saaaky

Bez jakýchkoli pochyb jedno z vrcholných, ne-li nejvrcholnějších děl Otakara Vávry. Snímek velmi naturalistický, jenž na tuto dobu velmi podrobně popisuje jak samotné inkviziční procesy - jejich příčiny, průběhy, zakončení a důsledky - tak i tehdejší společnost, jímž je jakýmsi velmi přesným obrazem. To vše bezpochyby platí. Jenže - film jsem viděl celý v kuse teprve nedávno. Do té doby jsem byl vždy svědkem jen dílčích a záměrně vyňatých scén, většinou těch nejkrutějších, nejkrvavějších, no - prostě tak, jak to má být :-) Samozřejmě, že bez jakéhokoli dílčího navazujícího kontextu mi to vyráželo dech, když už to poznávám jako celek - názor se mění.¨ Scény jsou opravdu předvídatelné, byť procítěné, přesto přehnané, zaměření je velmi konkrétní, příliš dané téma nezobecňuje, neposkytuje na něj nějaký ucelený náhled. Postavy jsou velmi jednolité, není moc s kým se ztotožnit, koho s nějakým větším zájmem sledovat. Snímek Kladivo na čarodejnice rozhodně patří k těm nejlepším na dané téma u nás. To ale jen a jen proto, že jich opravdu bylo šeredně málo. Nicméně v kontextu a spojení i s dalšími zahraničními snímky na stejné téma a ze stejné doby se nedá srovnávat. I proto za mě jen těch 60%.

Potkat Tarantina na ulici, měl bych obavu, jakým scénářem by se mohly následující obavy odvíjet. Od něj totiž můžete čekat naprosto vše - useknutí hlavy, skalpování, upálení v kině, no .. prostě cokoliv. Takže se pro 'změnu' v Djangovi dočkáme tun vystříleného olova, pár zničených charakteristických 'outdoorových' papundeklových amerických baráčků, hlavně ale zas a znovu tisíce slov, hlavně ze strany dr. Schultze. Prvek spádu děje při zachování neopadajícího humoru až do posledních vteřin, originalita každého zdánlivě připitomělého dialogu, přestřelky nebo činu - to vše je Quentin. A Nespoutaný Django to jen a jen potvzruje. Bravo! :-)

Pohádka je žánr, který přichází na řadu, když vše ostatní zklame, nebo když prostě potřebujete vypnout. Bohužel, už jen málokterá má v dnešní době ten správný punc, aby Vás opravdu 'odpojila' od okolního světa a přenesla Vás dostatečně do toho fantaskního. Banda čertů, Vladimír Dlouhý, Ondra Vetchý - i díky nim ten punc tahle pohádka naštěstí má.

Co říct a neopakovat slova mých "spolukritiků" ? Nelze :-) Takže za mě - dynamický, správně napjatý a vypjatý, emocemi, ale zároveň nepřeháněnými, ba co víc - dokonce věrohodnými a působivými scénami po okraj naplněný kalich čisté "bílé" labutě, jež je náhle zkalena a zakalena svým poněkud tmavším protějškem. Nebo snad ne protějškem - snad sebou samotnou? Deren Aronofsky se mi už prostě a jednoduše vryl do paměti jako autor psychologických, ale zároveň dechvyrážejících snímků plných neočekávaných scén, šokujících postihovaných témat, příběhů takakorátního množství postav, které se vzájemně proplétají a prolínají ... tak si tak říkám - kde ty nápady ten chlap bere? :-) Bez jakékoli diskuse velké, ale setsakramentsky příjemné překvapení a doplnění mých "filmových znalostí moderního filmu".

