dex2man

Vincův nákup auta, návštěva svatby s kuší a celá hotelová pasáž byly hodně originální a působivé, ale ke konci začalo vše nějak slábnout. Netroufnul bych si navrhnout lepší zakončení, ale přehnané vyhrocení, kdy si dvojka psychoušů vyholí hlavy a začne střílet po lidech ve mně paradoxně nic nezanechalo. Nějak to vyšumělo do ztracena. Cassel ve svém živlu a s Barthelemym tvoří dokonale sehrané protipóly.

Dost depresivní psychologický snímek. K osamělosti doktorovi postavy se pozvolna nabalují samé nepříjemné události a většina z vedlejších postav je v nějakém kritickém období nebo řeší životní dilema. Ani vesnická atmosféra není uvolněná, neustále prší, nic se nedaří a ještě tak podtrhuje negativní náladu, o závěru v sanitce nemluvě. Hrušínský jako obvykle málomluvný, ale perfektní.

The Road mě oslovila (ne)příjemným, procítěným stylem vyprávění, ale chybělo mi více akce. The Book of Eli zase nabídla prvoligovou hereckou sestavu i slušný vizuál, ale chyběla mi vetší věrohodnost a motivace v Eliho putování. Stake Land je někde mezi. Vodováhou vybalancovaný vizuál, porce akčních scén, konstantní napětí, uvěřitelné prostředí i různorodé postavy se společným cílem, přežít. Tyto postapokalyptické road movie už se vlastně dají považovat za nově vzniklý subžánr a Stake Land mi z jeho zástupců sedl nejvíc.

Stewart se povzbuzen neúspěchem Legie rozhodl vstoupit podruhé do téže řeky. Přidal trošku na temnosti, digitálních efektech, otravné zpomalovačky a špetku humoru. Ten humor bohužel nevědomky a tak je Priest stejně kvalitní film jako Legie, což znamená, že je vše opět špatně. Žádný příběh, vývoj děje ani motivace postav. Situace je nastíněna ve třech větách a pak už jen Kněz, jehož jedinou charakteristikou je kérka na čele, brázdí pustinu na nabíjecím mopedu ve 250mph, občas si pustí nitro (wtf?) a občas vede hlubokomyslné dialogy o víře v boha a církev. Všechny vedlejší postavy jsou více či méně k smíchu (spíš více), včetně Urbana. Pokud se náhodou těšíte na Billa, taky máte smůlu, protože se vypaří dřív, než byste řekli Sookie. Jediné co to mohlo zachránit je akce a ta pro jistotu stojí za hovno se šlehačkou. Snad jen dodám, jak je mi líto Bettanyho..už podruhé se urputně snaží a se vší vážností dělá Stewartovi šaška...

Originální akční jízda s velmi sympatickým hereckým obsazením. Zajímavé pro běžné diváky i fandy hardcore scifi. První "osmiminutovka" je naprostá dokonalost a ostatní neopakují zbytečné detaily, čímž udržují dynamiku. Napětí zvyšují i nové skutečnosti jako hrozba výbuchu špinavé bomby i postupné odhalování pravidel "source codu". Ty jsou celkem dodržována a neobsahují výrazné logické díry (v rámci scifi) a nedělalo mi tak problém je přijmout. Gyllenhaal za jejich dodržování přesvědčivě hraje, tedy zmateně ale urputně se snaží zneškodnit atentátníka a zároveň objasnit vlastní situaci. To co ovšem přijde v poslední patnáctiminutovce rezolutně odmítám. Všechna pravidla jsou totiž naprosto podkopána a zesměšněna. Matrix a Inception můžou, Zdroják ne? Přesně, Source code totiž neposkytuje jediné opodstatnění a prostě mě nepřesvědčil jeho závěr přijmout. Kdyby film skončil "zamrzlým" záběrem na interiér kupé, byl by zážitek dvakrát takový, ale snižovat hodnocení tentokrát nebudu, protože větší část film uběhl bez klopýtnutí.

Může jedna žhavá noc plná lesbického sexu dvou neznámých žen vyústit v něco hlubšího? a je to snad láska? to si musíte odpovědět sami, ale já vám prozradím, že se na to kouká velmi příjemně. Jak na sexuální scény, tak na ty konverzační, kdy holky zlehounka a opatrně povolují uzdu své upřímnosti a odhalují před sebou nejen svá těla. Pokud je láska jen chemická reakce v našem mozku, zaslouží si Medem Nobelovku za chemii, protože vzorec jejího vzniku zapsal dokonale.

Myslím, že celý film získává až s odstupem času lehce černohumorný nádech, protože pochybuji, že bylo v osmašedesátém někomu do smíchu. Největší přínos Skřivánků vidím v pozici výpovědi a kritiky zrůdnosti komunistického režimu. Věřím, že atmosféra doby byla vystižena do puntíku přesně(i když ji znám jen z vyprávění) a oceňuji Menzelovu odvahu za takhle otevřené zfilmování v době, kdy se zavíralo i za menší prohřešky. "Imperialisti mi vám zalijeme vaše válečný chřtány naší mírovou ocelí ".

Výstižnější název byste těžko vymysleli. Je to vážně absolutní brak, vlastně to ani moc nepřipomíná film..spíš se jedná o slepenec scének, které jen spojuje trojka hlavních přestavitelů- zhulených blbečků. Některé jsou celkem vtipné, jako třeba snídaně s dědou a mrtvou štětkou nebo první Iggyho nástup a některé naopak ubohé. Obzvlášť postava Štěpánové a Korn jako gangster killer?!to je trochu moc..už tam chyběl jen Goťák. Jako celek těžko hodnotit, ale víc než dvě si to rozhodně nezaslouží.

Pokud vám leze na nervy příliš emancipovaná ženuška nebo vám nepřipadá dostatečně čerstvá, zajeďte si do Stepfordu a nechte si jí upravit. Rázem jí zbavíte vytahaných tepláků i povadlých předností..k tomu vám navaří, uklidí, bude vždy po ruce i po vůli. Jedinou nevýhodou je, že se může občas samou dokonalostí zavařit, ale na to si zvyknete stejně rychle, jako na její úsměv připomínající zdařilou lobotomii. Škoda, že Paničky míchaly žánrový guláš tak dlouho, až z něj zbyla jen nemastná,neslaná polévka.

Jako klasické soudní drama to moc nefunguje, protože celý proces je jen jedna velká fraška a těžko uvěřit, že snad jen desetina dialogů v soudní síni skutečně proběhla. Možná právě díky tomu je to ale celkem zábava. Jo a každému kdo tvrdí, že Naft'ák je jen hora svalů co neumí hrát, doporučím zhlédnout Find Me Guilty.