saaaky

Při pohledu na několik screenshotů, ukázek a popisu filmu jsem stisknul "Play" s nepříliš velkou důvěrou a očekáváním alá "co to zase bude za střílečku bez hlavy a paty". A opravdu. Opravdu je to střílečka - akce na každém kroku, olovo lítá po tunách, zvuk rozbitého skla, vyražených dveří, kopů a úderů do těl nepřátel - prostě vše, co by mohlo některé dnešní diváky hned na první pohled odradit. Na druhou stranu - Liam Neeson, kvalitní příběh, poměrně aktuální problematika, originální a technicky vyspělé provedení, dynamická kamera. Ano, jsou tam klišé. Ano, závěr by mohl být poněkud propracovanější. Ale srovnám-li si názvem i tématem podobné "24 hodin" se Sutherlandem a 4 x více hodin s Neesonem, není pochyb :-)

Když nám profesorka němčiny každou hodinu osvětlovala a stále osvětluje historii Východního Německa, bývalých poměrů v ní, každodenní nejistotu obyvatel (mezi něž se i sama jednu dobu a pak několikrát přechodně řadila) ze špiclování, monitorování každého kroku, málokdo jí bral vážně. Bohužel. I když by to při pohledu na Německo dneška nikdo neřekl, je to vlastně jen pár let, co se z této hluboké totality následované hned po odsunutí na nejhlubší dno světa dík 2. světové válce, tento národ probudil. A já se pořád divím, s jakým nadhledem a humorným podáním nám to zvládá vyprávět ... ... a taky jsme od ní - abychom měli alespoň nějaké ponětí - vždy slýchávali doporučení na film "Good bye, Lenin!" . A já se vždy stydím, že jsem si ještě na tento tématicky identický snímek ještě neudělal čas. Ale už nemusím. Než si ten čas udělám a shlédnu jej, mohu se bránit. A to právě díky tomuto filmovému východoněmeckému svědectví. "Životy těch druhých" jsou autentickou výpovědí z dob nejhlubšího 'temna' NDR, nenásilnou formou nádherně vykreslují krutou, chladnou a místy až nelidskou atmosféru, jež byla každodenním chlebem, či spíše jedem obyčejných a nevinných lidí. Podle mě velmi kvalitní snímek, který by měl shlédnout nejen každý, kdo se o danou problematiku zajímá, ale zejména ti, kdož o těchto otázkách naší historie velmi nedávné ví jen pramálo, či snad pochybuje. Neboť to všechno má přesah i do dneška - i dnes jsou oblasti, národy, lidé, kteří se cítí stejně, jsou ve stejné situaci. Svět ještě ani zdaleka není takový, jaký by měl být ... a ani nebude. Tak aspoň takto se můžeme učit. Pěkné !

Co dodat - myslím si, že v 'Hysteria' jsem objevil pohodový romanticko-komediální snímek, ke kterému se budu rád vracet při každé sebehorší náladě. Velkým lákadlem pro mě byla přítomnost 'Maggie Gyllenhaal' v hlavních rolích. Její schopnosti a dovednosti jsou v rámci hereckého světa výjimečné a ojedinělé - o to víc jsem se těšil na její roli v této sexistické veselohře :-) A opět jsem nebyl zklamán - jí, ani nikým a ničím dalším. Vrtěti ženou je naprosto geni(t)álně zpracované téma, o kterém by jen málokoho napadlo točit film. Ještě, že se vždycky najde nějaká 'černá ovce" jdoucí proti směru. Tanya Wexler proti směru šla - ale více než dobře. Nemohu jinak, +75% :-)

