Lischai

Američané, Rusové, fašisti, atomová bomba, atentát na prezidenta... v tom filmu je všechno. Bohužel to nutně neznamená, že je ke koukání.

Pořadí pocitů bylo: zajímavé - klišé - ujde. Z poslední věty ale kouká slušná a neotřelá pointa, tedy proč ne. Jen si musím postesknout nad kamerou. Jízda v džípu lesem, kdy se na obličejích hrdinů nehýbou žádné stíny, to je to pravé retro z roku 1954. Hotl šla asi většina rozpočtu do DiCapria.

V 500 Says of Summer říkali: "...and total misreading of the movie The Graduate." Říkal jsem si - co je na tom k nepochopení, ten film jsem už viděl a je to jasná romantická komedie. -- Ale není. Absolvent je mocný film o odpovědnosti a dospělosti. Krásné 4*. Snad jen toho Simona a Garfunkela mohli ubrat - leckdy bylo znát, že hrají jen aby hráli.

Podle hodnocení a komentářů bych čekal přisprostlou blbost, ale až na pár přestřelených míst je Team America neskutečně vtipná směs satiry americké mentality a parodie akčních filmů. Hudební intermezza o Pearl Harboru a filmové montáži jsou pak dokonce přímo geniální. A pak je samozřejmě nutné vyzdvihnout brilantní herecký výkon Matta Damona.

Je to estráda podivných podivností, někde na hranici mezi černým humorem, duševní poruchou a dojemným lidským příběhem. Jen je škoda nadužívaného vypravěče, který z Marry a Maxe dělá autorské čtení a celkově film dost zpomaluje.

Velmi slušný kraťas. Jsem rád, že Reitman nepředstírá hluboké umění a jen tak blbne.

Doufal jsem, že v Once najdu nějakou tu emocionální pravdu o muzikantech - ale narazil jsem jen na emocionální kalkul. Dívka co tahá po Dublinu rozbitý vysavač a nahrávací technik, jehož ledovou profesionalitu obměkčí krásná písnička? Opravdu? Písničky hezké, ale zůstávám nedojatý.

"Všechno, co v životě uděláme, je bezvýznamné. Je ale nesmírně důležité, abychom to udělali." Celý film je klasická zapomenutelná tříhvězdičková romantika o vyšší střední vrstvě. Až na pointu, která podle mě velmi chytře ukončuje rozehrané motivy a Remember me katapultuje k nadprůměru.

Atmosféru to má, ale spolu s ní základní neduh komiksových adaptací. Film se na krátkém prostoru snaží povědět příběh, který původně vyprávěl mnohem rozsáhlejší komiks. Divák je tak zahlcen přemírou faktů o světě (které nejsou tak rozehrané, jak by si zasloužily) a přemírou dějových zvratů a zrad, které přicházejí zcela náhodně, když příběhu dochází šťáva. Stručně a jasně: Jak mám být překvapen, že postava XY zradí, když jediné místo, kde se o postavě XY mohu něco dozvědět, je komiks?

Potěšil mě ten dotažený svět plný vedra, cedulí a otravných lidí, ve kterém musí D-Fens žít. Je v tom znát jasná režijní vize. Snad mi jen trochu scházelo větší zaměření na sociální rovinu příběhu. Reflexe společnosti by takovému námětu slušela asi o chlup víc než akční krimi-thriller.