Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (271)

plagát

Frekvencia (2000) 

Je to už nějaký ten pátek, co jsem měl možnost tento snímek shlédnout, nicméně i přesto si na něj pamatuji velmi dobře. Poměrně originální nápad i jeho zpracování, napínavý průběh a i přes všechny vyusmívané, či naopak přehnaně napjaté a vypjaté scény toliko charakteristické pro západní produkci v žánrech tohoto ražení - musím říct, že jsem se bavil. Dennis Quaid, James Caviezel - parádní kombinace. Scénář i režie na jedničku. Přidáme tyhle dva chlapíky, pořádně zamícháme a ? Příjemná večerní podívaná se zajímavým, leč očekávatelným vyústěním. Příjemné!

plagát

Zelená míľa (1999) 

Až dnes jsem si všiml, že u Zelené míle se u mě nenachází ještě žádné hodnocení, natožpak komentář. U filmu, který jsem viděl snad již třikrát, vždy zcela záměrně, a nikdy jsem znovushlédnutí nelitoval. Zelená míle je zajímavý a unikátní počin. V čem že unikátní? Spojuje dojemný a skoro by se dalo říci ne až tak extra zajímavý příběh ne úplně spravedlivé justice a jejich "oveček", které jí náleží. Je to snímek o těch nejhorších, ale i nejlepších lidských vlastnostech a jejich nejtypičtějších projevech. Je to smutný snímek o kruté pravdě a realitě, podle nejedny skutečné události, snad jen s tím, že zde nám ještě Darabont připravil nádech tajemna v podobě těch "čar" a špetky mystiky, jež je příběhem propletená. A výsledek, ač by se to mohlo na první pohled zdát nezkombinovatelné, je naprosto vyjímečný. Úžasný film, parádní výkony a perfektní celek.

plagát

Moneyball (2011) 

Trochu jsem do snímku vstupoval s obavami, neb baseball se mi sice líbí, vím o něm ale jen pramálo. Nevyznám se ani v baseballovém slovníku, ani v hráčích, ani v strategiích, taktikách, postupech. Ale tento film je o něčem jiném. Je o nekonvenčních přístupech k věci. O přístupech, které se nelíbí nikomu jinému. Nelíbí se, protože nejsou "podle normy". A jak je něco mimo normy, automaticky to nemá šanci na úspěch. Krutou pravdou je, že tomu tak je nejen v baseballu, ale i v čemkoliv jiném, co děláme. Včetně života samotného. A právě o tom tento snímek je. O dobře myšlené věci, dobrém úmyslu a nezkrotné víře v to, co děláme. Nevynucené herecké výkony, příjemné nastínění atmosféry ve sférách baseballových velkoklubů. Se závěrem o tom, že nakonec i to nejdůležitější se může ukázat jako to, co nakonec rádi opouštíme. Velmi dobré, Brad Pitt se nám na "stará kolena" vytahuje :-)

plagát

Metro (2004) 

Tak už všichni víme, jak bude vypadat svět za pár desítek let. Konzumní společnost probudí ze snad zpět do reality nestvůra v podobě zmutovaného Radima Uzla běhající v útrobách pražského metra. Zvláště teď, když už se ruší noční linky a v jeho bludišti bude zase o něco bezpečnější pro tato nepředstavitelná monstra. To se máme na co těšit, že? :-)

plagát

Vítejte v KLDR! (2008) 

Vítejte v KLDR musím - ať už chci či nechci - hodnotit ze dvou různých hledisek a úhlu pohledu. Z informačního - neb se o problematiku KLDR zajímám a tamější režim je dle mého názoru jeden z potenciálních problémů budoucnosti lidstva, nezačne-li se konečně něco dít. Z tohoto hlediska je film více než dobrý. Zachycuje ono hraniční maximum informací, záběrů a "nereálné" reality ze současného severokorejského prostředí, které jsme schopni, či spíše ke kterému máme šanci se dostat. Vše ostatní je tabu, jedno velké tajemství a dost pravděpodobně i velká hrůza a bída. Z hlediska co do filmové kvality je to už samozřejmě horší. Nemůžeme čekat vynikající výkony skupiny čecháčků v čele s podsaditým jihomoravákem. I přesto obdivuji, že i za těchto podmínek, za jakých se skupina pohybovala, se odvážila k nejrůznějším činům (odmítání poklonění se, konfrontace ženské v muzeu s realitou o protiraketové obraně v Evropě, atd...). Dávám ale za pravdu. I z dokumentárního hlediska je to šeď průměru. Nicméně, odjezd do Číny a poslední pohledy průvodkyně mi tak trochu napovídají, že to v KLDR nebude mít dlouhého trvání a jednou se to musí zlomit. Za jakou cenu a podmínek, to už se nechám překvapit. Pevně ale doufám a fandím všem těm chudákům, kteří nemají ponětí o vnějším světě, stejně jako my o tom jejich, aby to bylo s co nejmenšími potížemi, potažmo krveproléváním.