Myšlenky Sigmunda Freuda, Carla Junga a vůbec období "vzrůstu" psychoanalýzy jsou mi blízké. Je to jeden z oborů společenskovědního základu, který má podle mě hlubší smysl, význam a který má i v dnešní době co nabídnout a nemělo by se ustávat v jeho zkoumání a probádávání. Režisér Cronenberg nabízí divákům jakýsi exkurz, vhled do světa původců a období zrodu a prvního vzkvětu tohoto vědního oboru, jejich nelehkého pracovního, spíše pak ale i osobního života. Rozebírá jednotlivé osobnosti do detailu, rozebírá na jednotlivé kostičky - stejně jako to dělají i sami psychoanalytici s lidskou duší a osobností. Možná , že je to plné obtížných dialogů, jež zbytečně zatěžují samotný děj. Možná že je obsaženo přespříliš detailů přímo "z oboru". Možná, že je to celé tak trochu úchylné a patologické. Ale prosím - uvědomme si - jde o psychoanalýzu. A právě ta není nic jiného, než jeden velký svět úchylnosti, sociálně patologických jevů, odchylek a úchylek. Tak jak jinak zpracovat film o takovémto vědním oboru, než reálně, podle skutečnosti ... ?

Neboť jsem zatím neshlédnul Habbermanův mlýn, jež by zřejmě jakési povědomí o těchto filmech, s nimiž se v prostorách české kinematografie tak trochu roztrhl pytel, dotvářel, nemohu hodnotit úplně na 100% . Přesto - i bez všech ostatních doplňkových snímků by měly Lidice působit tak, jak avizují, jak bylo avizováno na Českém lvu a jak všichni předesílali - autenticky, chladně, nepozměněně. Bohužel - působí to na mě tak nějak pořád stejně. Celý film čekám, až se objeví něco nového, neotřelého. Jedna scéna, u které bych zapochyboval, je-li typickým prvkem českého filmu a není již tak trochu "rozletová". Ne, bohužel. Stále má přednost jakýsi příběh v pozadí, láska, etc. Pevně věřím, že právě to bylo to, co v této nelehké době všechny utěšovalo a pomáhalo jim "jít dál", ale film by měl být o něčem jiném. Měl by mít výpovědní hodnotu , ne dojit z diváků hektolitry slz, kilogramy hormonů a dělat z nich dojné krávy filmových dojáků. A už vůbec ne, jde-li o takové ošemetné téma. Za mě jen 65%

Kevin Spacey byl pro mě jedním z hlavních impulsů ke shlédnutí filmu. Dalším impulsem byl fakt, že mnoho lidí v mém okolí Americkou krásu již vidělo a nemohlo se nabažit chválopravných slov a pochval. Ale jak už to bývá - co si myslí všichni, si většinou jeden nemyslí. A bylo tomu tak i u mě. Americká krása je pro mě tak trochu bizarní, ve skutečnosti ale velmi dobrou odlehčenou "light" verzí života člověka. Člověka, který stárne, zamiluje se, nezvládá vlastní rodinu, natož svou dceru ... Problémy, které má každý z nás téměř každý den, zpracované s nadhledem, důvtipem, komediálním nádechem, ale zachovaným dramatickým podtextem. Prostě působí to tak jak má, i na mě, a určitě jsou v tom nezapomenutelné scény a hudební podtext. Na "plný počet" mi ale ještě něco chybí ....

Původně jsem zamýšlel shlédnout novější verzi této příběhové linie, na níž jsem slyšel jen samé chvály a velmi pozitivní reakce. Jaké bylo mé překvapení, když se na obrazovce objevovali herci, které jsem vůbec nečekal a pak i ta jména ... něco tu nesedí! A ejhle, sleduji 'starší verzi' a ani o tom nevím. Ale co je nejdůležitější - nelituji toho. Muži, kteří nenávidí ženy je totiž thrillerem s velmi příjemně hororově - mysteriozně naladěnou zápletkou , příběhem a i některými částmi samotného děje ... ... divák, který slyší už na tyto věci je prakticky předurčen ke sledování filmu až do konce. Neboť - vtáhne Vás a nepustí. Svou autentičností, atmosférou, jakýmsi nádechem 'nadpřirozena' a v neposlední řadě zejména i přesvědčivými výkony Michaela Nyqvista i Noomi Rapace . Vyšťavňující, leč dobré!

