Finskej

Neskutečné, neuvěřitelné, dokonalé, žasnu a děkuji nebesům... Ve světle tohoto skvostu (1. díl) se už nad Ritchieho nepodarkem z téhož roku mohu jen smát a politovat. A další dva díly laťku kvality drží, takže vše OK. Zbývá jen se těšit na Season 2. - Pokračování: tak za sebou máme season II a nyní už i season III. A pořád sakra dobrý. Lehké "zakolísání" 1. a 2. dílu season III se nakonec ukáže jako nezbytná předehra ke grandióznímu finále 3. dílu season IIII - takže veškeré ostatní moderní pokusy o Sherlocka skutečně zapomenuty a odsunuty kamsi stranou... Poznámka po letech: první tři řady seriálu jsou dokonalé. Ve čtvrté tvůrcům zjevně jeblo a vědomě se rozhodli posrat všechen skvělý dojem, který do té doby tři série budovali a vytvářeli. A povedlo se jim to. Také dokonale.

Bezchybné. Ačkoliv jsem celoživotní nefanda válečných filmů, u tohoto seriálu jsem seděl od první minuty s fascinovaným výrazem a koukal a koukal a koukal.

Ze všech upírovin, které jsem kdy viděl - a že si na ně hodně potrpím - zdaleka ta nejkoukatelnější, vlastně dokonce prudce nakažlivá... Seriálem se sice jako nit táhne klasický milostný problém "ona x upíří princ" a on je, ach, tak přitažlivý, ach, tak mužný a, ach, tak hluboce vážně se vyrovnává se svým existenčním problémem, přesto ale pořád se dá na seriál z nějakého záhadného důvodu koukat a dokonce čím dál tím víc. Vážně nedovedu říct proč. Protože jede tak zlehka? Protože hlavní postavy nakonec opravdu jsou tak moc sympatické? Protože dámy mají svého fešáka na dívání a pánové pro změnu fešandu? A protože seriál není vysloveně hloupý, ba naopak chvílemi i docela vtipný, aniž by si to kazil potenciálně neúspěšnou snahou o nějaké hluboké intelektuálno? Celosvětově seriál zaznamenal úspěch a značnou oblibu, proto je naprosto nepochopitelné, že byl najednou utnut a zrušen. Much much better than True Blood ever.

Tak jestli by něco mohlo být králem všech demytizací o divokém západě nebo se rvát o pomyslný trůn, tak je to tenhle seriál. Něco tak brutálního, sprostého, syrového a realistického se jen tak nevidí. Musím sice dát za pravdu těm, kdo kritizují chvílemi až příliš rozvláčné tempo, ale vyplatí se na ně, alespoň u tohoto seriálu, přivyknout. Ti, kdo si přivyknout nedokáží, mají halt smůlu - chvílemi je to skutečně rozvláčné, ne však samoúčelně, protože člověk je pak odměněn krásně konzistentní (a právě uceleným vývojem a krystalizací prošlou) i odpuzující podívanou na to, jak z bahna vzniká budoucí lepší společnost a elity. Skoro si pak říká... Ne, raději ne, jiným směrem: bez ohledu na množství postav excelují především dva herci - Ian McShane v roli bezskrupulózního a neformálního majitele bordelu a současně místního bosse Ala Swearengena a William Sanderson v roli místního bezpáteřního přizdisráče a příležitostného zbabělého hajzlíka-přicmrndávače, který se své role ujal tak dokonale, že zatímco některým padouchům občas i fandíte, jemu nikdy :-)

V duši každého kluka mají v určitém období své místo dinosauři a kdo tvrdí, že ne, tak lže. A jelikož normální muži nikdy nedospějí a jsou kluci pořád... Škoda, že to vzniklo až v roce 1999 a v době mého dětství nebylo přítomno. Báječný, zábavný a přitom nevtíravý naučný seriál.

Nepřímé pokračování Putování s dinosaury. Sice už tam není T-Rex, ale šavlozubej tygr taky moc dobrej, vivat věčný kluk v duši :)

Jeden z nejvtipnějších seriálů všech dob. Tečka. A nadčasový k tomu, protože vše v něm do puntíku přesně platí dnes stejně jako tehdy. Tečka.

Tehdy za dob našeho mládí, v 90. letech, hrozná pecka. Snad první fantasy seriál pro mládež vůbec. Ještě dneska se na to dá celkem koukat, i když to celé mírně zastaralo; atmosféra a hlavně hudba Clannad špičková, dnes snad již i kultovní. Mluvíme ovšem o prvních dvou řadách epizod, ta třetí, dotočená pak na základě popularity s jiným hercem, je neslaná, nemastná a nepříliš jedlá nastavovaná kaše.

Kdo si prostuduje názory uživatelů ČSFD, ví vše: sám o sobě lehce nadprůměrný seriál s občas kolísající kvalitou, který ovšem výrazně zvedá skvostný freak Damiana Lewise a jeho lehce suchý a lehce sarkastický humor. Takže klasický případ záležitosti "stojím především na jedné osobě, ale stojím si díky tomu docela dobře". Z první řady stojí za zmínku především epizoda 7 (cca od 20. minuty vysloveně bomba), která musí potěšit srdce každého pravověrného nerda :)