Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (760)

plagát

Město podivínů (2018) 

Jo, když by člověk začal přemýšlet do hloubky, Freakové se jednak rozpadnou a druhak se ukáží jako promarněná příležitost, kdy tolik věcí by mohlo být lepších. Na zajímavou nosnou myšlenku je totiž nabalen docela tuctový příběh, který místy může působit nelogicky a hloupě. Ale naštěstí je první část tak příjemně zvláštní a hraje si s divákem, o co jako že to sakra půjde. A ke cti filmu slouží fakt, že všechny ty divnosti pohledem zpět dávají docela smysl a všechno to zapadne. Jenže to zapadne v druhé půlce, kdy moje očekávání byla jiná a mohl jsem být trochu zklamanej. Naštěstí to ale pro změnu začne být docela napínák, je to dobře natočený, takže to člověka nenechá moc myslet a rychle to dotáhne k tuctovýmu konci. A přes všechny výtky mi pachuť ve filmových ústech nezůstala, viděl jsem osvěžující věc, kterou jsem si užil i přes to, že se o přelomovou záležitost v žádném případě nejedná. Samozřejmě, jak je tady všude opakováno... budete-li si cokoliv zjišťovat, zkazíte si film. Já už bych to asi podruhé vidět nechtěl, abych nemusel snižovat hodnocení. Maličko slabší čtyři kopečky čokoládové.

plagát

Dokonalý únik (2009) 

Já jsem se na začátku rozhodl, že mě to bude napínat a tak mě to napínalo až k prasknutí. I když se dlouho nic neděje, film si pohrává s vašimi očekáváními, trošku vás možná vodí za nos, mate a nenechává klidnými. A mě to strašně bavilo, navíc většina zúčastněných hraje přesně tak akorát, pro tohle plnokrevný béčko, příroda je nádherná, všechno to tak nějak odsýpá, i když je to očividně trošku natahovaný, jednoduchý nápad. Samozřejmě, že film vás vábí na finální dějství, kdy možná budou zvraty, možná ne, možná se budete bát, možná se budete smát. Ale pokud se budete chtít nechat nenáročně bavit, tak si to parádně užijete, jako já. Bylo to tak pěkně a nenásilně natočený thrillerový béčko, že jsem snad chvíli v rámci žánru a díky tomu, jakou mi to udělalo radost, chtěl dát pět aloháků, ale ne, to by bylo moc. Nečekejte thrillerový převrat a můžete být příjemně překvapení. PS: Olyphant je boží, chtěl bych ho mít za kámoše.

plagát

Ja a ty a všetci ostatní (2005) 

Divnej film o divných lidech s divným feelingem. Nechci tomu filmu křivdit, ale když jsem teď při úklidu ve "Chci vidět" na něj narazil, název mi byl nějak povědomej a po kliknutí jsem zjistil, že jsem ho viděl a hodnotil a ne zase nějak dávno. Ale absolutně jsem zapomněl o čem byl. Což o něm asi vypovídá nejlíp. Vzpomínám si, že při sledování jsem si ten weird feeling docela užíval, ale zaboha už nevím proč a jak.

plagát

ARQ (2016) 

Člověk občas musí zabrousit do vod průměru, aby možná objevil klenot, který zrovna mu přesně sedne. V případě ARQ tento můj výlet skončil tak, že jsem dostal totální a absolutní....průměr. Nebudu zlej a nebudu přemýšlet nad tím, o kolik horší je to než Edge of tomorrow (nehledě na rozpočet, akci, efekty a všechno), nebudu rozpitvávat, jak to moc nedává smysl a jak to moc netěží z hlavní premisy. Nebudu mluvit o nesympatičnosti hlavního hrdiny a pointě nepointě a dám tomu přesně 50 %, tedy slabší tři časové smyčky a řeknu vám, že jestli chcete nenáročný sci-fi o časohrátkách, tak si to můžete pustit a asi nebudete vyloženě nasraní...nebo si radši znovu pusťte Edge of tomorrow a budete spokojení.

plagát

Goldbergovi (2013) (seriál) 

Goldbergovic rodinku jsem kdysi před časem ohodnotil odpadem. Nedávno na to začala z nouze koukat manželka (Taková normální rodinka už se okoukala, HIMYM jede popadesáté, to už je k zblití a na ty Přátele člověk taky pořád dokola koukat nemůže) a já to tak podprahově vnímal, až jsem si na to zvykl. Musel jsem uznat, že jsem je ohodnotil kdysi na základě jednoho dílu, kde po sobě všichni hnusně řvali a nebylo to úplně fér. Protože jako u všech těchto sitcomů, když si člověk zažije postavy, dívá se na to líp a počáteční odpor může přerůst v sympatie. Tak se stalo i u Goldbergových a ačkoliv je to v mnoha ohledech nepůvodní, průměrný a někdy na sílu, není to žádná hrůza, občas se i zasměju a u jídla mi to nenadavuje. Bonus jsou pak původní záběry skutečného A. Goldberga, které tomu dodávají trošku patiny a nostalgie typu Báječných let. Takže na první pohled je to nesnesitelný, dlouhodobě úplně v klidu vata, když člověk potřebuje nějakou kulisu.

plagát

Labyrint (1986) 

Ono to moc nedává smysl, je to taková změť nádherně nápadité animatroniky, Bowieho písniček a více či méně povedených "kousků děje", ale já to mám tak moc rád. Jistě hraje určitou roli i nostalgie, ale s holkama jsem si teď užil Sářino putování ke králi skřítků tak jako kdysi. Velmi subjektivní čtyři skřeti.

