Recenzie (794)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/078/78283_85a374.jpg)
Na pravé poludnie (1952)
Lepší 'western' asi nikdy neuvidím. Zinnemann bezchybně buduje napětí, vykresluje charaktery a sleduje zoufalost a vynucené hrdinství šerifa Kanea (v jehož odevzdanosti osudu vidím prototyp hrdinů novodobých asijských heroických eposů - nejen). Naprosté pochopení motivací jednotlivých postav v kobinaci se skvělými herci vynáší High Noon vysoko nad konkurenci, ačkoliv zápletka je naprosto triviální (jako u každého geniálního snímku). Film graduje úměrně tomu jak se ručička pendlovek blíží k poledni, obyvatele městečka začíná tížit svědomí a houkání přibližujícího vlaku se line prázdnými ulicemi. Atmosfera k nezaplacení - Zinnemann se posouvá do středu mého hledáčku.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/321/162321460_971a03.jpg)
Blind Alley (1939)
Bezchybný B thriller dle divadelní hry (což je vidět mnohem méně než by člověk čekal) se skvělým obsazením, perfektní gradací a napětím, které by se dalo krájet. Ve svém průběhu film překvapí zajímavou snovou sekvencí a totálně dokonalým first person flashbackem (do té doby jsem nic takového neviděla a po BA s tím přišel snad až Montgomery v Lady in the Lake!), aby poté bez sebemenších problémů dospěl k nevyhnutelnému zakončení. Sedmdesátiminutová pecka, kterou o devět let později zprznil Rudolph Maté ve svém remaku Dark Past. Střílení od boku na vrcholu, jsem nadšena.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/416/165416154_b8cf4f.jpg)
Temná minulost (1948)
Rozbor šílené mysli za zvuků Bacha... ze všech psychologických noirů čtyřicátých let padá Dark Past na hubu asi nejvíc a to především díky své touze edukovat diváky o lidském vědomí a nevědomí, čímž se z dnešního pohledu stává nutně směšným a nezajímavým. Neaktuálnosti nahrává i fakt, že jde o remake devět let starší Blind Alley od Vidora (+ Maté okopíroval tolik záběrů až mě to zaráží a nepřináší vůbec nic nového. Ale vůbec. A když už náhodou něco změní nebo vypustí, je to změna k horšímu. Dokonce ani herecké obsazení není lepší.). Ukecaná nuda, která občas omylem pobaví (ufňukaná služka je ultimátní + You could've killed me with those darts), jediné co je zajímavé jsou first person sekvence (flashback z dětství je boží. A do puntíku okopírovaný, pochopitelně). I když pominu fakt, že jde o remake s nulovou přidanou hodnotou, oproti 'psychoanalytickým' filmům ze stejného období (třeba s relativně podobným Spellbound) prohrává Dark Past hlavně díky své neakčnosti a neexistenci pátrací linie (a závěrečnému monologu, který mě zničil). Maté svým diletantismem mění motivace postav a skvělý thriller tvaruje do tendenční a dobově poplatné sračky (podstřeluju o hvězdu ze stejného důvodu, jako Van Santovo Psycho).
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/267/158267960_da013f.jpg)
Union Station (1950)
Nadčasově logický a realistický noir o únosu natočený ve stejném roce jako dokonalé D.O.A., Maté je ve formě a jeho ostatní filmy mě začínají zajímat. Barry Fitzgerald je super, osvědčená noirová dvojka roku 1950 Holden-Olson je skvělá, napětí funguje, všechno šlape a navíc Maté adrenalinové honičky umí jak nikdo - posledních dvacet minut nedýchám. A s žánrovými klišé se nakládá nečekaně. Žasnu. Suverénní průraz do mé noirové topky.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/541/162541971_581cc3.jpg)
The Tarnished Angels (1957)
Emocionálně nefunkční, ale z toho vizuálu jsem si několikrát uslintla. Dorothy Malone je tu skoro Marylin, Hudson je jak vytržený z noiru a skákání padákem je úsměvné.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/313/313401_ac725f.jpg)
Prestreté (2010) (relácia)
ježiš, to je tak strašně skvělé! Modrá uklidňuje, mám ráda knihy, především encyklopedie a největší osobní vztah mám ke dvoum květinám. Bakety, vánoční kaktus po babičce a geniálně tupý Vydra a chytračící Boušková. Miluju vítací sestřihy. Myslím, že se na to nedokážu nedívat. Neberu to osobně, že bych byla blbá, protože to já vim, že nejsem.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/231/158231577_9b1916.jpg)
The Fallen Sparrow (1943)
3 femme fatales, 2 výrazné přízvuky, kulhající tajemná osoba, náckové a skvělý vizuál. Bohužel ne úplně dokonale namixované, ale přesto nadměrně uspokojivé.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/403/159403074_123220.jpg)
Loving Annabelle (2006)
K filmu s homosexuální tématikou se musí přistupovat úplně stejně jako k ostatním filmům. Musíme vnímat pocity, vžít se do postav a pochopit jejich činy. (aneb děkuji Mahalikovi za odpadový argument)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/198/162198424_214b7f.jpg)
Občianska výchova (2004)
Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/457/165457304_1221a6.jpg)
Imitation of Life (1959)
Společným znakem snad všech padesátkových hollywoodských melodramat je, že mě neskutečně vytáčejí a zároveň docela baví. Plus Sirka nemusím a dvě hodiny byly moc, ale... technicolor otupuje mozek. Očividně. A Susan Kohner si ještě proklepnu. Nicméně asi začínám mít pro Sirka nějakou perverzní slabost plynoucí z jeho konzumní trashovitosti. Pozitivní je i to, že charaktery v Imitation of Life jsou ještě přestřelenější, než ty v Dallasu. Můžu dát stejně dobře za tři jako za pět.