HawkeyeSaw

Filmové ztvárnění, zejména po herecké stránce, považuji za perfektní. Stavy sjetosti a zejména období odvykání zvládli dětští představitelé vskutku věrohodně. Nejsilněji na mě zapůsobilo první odvykání Christiany společně s Detlefem v jejím pokoji, které bylo podané velmi naturalisticky. Ve filmu mi oproti knižnímu příběhu trochu chyběl samotný náběh děje, který dostatečně nedal najevo zdeptanost dětí sídlištním životem a touhu po svobodě, volnosti a barvě, v čemž byl právě u Christiany skryt samotný začátek užívání různých prášků, kterými se dokázala zabavit v pestrých představách po létech strávených v betonových zapáchajících blocích. Chybělo mi zde také vylíčení pocitů z přátelství, lásky a hudby, které život v partě na lehkých drogách přinášel a umožňoval vnímat realitu Západního Berlína příjemněji. Sídlištní děti, které prožívaly své dětství útoky na svoji důstojnost z řad nejrůznějších autorit, žily život plný zákazů a omezení a ani rodinné zázemí neměla řada z nich zrovna růžové. Proto byly první zkušenosti s tripem a hašišem novými pocity, které dětem přinesly do života změnu ve vnímání okolí. Právě tato cesta z tripu a hašiše na efedrin, mandrax, valium, captagon a shit Christianu přivedla po měsících odmítání heroinu k první dávce ,,háčka", po které již nebylo ze spirály úniku. Film je zaměřen především na období prvních absťáků, odvykaček a opětovných návratů k drogám, které zpracovává výborným způsobem, ale chyběla mi zde ona cesta, která takto mladé jedince k tvrdým drogám přivedla.

Přijde mi zbytečné tento seriál šmahem odsunout do odpadu, i když ho zároveň nechci označovat za nějak zvlášť kvalitní. V porovnání s většinou seriálů, které se podobným způsobem hrnuly a hrnou na obrazovky, tento poskytl alespoň zajímavou lokaci, interiéry a zkrátka trochu jiný kabát k jinak stejným dějovým liniím, jako ve všech podobných seriálech. Na druhou stranu by mě zajímalo, nakolik si za tímto dílem budou stát odborní poradci, se kterými scénáristé zjevně moc nespolupracovali. Parodie na advokátní zkoušky, nelogičnosti, chyby a někdy naprosto nemožné pojetí a řešení určité právní situace dokázalo z téhle skupinky advokátů vytvořit bandu, která práva neznalého diváka buďto totálně zmate nebo svou hrou na právníky spíše unudí. A člověk, který do problematiky alespoň trochu vidí, se může tak jedině bavit nad absurditami, které právní případy v tomto seriálu přinášejí. Ve srovnání s jinými seriály tohoto typu však zde jde alespoň o snahu zasadit děj do určitého zajímavějšího prostředí než je běžné.

Velmi podivná spatlanina tří dílů C.D.Payenho příběhu, kterou scénáristé zakončili vlastní pointou, která se rozchází s celkovou myšlenkou původní předlohy. Největším omylem tohoto filmu je ale výběr představitele Nicka - ať už si lze slavného hrdinu ,,deníků" Mládí v hajzlu představit jakkoliv, k tomuto herci nesedí žádná ze zde realizovaných scén a o těch, které byly pro scénáristy zřejmě příliš odvážné, aby je přenesli na filmové plátno, to nelze říci už absolutně. Z původního dynamického díla, při jehož četbě téměř nelze odložit knihu, se zde stává nudný sled nekoncepčních pasáží.

Celý příběh je téměř shodný s námětem filmu Requiem pro panenku, který mi s přihlédnutím k tomu, že jde o českou tvorbu a realizaci v poněkud jiné výši rozpočtu oslovil a zaujal mnohem víc.

Na rozdíl od čistě komediálních studentských filmů z předválečného období se tento snímek vypořádává s konkrétní otázkou, a to způsobem výuky čistě teoretickou formou, podepřenou navíc prvorepublikovým extrémním důrazem na kázeň. Otázka stylu výuky však zůstává stále nadčasovou. Dá se říci, že většina českého školství se ze zde kritizovaných forem výuky dosud nevymanila, a po vzoru výuky zdejšího mladého profesora si mohou asi současní studenti obchodních akademií nechat stále jen zdát.

Pořad měl, co se týče dokonalosti, určitý pozvolný vývoj; nakonec však některé (zejména střihové) scénky dosáhly takové úrovně, že se jim žádný ze současných českých televizních zábavních počinů nemůže rovnat.

V kategorii seriálů a pořadů ze soudního prostředí dílo nedoceněné kvality. Česká televize tímto počinem nastolila porevoluční laťku velmi vysoko. Pohled do skryté podoby pomalu se rozdýchávající české justice devadesátých let má k reálnému předobrazu patrně nejblíže ze všeho, do čeho se produkce ČT pustila na právním poli později. Celkovou kvalitu neubírají ani některé prohřešky proti procesním postupům během vyšetřování a soudních jednání, které však nejsou tak fatální, aby kazily celkový dojem, jako tomu je bohužel u řady pozdějších děl. Devadesátá léta v tomto podání jako prostředí zoufalé neefektivnosti soudního vymáhání civilních rozhodnutí drtící tehdejší podnikatelské prostředí by měl vidět každý odpůrce přenesení výkonu rozsudků do rukou soukromých exekutorů.

Na celý film/pohádku nejlíp pasuje termín vyslovený za dlouhé noci mým spolubydícím.. ,,lingvistické žrádlo" .. O:-)

Scénář se tentokrát drží až příliš knižní předlohy, jedná se většinou o téměř detailní přepsání některých pasáží, což ale v důsledku způsobuje střídaní sekvencí jednotlivých odstavců předlohy, někdy bez smyslnějšího provázání. Samozřejmě pouhá půlka knihy v jednom filmu zde dala více prostoru pro takovéto rozvedení. Musím ale velmi ocenit scény, které byly scénáristy přidány nad rámec, ty byly v drtivé většině perfektní. Rozvleklý popis cestování po útěku z Doupěte odpovídá knize, ale ve filmu mohl být přeci jen o něco zestručněn. Skvěle je zpracovaná přeměna Bathildy Bagshotové. Pokud se ohlédnu po minulých dílech, nejlepší mi přišly právě ty, které šli trochu svou vlastní cestou, jako Fénixův řád nebo Vězeň z Azkabanu.

Sice jsem viděl jen jeden díl, ale i tak musím říct, že tento pořad je daleko zajímavější a přínosnější než StarDance v podání České televize. Zatímco StarDance mi, kromě vždy jen několika vteřin, připadá neskonale nudná, tento pořad si udržel moji pozornost od začátku do konce. Věřím, že profesionální tanečníci by asi z tohohle nic neměli, ale mě osobně přijde daleko zajímavější sledovat jak se někdo z ulice pere s nějakým tancem od základu, z čehož lze i něco okoukat, než sledování ze dna vytažených celebrit, které se za velké peníze něco pro potřeby velké show naučí.