistickému a rafinovanému ztvárnění je jako z jiného světa.

Po úspěchu prvního dílu si režisér zřejmě řekl, že to roztočí, a film ztratil svou hodnotu, důvěryhodnost. Stala se z toho kombinace Všechno, všude, najednou, Únikové hry, Až tam nezbyl žádný a grotesky.

Tahle řada působí, jako by ji vygenerovala AI. To i covidový rok seriál přečkal s větší důstojností. Chybí mi věrohodná diverzita (např. BDSM tematika), která se mi na seriálu líbila. Snad jen Sakina Jaffrey s indickými kořeny jako nová postava stojí za zmínku. Naopak o postavě Roxanne (žena Chucka Rhoadese) ztvárněné domorodou Američankou Lily Gladstone, se v této řadě jen mluví.