plagát

Outsider (2020) (seriál) 

Tak nářezovej první (a potažmo i druhej) díl už jsem dlouho neviděl. S myšlenkou na první sérii True Detective jsem se pohodlně usadil a těšil se na atmosferickou žranici, ze které mě bude bolet celej člověk, jak se zatnu. A hovno hovno, zlatá rybko. Sestupná tendence by se dala měřit a jedno z mála pozitiv, které přetrvá, je obstojná atmosféra, fajn herci a dobrá hutná hudba. Všechno je to ale zapatlaný kaší, které je nastavována a zahušťována, až se člověku zajídá. A jestli něco nesnáším víc, než jídelní metafory, je to scénáristova neschopnost napsat funkční útvar, kdy jedna z hlavních postav (v tomto případě telečernoška) musí jednoduššímu divákovi vysvětlovat o co jako go. Tak se jedna z hlavních postav Holly, stává během pár dílů expertem na hlavního záporáka, aby pak v posledních dílech byla již nezpochybnitelnou autoritou, která pronáší betonové pravdy o něčem, o čem ví hovno a pronáší debility typu - Je to tady! Jinak parádní atmosféra a pomalé tempo vyprávění (které mi standardně vůbec nevadí) se tím rozpadá a začíná to všechno být spíš k smíchu. Tím pádem už mě ani nenaštval poslední díl, protože už mi to bylo celkem jedno a těšil jsem se až to skončí. Kdyby to mělo pět dílů, nesnažilo se to všechno divákovi lopatou namlátit do hlavy a zapracovalo to na finále, mohla to být pecka. Takhle to mít o jeden díl víc a dám max dvě hvězdičky. Než se stihnu sám znechutit, dávám ušmudlanou napodobeninu třech hvězd a padám hledat lepší seriál.

plagát

Gangster, poliš a diabol (2019) 

Bohužel nemůžu jinak, a i když jsem se snažil s otevřenou myslí hledat pozitiva, musím opět říct, že asijská kinematografie mě až na výjimky trestá. Ale popořadě. Začne to jako standardní šikmo-krimi, aby to spojením gangstera a policajta slibovalo něco víc a pak je to jako na horské dráze. Dobře udělaný akční scény a zajímavý nápady ubíjí přehrávající hlavní polda (nejen) a nelogičnost, že by se za ni nemusel stydět ani marketingový tým Andreje Babiše (ano, už i tady). Opravdu, co zvrat, to nesmysl, co scéna, to hloupost. Přijde mi, že to muselo napsat nějaký talentovaný dítě, protože takhle si přece nemůže někdo myslet, že funguje policie, zákon, svět a vůbec. A v akčním fláku, bych se s tím asi nějak popral, ale jestli chce film, abych ho bral vážně, nemůže mi předkládat nesmysl za nesmyslem, to se pak prostě nechytnu. Bohužel. Ale pokud vám pár desítek nesmyslů a nelogičností nepokazí, asijský přehrávání vám nevadí, tak můžu jenom doporučit. Dobrýho je v tom filmu hodně.

plagát

Love, Death & Robots (2019) (seriál) 

Mám pár dílů do konce první série, ale už teď se chci vypsat z toho, jakou radost mi LDR udělalo. Přes všechny výtky, které můžu mít k jednotlivým povídkám, mě to vrátilo do mládí, kdy jsem hltal sci-fi a fantasy povídky a měl přesně stejný pocit. Někdy jsem dostal parádní nálož, jindy si říkal, že to vypadá zajímavě, ale něco tomu chybí, někdy byl prostě rád, že můžu strávit chvilku v jiné realitě, i když vyznění mě úplně nechytlo. A LDR je parádní koncentrát povídek s proměnlivou kvalitou, výřezů ze zajímavých realit a světů, někdy s pointou, jindy úplně bez pointy, mix všech možných žánrů a přístupů. A tak jak už jsem řekl, jakkoliv můžu mít výhrady k jednotlivým dílům, jako celej je to pecka a už teď vím, že si některý věci pustím znovu. Přispívá tomu i nekompromisní stopáž, většinou do 15 minut, která je tak akorát, u horších povídek vás dlouho netrápí, u lepších zanechá s pocitem - ježíš, to je super, toho bych si dal nášup. Paráda, opět v krátké době musím poděkovat Netflixu za to, že se nebojí a zkouší. Roboticky silné a solidní čtyři hvězdice. EDIT: Dokoukáno a až snad na jeden či dva díly je to všechno dobrý až moc dobrý, takže se těším na další sérii.

plagát

Adamove jablká (2005) 

Správně divná a ujetá nekomediální (asi) alegorie, u které jsem se i nahlas zasmál, což se mi normálně nestává. Ale pozor, humor je na Ivanově faře dodáván obzvláště načerno a vysušený (-tys mi zabil kočku -ne, on ji nezabil, byla stará a umřela náhodou, když jsme kolem ní stříleli), hlavně díky standardně úžasnýmu Madsovi, ale i díky zbytku solidně dementně ujetýho obsazení. Co se biblické alegorie, otázky víry a všeho, co si člověk může ve filmu najít na úrovni duchovní týká, radši pomlčím, já se koukal na fajn divné komediální drama a to mi stačilo. Jsou to slabá čtyři Adamova jablíčka.