Christopher Nolan se Mementem pustil do neprobádaných, ba ale originálních vod detektivních a kriminálních příběhů na filmovém plátně. A víte jak se to říká : Kdo se bojí, nesmí do lesa. On vyšel do nejhustšího tropického pralesa - očividného spletence výborných nápadů a originálních myšlenek, které ale není ani za mák jednoduché uchopit, natož pak sestavit do smysluplných a přitom naprosto intenzivně a naplno divákem využitelných 113 minut. Memento je snímek, který Vás donutí jednak dávat pozor při sledování - bez toho to fakt nejde, jednak se ohlížet zpět v každém okamžiku našeho počínání a jednak - který se rozhodně nesmazatelně zapíše do Vaší mozkové filmotéky. A kdo ví - třeba taky pozpátku . :-))

Je to tak, a ne jinak - Joe Wright opět potvrdil veškeré své kvality v daném žánru. Zpracování příběhu, uchopení příběhů jednotlivých postav, originalita a propracovanost - nejsilnější stránky tohoto snímku. Wirghtova "oblíbenkyně" Keira Knightley opět potvrdila, že chce-li si zachovat vysokou laťku a úspěšnost, je tento historicko-romantický žánr více než jasnou volbou. K filmu jsem se nejdříve stavěl ambivalentně, prvních pár minut sice zavánělo "odérem" neotřelého příběhu - byť podle knižní předlohy. Stačilo ale pár dalších minut, vše se obrátí naruby, Briony dovrší svoje bujaré fantazírování tolik charakteristické pro její věk ... a ejhle - lituje celý život. Kdo ví, zná, viděl 'Pýchu a předsudek', tuší "o co gou" - neprohloupí. Pokání je na "stejné vlně", ne-li však ještě o pár příček výše.

Ono na tom slovíčku "bejvávalo" přeci jenom něco bude. Jakoby tehdy herci byli opravdu tím, čím měli být. My dnes máme speciální efekty, oni měli sami sebe, svou roli, do níž se dokázali s obdivuhodným zápalem ze snímku přímo sršícím vžít způsobem dnes už málokdy vídaným. Jakoby dokázali podstatu příběhu , pointy , skvělého scénáře lépe uchopit za ten správný konec, doplnit to o pár perliček, jež se dnes již scénáristům, režisérům, natož pak hercům horkotěžko vymýšlí. Pak už jen doplnit o stoprocentně věrohodné kulisy, úpravy prostředí - to vše do nejmenšího detailu. Podraz je snad podrazem leda pro dnešní "top" ze světa filmu. Pro diváka jde stále o jednu z nejlepších podívaných - snímek, kde exceluje nejen dvojice Newman - Redford, ale i promyšlenost, výprava, kostýmy, zařazení a dobové provedení, příjemná hudba. Mezi filmovými "staříky" rozhodně to nejjasnější světlo pro mě jinak často velmi tmavého tunelu.

Chcete natočit skvělý film s neotřelým nápadem, provedením a jednou z nejhlubších ze všech hlubokých myšlenek a point? A chcete, aby byl tento Váš film opěvován a skloňován ve všech pádech i po více než půlstoletí ? Nemusíte mít fantasy předlohy, úžasné postavy s tuctem nadpřirozených schopností a ani nemusíte trávit hodiny, dny, týdny, roky u PC nad tvorbou všemožných speciálních 3D efektů. Je to totiž mnohem prostší - vezměte 12 odlišných, ale přitom v tolika pohledech a názorech podobných lidí a postavte je před otázku - rozhodnutí - o osudu jednoho jediného člověka, navíc je omezte jedním jediným čtyřstěnem - místností ... ... no a nechte to zrežírovat S. Lumeta s E. Binnsem, nacpěte k tomu mistry - Fonda, Fiedler, Voskovec ... Výsledek? 12 rozhněvaných mužů , kteří nedají spát ani jednomu vnímavějšímu filmovému fandovi či kritikovi. Povinnost každého film-maniaka, základ filmového vzdělání :-)

Už je to přeci jen nějakou dobu, co jsem tuhle neotřelou loutkovou pohádku s trochu psycho prvky, jakými na mě působily snad jen některá Trnkova díla. Přesto na ní vzpomínám v dobrém - více než dobrém. Příjemná a správně naladěná atmosféra, obrazy krajiny i města, správně provedené rozbory osobností jakoby obrazů lidí dnešního typu. Prostě více než dobré!

Taktéž znám tuto pohádku spíš jako "Sůl nad zlato ... " a jinak si zvykat nehodlám :-) Další zemanovská pohádka, která má přesah až do dnešní doby a bez níž už si neumím představit žádný svátek, Vánoce , či další významné dny v roce, kdy se většinou tyto pohádky hromadně spouští v televizích. Ale v tomto případě to vůbec nevadí, tohle je prostě stará, ale výborná klasika.