S(u)yrová , autentická, historicky a faktografický korektní, co se výpovědní hodnoty týče myslím si až přespříliš nabitá hodina a třičtvrtě podívané, která nemá v tomto žánru obdoby. Dynamika proložená rychlými prostřihy scén z různých míst, prostor a situací. Dialogy nabité nepřehrávanými emocemi, jež Vás doslova vtáhnou do problematiky děje a obtížného momentálního jednání a rozhodování každé z předních postav. Paul Greengrass určitě nedělá čest svému přijmení - neboť tohle není žádná procházka po 'zelené travičce', nýbrž suchý, neotřelý, drsný, leč pravdivý a velmi dobře zpracovaný pohled na celou situaci civilní války v Irsku, která je věcí historie velmi nedávné a stále více než dosti aktuální.

Schindlerův seznam patří k takové malé-velké maturitě z filmu. I proto se stydím, že jsem tento jedinečný snímek s tématikou mě velmi blízkou, o kterou se hodně zajímám, viděl až teprve před nedávnem. Holt člověk se vyvíjí, některé věci nejsou hned :-) Liam Neeson je vždy symbolem procítěné role, rozporuplného hrdiny, který v divákovi na jednu stranu vyvolá záchvat zlosti a rozčílení nad svým chováním a přístupem k dané tématice, na stranu druhou jej ale přesvědčí, že by to ale vlastně ani jinak nešlo, že vše zlé je k něčemu dobré a že někdy i zdánlivě egoističtí, sebestřední a ambiciozní lidé v sobě mohou skrývat špetku či dokonce přímo celou hromadu lidskosti, přirozeného soucitu, pochopení, oddanosti a ochoty podat pomocnou ruku za všech podmínek. To vše se povedlo Johnu Williamsovi skloubit a pojmout v jedné jediné roli, v jedné jediné postavě. A tak se nejdříve rozčilujeme nad typicky obchodnickou povahou Oskara Schindlera, který chce pouze využít momentálního stavu země a nástupnických procesů ku svému prospěchu, postupně se před námi ale otevírá mnohem větší rozbor lidských duší okolo a hlavně - duše Schindlera samotného. A zjišťujeme, že vše je vlastně tak trochu jinak ... Film ve mě zanechal doslova tunu emocí - ať už díky již zmiňovaným, do detailu dovedeným rozborům lidských povah, duší a niter, tak i popisným, ale přesto s děsivou přesností ukázaným scénám židovského života. A taky jsem se dík tomuto snímku začal o celou věc, historii, problematiku, rozporuplnost a o samotnou osobu Oskara Schindlera zajímat víc - a to se taky počítá. 99,9%, bez pochyby.

Prokletý ostrov mě zaujal hned z prvního pohlédnutí na detaily o žánru a samozřejmě i o hereckém obsazení. Leonardo DiCaprio může být v současné době - tedy alespoň pro mě - , stejně jako třeba Tom Cruise a další, předzvěstí naprosto parádního hereckého výkonu a tak i výsledného filmu (samozřejmě nejde jen o výkon daného herce), ale i totálního propadáku. Naštěstí - "Shutter Island" je poměrně slušným příkladem právě toho prvního. Velmi dobře zvolené obsazení, které je pro tento žánr a hlavně typ filmu a děje naprosto ideální. Mark Ruffalo i Ben Kingsley Leonarda DiCapria vhodně doplňují. Martin Scorsese opět ukázal svou silnou stránku a zpracoval více než zajímavý příběh s reálnými kořeny a námětem a vytvořil mysteriozní dílo, které zaujme diváka hned od začátku, trochu méně ho bude bavit v průběhu, ale to jen proto, aby ho "dorazil" závěrem, který jsem tedy ani za mák nečekal. Kvalita hodná čtyřech hvězd! :-)