Stanislaus

Kde jinde začít při dohánění marvelovského vesmíru než u "Prvního Avengera", kterým byl Captain America. Ve srovnání s ostatními marvelovkami je tam patrný rozdíl v tom, že se to odehrává v minulosti, což však filmu nijak neuškodilo, protože osobně mám rád filmy z historie, a to hlavně kvůli té atmosféře a "old-school" vzevření. A kam jinam zasadit nějaký válečný či politický konflikt než do dob nacistů a Druhé světové války. Chrisu Evansovi asi nikdy nepřijdu na chuť, ale to je čistě jen a pouze můj subjektivní problém - na druhou stranu to zde vyvažovalo angažování T. L. Jonese a Hayley Atwell, která mi je neuvěřitelně sympatická od dob Vévodkyně. Děj filmu ubíhá, je plný akce, divák se dočká i špetky té romantiky a pár zvratů v ději a na konci je takový lehce hořkosladký závěr. Zkrátka solidně natočený snímek, kterému později následují ještě lepší a více komplexní pokračování.

Arriety ze světa půjčovníčků mi svým zpracováním a celkovou atmosférou hodně připomínala Miyazakiho film Můj soused Totoro, ve kterém rovněž došlo ke střetu dvou světů, lidského a fantaskního, při nastěhování se do nového domu (v MST to byla děvčata s otcem, zde to byl mladý Šó). V prvním i druhém případě jde o mile natočený snímek s nádhernou animací a vcelku jednoduchým příběhem, ve kterém dojde ke konfrontaci dvou světů a navazování vzájemných vztahů. Zkrátka pěkně udělaný film z japonské produkce, ve kterém je velice jasně cítit otisk a nádech studia Ghibli.

Dárce je vedle Hunger Games a Labyrintu jedním z dalších sci-fi filmů z (blízké) budoucnosti, které zobrazují alternativní podobu společnosti. Samotný námět nebyl špatný - na první pohled perfektní svět, ve kterém si jsou lidé rovni, všechno je pravidelné, šedé, a není zde místo pro bolest, násilí a bohužel ani emoce. A jak už to u takových filmů bývá, tak se objeví najednou nějaký jedinec, který naruší onen řád a pořádek. Osobně mi nejvíc vadilo, že to bylo zpracováno poněkud ploše, a že tam nedošlo k nějakým větším a nepředvídatelným zvratům v ději, přičemž v závěru filmu jsem se cítil být ochuzen o nějaké lepší zakončení. Zkrátka snímek, který měl skrze námět potenciál, ale ten se vytratil ve zpracování.

Vykolejené dle mého názoru nejvíce škodí tři věci - a sice: 1) přemrštěná stopáž (dvě hodiny jsou na žánr komedie trochu přespříliš), 2) celkem nesympatické obsazení (a když už tam hraje můj oblíbenec Ezra Miller, tak zrovna takového maníka), 3) absence vtipných scén a nadbytek hluchých až trapných míst (je opravdu vážně "smutné", když se v komedii zasmějete pořádně až na úplném konci při vystoupení roztleskávaček, tj. cca po dvou hodinách). Zkrátka film, který se nikdy nestane klasikou či ikonou svého žánru - to se spíše ztratí v průměrném oparu šedi.

Kolonie má poněkud pomalejší rozjezd, ve kterém se divák seznamuje s postavami a nehostinnýmm prostředím Colonie Digninad, zatímco druhá polovina je už akčnější, přičemž v posledních dvaceti minutách jsem seděl v kině jako přikovaný a napjatě jsem čekal, jak to všechno dopadne. Některé scény z kolonie byly opravdu syrové až surové, že se mi místy na to nedívalo zrovna moc příjemně. Je až neuvěřitelné, jakým směrem se může vymknout kontrole systém, který je založený na myšlenkách fanatického šílence. Zkrátka solidně natočené drama, které nabírá více na síle a působivosti v ten okamžik, když si člověk uvědomí, že je to natočeno podle skutečných událostí.

Platonická láska malého chlapce ke své učitelce aneb Průměrně natočený krátkometrážní snímek, který neohromí, ale ani neurazí.

Co se audiovizuálního zpracování týká, tak jde o velmi nápaditě pojatý kraťas, kterému však podráží nohy samotné téma. Kontakt s druhými je důležitý, nicméně zde to bylo zobrazeno poněkud neukázněně, v tom špatném slova smyslu.

Velice nápaditě pojmutý krátkometrážní snímek, který i přes absenci dialogů dokáže skrze obraz doprovázený nádhernou hudbou říct více než tisíc slov.

Mile natočená jednohubka před Hledá se Dory, která nabízí jak velice zdařilou animaci tak i pěkný příběh o tom, že je třeba jednou opustit rodné hnízdo, postupně se osamostatnit a případně se nechat inspirovat okolím při honbě za každodenní obživou.

Po dlouhých třinácti letech spatřuje světlo světa pokračování dnes již klasického animáku, ve kterém tentokráte dostává více prostoru nejvtipnější charakter prvního dílu - Dory, velice sympatická modrá rybka s krátkodobou pamětí, která si ráda povídá, plave a zpívá. Měl jsem trochu obavy z toho, jak film dopadne, protože je to přece jenom už delší doba od Hledá se Nemo, nicméně jsem byl opravdu velice a mile překvapen, a z kina jsem odcházel spokojený. Příběh je doplněn o nové charaktery, které pobaví a nejsou ploché - viz chobotnice a velrybí žralok. Děj je celkově naplněn jak akcí, tak i humorem, tudíž nebylo ani moc příležitostí pro hluchá místa. A co se animace týká, tak opět nádhera plná barev a nápadů. Zkrátka solidní následovník, který svému předchůdci nezůstává nic dlužen.