Mazlik4

Ve chvíli kdy to Francovi secvaklo ruku, v kině nikdo nedýchal. Dokonce i já jsem odložil popcorn a přestal jsem srkat pivko.

U filmů mě v první řadě zajímá vizuální zpracování Tím je řečeno vše! Renesance posouvá anime filmy o krůček kupředu zároveň je jakousi evropskou odpovědí na Japonský Ghost in the Shell, nebo Ghost in the Shell 2.

"mentální dávidlo"

Asi každý cítí, že tohle není žádný vrchol upírácké tvorby. Jenže Carpenter je jediný režisér, v jehož filmech budu vždy, za každých okolností, hledat jen to nejlepší. Budu ho chránit, přehlížet chyby, nedostatky, ... vždy dám o pár hvězdiček víc než je zdrávo. I kdyby do hl. role obsadil třeba Ivana a točil by psichologickou komedii.

Film čistě pro jednorázové pobavení. Natočen jen proto, aby vzniklo místo pro skryté reklamy. Co stojí za zmíňku? Atraktivní režie a dynamická kamera, která je neustále v pohybu. Dále pak několik pěkných, nervy drásajících scén (např. zkouška klíče od výtahu na policejní stanici, přepadení doupěte drogových dealerů, samotný útěk, ... ). Co film sráží? Jak jsem naznačil problémem je komerční zaměření filmu a spousta skrytých reklam (toyota prius, iphone, ... ), dále pak dlouhá stopáž, nic moc hudba, neutrálnost filmového žánru (hlavně, aby snímek nikoho neurazil). Verdikt? Výsledkem je smutný fakt, že již při cestě z kina přemýšlím na co půjdu příště, případně který film si pustím pro spravení chuti!

Při závěrečném "ohňostroji" mě napadla jen jediná věc - ani sebelepší sportovní drama, i kdyby v něm hráli ti nejprovařenější hvězdy, režírovali by nejotřelejší režiséři a scénář psali sebelepší literární znalci, nemůže nikdy plnohodnotně nahradit reálné sportovní emoce! Přesně ty emoce, které zažijete přímo na stadionu (nebo třeba jen doma v gauči) při sledování svého oblíbeného týmu.

Velké znesvěcení upíráckého řemesla! Desítky let filmaři uctívají (nepsaný) řád upíráckého světa - ten především udává způsoby, kterými je možné upíráka zabít (stříbrné kulky, kůl do srdce, krucifix, svěcená voda, uv. záření, ... ) a definuje za jakých podmínek se člověk v upíráka promění (povětšinou jen prostým kousnutím). Daybreakers nic z toho nerespektuje, razí si svou vlastní cestu, což v rámci tohoto žánru nejde! Posledním skutečně kvalitní upírácká akce byla k vidění v Underworld, před ním tu byl geniální Blade a ten samí rok Vampires. Tyhle filmy měly svojí originalitu, a zároveň uctívali zmíněný řád.

Truman Show není ani pocta, ani parodie všech možných televizních reality show. Tenhle film jen konstatuje tragický fakt, že televizní publikum je zdegenerované, v důsledku čehož dokáže v bedně sledovat prakticky cokoli. Cokoli u čeho alespoň na chvíli lidé zapomenou na své vlastní bídné životy! Ale jen klid, já na tom nejsem jinak - také jsem proseděl pěkných pár večerů při sledování Big brodera, či vyvolených.

V "butterfly effect" stále nevěřím. Tvrdím, že životy řídí pevně daný osud. Ať je to tak či onak - v každém alternativním životě, paralelním vesmíru, realizované cestě (říkejte si tomu jak chcete) ... je vždy něco pěkného a dá se užít spousta srandy! Tak proč si s tím lámat hlavu?

Milé připomenutí Francouzských krimi-komedii 70th (hlavně filmy s Belmondem. Teď mě napadá např Muž z Acapulca, k tomu by se to snad dalo přirovnat?) ... Tenhle žánr má již dávno odzvoněno a (oprávněné) rozčarování diváků je toho jen důkazem.