Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (171)

plagát

Život po živote (2009) 

Nemám ráda, když se postavy chovají jako idioti.

plagát

Počiatok (2010) 

U Počátku nebo-li "Vnuknutí" jsem se obávala dvou věcí, za prvé, že mě délka filmu umoří a za druhé, že tak intelektuálnímu filmu jednoduše neporozumím. Překvapivě se nastala ani jedna z možností. Samotná zápletka je vcelku primitivní. Taťka Leonardo chce být opět se svými dětmi, aby se tak stalo, musí splnit snad poslední úkol: vnuknout myšlenku synovi zesnulého finančníka. A nebyl by to Leonardo, aby mu život nekomplikovala zesnulá záškodnická manželka, která ohrožuje celou operaci. Film hraje hlavně na efekty, herecké obsazení a hrátky ze sny, bez nich by byl film o ničem. Film určitě není oddychový, První půlku vám bude hlava šrotit na plné obrátky, aby jste vůbec pochopili tu druhou. Akorát u mě nevyvolal žádné emoce či lítost. Jednu vlastně jo, u konce to bylo velké naštvání z mnohoznačnosti možností, které mohl poslední záběr, nebo i celý film znamenat. Nakonec jsme se s mamkou shodli na tom , že Leo to zase projel :(

plagát

Spletenec (2009) 

Místy je to velká nechuťárna, takže jedincům s náchylnějším žaludkem, bych nedoporučovala během tohoto snímku jíst a raději ani aspoň tak hodinu potom. Prostě je to takové zvrhlé.

plagát

Sajrajt sága (2010) 

Kde jsou ty doby, kdy byly parodie ještě vtipné. Ano našla jsem tam pět scén k pousmání, ale zbytek se nesl v bahně trapnosti dnešních parodií a bohužel i komedií. Jediné co mě zaujalo, bylo dokonalé okopírování kostýmů, paruk a líčení. Jak málo stačí, abyste vypadali jak Edward nebo Bella. Samozřejmě ten "opravdový" Eda je "hezčejší".

plagát

Listy pre Júliu (2010) 

Dopisy pro Julii patří k těm romantickým komedíím, kde konec odhadnete už po deseti minutách, ale mě to nepřekáželo. Mám ráda romantické filmy i Amandu Seyfried plus námět se mi zdál vcelku originální. Ano, je to sice sladké jako dortík, ale kdo by si občas rád nekousl.

plagát

Avatar: Posledný vládca vetra (2010) 

Já jsem měla největší problém s orientací v ději, hlavně v mytologii, která tam byla vysvětlená dost narychlo. Ale předpokládám, že mytologie je tak obsáhlá, že se prostě do dvouhodinového filmu nevejde. To asi kritikům v zámoří vadilo nejvíce. Samozřejmě bitky s živly byly efektní a digitální zvířátka roztomilá. Jen škoda, že se děj pořádně rozjel až v druhé polovině filmu a že to skončilo zrovna v tom nejlepším.

plagát

Twilight Saga: Zatmenie (2010) 

Bylo to...... pěkné., víc dospělé a rozhovory mezi hlavním triem nebyly otravné a místy hloupé, jak v díle minulém. Akorát mi přišlo, že z knihy zbyla jen kostra a flashbackům bylo věnováno méně prostoru než jsem myslela. Toť jediná mínus pro mě. P.S. Všechny dívky v sále fandily Edwardovi, Jacob mohl chodit bez trička jak chtěl, ale ve scéně, kdy políbil Bellu , se ozývalo Fuj a já se na to nemůžu dívat. Přiznám se , že já se taky nedívala. Naopak ve scéně, kdy Edward požádal Bellu o ruku se ozval potlesk. Seděli jsem s velice akčním publikem, které si to náramně užívalo. A nakonec se samozřejmě tleskalo o sto šest.

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2009) 

Na mě to bylo moc dlouhý a trvalo mi aspoň dvacet minut, než jsem se do děje pořádně zažrala. Ale až jsem se zažrala, byla jsem napnutá až do konce.

plagát

Toy Story 3: Príbeh hračiek (2010) 

To byl nervák, takhle stresovaná jsem u filmu nebyla dlouho. A samozřejmě mi na konci i ta slza ukápla.