plagát

Valkýra (2008) 

Další válečná novinka a pro mě tak i další "povinná četba", pardon ... "povinné shlédnutí". Film jsem si pouštěl v těsném závěsu za Sophii Scholl, resp. Julii Jentsch, tzn. značně navnaděn a s vysoko položenou laťkou. Trochu jsem se bál zklamání, a tak i znechucení onoho předchozího snímku, zvláště kvůli posledním - pro mě docela rozporuplným výkonům Toma Cruise. Všechny obavy byly ty tam již po pár minutách snímku. Slušný náboj v čele s temperamentní postavou hlavního hrdiny, která je prototypem postav, jež Cruisovi prostě sedí. Přidejte si k tomu poměrně velmi dobře propracovanou atmosféru "života" v té nejtěsnější blízkosti nejdůležitějších pohlavárů tehdejší Třetí říše, zvláště když víte, že jste "jiní" a nemůžete to dát ani v nejmenším měřítku najevo ... ... to vše Valkýra a má a nebýt možná na mě lehce nedotaženého propracování historických detailů a až možná příliš zbrklé "proběhnutí" celého děje tehdejší akce, byl by to téměř dokonalý válečně-historický snímek. I přesto - velmi dobře.

plagát

Tri dni k slobode (2010) 

Originál jsem neměl možnost shlédnout, takže jsem při mačkání tlačítka Play u tohoto snímku vstupoval tak trochu do neznámých vod. A nutno říci, že hned zpočátku jsem ve film nechoval příliš důvěry. Už trailery plné akčních scén bohatých sice na efektivnost a vypjatost, tolik charakteristické pro moderní filmy z produkce USA stejného či podobného žánru mi lehce naznačovaly, že nepůjde o ten můj šálek kávy. A heleďme se - žánrově možná ne, ale tento film je naprosté vybočení z těchto stereotypních řad, jež jsem tu právě lehce načmáral. Velmi dobrý náboj, jež je oněmi scénami doplňován a podporován, nikoli tvořen, kvalitní příběh a v neposlední řadě i slušné výkony všech hlavních postav. Možná ani teď necítím potřebu ten originál vidět, tohle mi stačilo. Velmi kvalitní počin!

plagát

Telefónna búdka (2002) 

Colin Farrell je můj oblíbenec v téměř jakémkoli filmu a na téměř jakékoli pozici - ať už jako "klaďák" nebo "záporák". No a protože jsem byl neustále atakován dotazy, ale i žebříčky na internetu se slovy: "Ty jsi ještě neviděl Budku ?!", musel jsem se do toho konečně pustit a nenechat se nadále zahanbovat. Ale teď už vím, že tento film je mnohem víc, než jen povinnost. Je to zážitek. Poznání prostřednictvím filmu, co jsme všichni zač, co jsou lidé okolo nás a co kdokoliv z nás může v mžiku být. Je to pravda o lidské společnosti, která se - bohužel - za tu dobu od vzniku snímku, tzn. přesně 10 let, ani o zrnko nezlepšila, ba naopak. A půjde-li to tak, bude telefonátů přibývat a přibývat. Unikátní záležitost!

plagát

Cesta (2009) 

Poměrně smutný, krutě pravdivý film. I přesto obrazová podívaná, atmosféra tak hutná, že by se dala krájet a pocity vyvstávající z děje tak silné, že člověk ještě hodně dlouho přemýšlí, jak sám by se v jednotlivých scénách a situacích choval, co by asi udělal a jak by se rozhodl. Film, který donutí člověka přemýšlet nad věcmi, které by ho nikdy nenapadly, včetně samotného katastrofického scénáře, který na většině filmů kritizujeme, neb jej dělá až absurdně nerealistickým. Nicméně, co když ... ? Neznalost toho, co se vlastně se světem ve filmu stalo je další věc, která mne hodně zaujala a celou dobu nutila zůstat u obrazovky. Ale je toho více, tohle prostě stojí za shlédnutí. Beze sporu.

plagát

Mesto hriechu (2010) 

Ben Affleck prostě již nějakou dobu byl, momentálně je a - dá-li pánbůh - ještě notnou chvíli bude hvězda současného filmu. Tenhle film má prostě šťávu, nápad, správný nádech povahy společnosti dnešní moderní doby a v neposlední řadě i spád, vtip a přitom nenechá svého diváka ani odejít se vyčůrat, neb každá chvilka je důležitá. Zaujalo víc, než jsem si při prvním stisku "Play" myslel, že zaujme a jsem za to rád - další neobyčejný zářez do světa filmu dnešní doby.