husokachna

Ufff, píšu to pět minut po dokoukání a tak toho asi moc nenapíšu. Nejsem schopnej se na film podívat objektivně, protože vždy když vidím něco takového, jsem vtažen a přestávám vnímat vše, kromě děje. Je to pecka, s minimem prostředků, velmi civilně pouze díky vynikajícím hereckým výkonům, se člověk přenese osmdesát let zpět a velmi sugestivně si prožije všechnu nespravedlnost a hrůzu té doby. Ano, tohle je opravdu Válečné Drama.

Nedokážu pochopit, že jsem to do dneška neohodnotil. A tak si jdu včera chvíli po půlnoci spát, že si ještě projedu, o jakou že obskurní zábavu tím spánkem přicházím. A prásk ho, za tři minuty únos trefuju Taken, jsem v sekundě zaháčkován a dnes tím pádem piju nevyspaně už třetí kávu. A přesně jako poprvé (jdeme zítra do práce, pustíme si jenom kousek, jo? jo! prásk po půlnoci do postele) jsem s Liam dýchal a hnal se za záchranou dcery. A i když jsem 96 hodin viděl asi počtvrté, což je celkem 384 hodin, pořád jsem se klepal, jestli on to ten Liam stihne nebo nesympatická Maggie zmizí někde s jazykem v šejkově anusu. Prostě pecka, béčko jak má být, který je absolutně vytrženo z reality, není moc chytrý, ale valí se jak parní válec a nenechá vás vydechnout. Liam to sází syrově a hrubě, v akci tak akorát uvěřitelné a drsné (vždycky když střelí tu Je m'appelle manželku, tak radostí tleskám) a když se navíc přimíchá noční můra každého rodiče, tak nemůžu než říct, že tohle je jedno z nejlepších akčních béček, co jsem kdy viděl. A do třetice PRÁSK, pět totálních nekompromisních Good Lucků přímo do žíly! PS: Baleťák John Wick může jít do prdele!

- Máte něco k proclení? - Ano, můj chaos......No ty koky. V mnoha ohledech je to až zrůdně odporný, tohle vyvoněný, nastajlovaný hovno.

Pro mě kvalitativně někde mezi první sérií a druhou. Ubylo ujetého humoru, je to spíš takový dojezd a rozloučení s ústřední trojicí, která je pořád super a má fajn chemii. Příběh se zajímavě uzavírá, je to slátanina jen tak napůl, má to pouze 8 dílů, takže to neztratí dech, i když by se příběh dal shrnout ve třech větách. O něčem svědčí fakt, že když skončila tato série, rozjel jsem hned znovu tu první. A i když ji možná nedokoukám, protože mi tam hodně věcí vadilo, jak si vzpomínám, tak Josh, Tiger a Wolf mají místo v mém srdci navždy.

Dnešní den je slavný den, je to jediný den, kdy lze spatřit perlu. I když nám Die Legende über die goldene anitperle trošku zastarala, nemůžu zapomenout, jaké to bylo zjevení, když jsem ji viděl poprvé. Tohle zhmotnění šestákových románů si dodnes drží své kouzlo a pokud si člověk nasadí ty správný oči, může si ji přes všechny její nedostatky i dnes užít jako tenkrát, kdy neexistoval internet, všichni všechno nevěděli a "hloupůstka" jako je Legenda mohla být neuvěřitelně cool.. Když teď nad tím tak přemýšlím, tak to vypadá, že čtvrtý Indiana Jones se Legendou maličko inspiroval ;-). Takový omšelý neHD vybledlý čtyři zlatý perly.

Asi můj nejoblíbenější Jackie Chan, asi hlavně díky "Indiana Jones efektu". Řekl bych, že jeden z nejvíc přístupných filmů (rozuměj pro nefanouška) Jackieho Chana.

Prostě typickej Jackie. Trapnej humor, slap stick gagy, asijské (rozuměj špatné) herectví, parádní choreografie a zábava, pohádkový svět, kde se nezabíjí a dobro potrestá zlo. Někdy mi to nesedne, u opilého mistra jsem se ale královsky bavil, takže přehlédnu, že děj prostě vůbec nedává smysl (v jednu chvíli Jackie pečeť má, střih, má jí záporák) a dokonce jsem se párkrát příjemně zasmál. No a co Jackie předvádí, nevím, to už snad každej ví, že je to bůh, ne?

I když je to úplně o hovně, je to socialistická nálejvárna a nic se tam v podstatě nestane, nemá to žádnej dramatickej oblouk, je to jen sbírka scének ze života Langoše vojáka, a není to tedy objektivně moc dobrej film, když to běží v televizi (jako třeba včera v neděli v prajm tajm na čété, což nepochopím), tak to většinou nepřepnu, i když bych asi měl. Hlavně díky Langošovi, Rodenovi a celkové nezávaznosti, která je otřesně propagandistická, ale co už. Silný tři Langoše dávám.

Těžko se objektivně postupem času dívá na lásku z dětství. Jelikož jsem byl jeden z těch Petrů Panů, kteří se bojí dospět, rezonovalo ve mě poselství Hooka obzvlášť silně a možná trochu jinak než mělo. Každopádně v té o tolik jednodušší době neexistovala objektivita a člověk dokázal milovat naplno. Takže navzdory všem subjektivním nedostatkům, navzdory faktu, že se to Stevenovi trošku rozpadlo pod rukama, navzdory nelogičnostem a kolísání tempa vyprávění a nakonec navzdory otřesnému porevolučnímu dabingu (který znám zpaměti a svým způsobem miluju), mi tahle láska zůstala a když jsem včera pouštěl Hooka svým dětem, držel jsem v mnoha chvílích slzy (abych nemusel horko těžko vysvětlovat, proč tatínek pláče) a užil si tu krásnou výpravu, silný příběh, parádní triky, prostě výlet do Země Nezemě se vším všudy, naplno.

Utahanější, kostrbatější, divnější, méně vtipné, než první série. Ale jel jsem na vlně výborné první série a tak jsem si to i přes to užil. Ale o kus méně. Oceňuju, že se tvůrci nebojí úplně změnit feeling, zápletku, v podstatě všechno, co zůstává je nekorekntní ujetej humor. A finále je super.