Bety88

Po první půlhodině jsem chtěla dát čtyři, ale pak to šlo nějak do kytek. Dojemné to bylo, to určitě. Rozhodně to u mě vzbudilo víc emocí než Remember me, ale co asi nepochopím, jsou myšlenkové pochody hlavni hrdinky, která se s Johnem rozejde, kvůli tomu, že se cítí osamělá, aby si vzala někoho koho nemiluje, a bere si ho jenom ze soucitu, a nakonec stejně zjistila, že Johna stále miluje. Pane bože proč tak komplikovaně. Premýšlela jsem, že přelouskám knižní předlohu, ale asi si nechám zajít chuť.

Další dojemný díl plný sentimentálních emocí. Vždy je mi na konci Poirota hrozně líto. Vyřeší zločin, dohazovačsky dá hlavní dvojici dohromady a zase zůstane sám. A ta slza na závěr se zasklila i v mém oku.

Na první podívání to na mě asi správně nezapůsobilo, ale můžu si za to sama, protože jsem si ten odzbrojující konec přečetla a tím pádem bylo překvapení.... no víte kde. To víc mě nadzvedlo ze sedačky, když jsem viděla tu malou holčičku s těmi ostříhanými vlasy. Měla jsem sto chutí ty psychopatický potvory oškubat taky. Možná to na budoucí zkouknutí bude lepší a nějaké ty emoce se dostaví. Nebo prostě nemám zrovna dojímací náladu.

Nový Souboj titánů nemá nic společného s antickou mytologií ani originálem z roku 81. Je to taková splácanina která se nepovedla hlavně scénáristicky. První hodina se táhne a druhá zase jede takovou rychlostí, že se člověk nestačí divit. Je vcelku jedno, jestli je Perseus rybář či cokoliv jiného ( což mi připomíná, že je mírně podezřelé, když se po dvaceti minutách s mečem ohání, jak zkušený válečník), ale aby hlavní prvek láska mezi Andromedou a Perseem zmizela, to ať se na mě nikdo nezlobí, ale tím je ten hlavní hnací motor příběhu naprosto na nule. To se může rovnou Perseus vykašlat na nějaké zabíjení Krakena, když je mu princezna naprosto ukradená a očkem vrhá po nějaké přemoudřelé Ló, která mě osobně dost lezla na nervy. Tady je hlavním motivem Perseovy cesty pomsta za smrt jeho adoptivní rodiny. Jediné co se mi líbilo, byl Pegas a pár akčních scén s ním spojených. A to jsem si myslela, že Titáni budou lepší než očekávaný Princ z Persie. Nakonec to bude nejspíš naopak.

Stráášně se mi to líbilo. Bezzubka byl móc roztomiloučkej. Taky by ch chtěla takovýho. Šedesát procent času jsem byla dojmutá a zbylých čtyricet, jsem se bála, aby se dračíkovi nic nestalo. Vůbec jsem si neuvědomovala, že koukám na výplod digitálních technologií. Bezzubka byl jednoduše k sežrání.

Viridiana je výstižný film, který se hodí perfektně i do dnešní doby. Kriktika církve, manželství, pomoci chudým. Nakonec budeme všichni "hrát ty karty."

Není nad starou dobrou anglickou dramaťárnu. Po nedobrovolné čtrnáctidenní masáži světovou koinematografií, jsem opravdu vděčná za "normální" film, u kterého se vám nechce spát.

Bylo to takové divné. Jako horor to moc na mě nepůsobilo, místama nechtěně vtipné. Asi už jsem těžce otupělá s kvantem filmů, které v poslední době povinně nakoukávám. A to je teprve horor vážení přátelé.

Až skoro ke konci tohoto tříhodinového snímku, mi došlo, že už jsem to nejspíš viděla. A když tak brouzdám v paměti, tak mi muselo být tak osm devět let. No nechte školáka osamotě s televizí. Jednoduše se můj dobrý vkus od malička nezapře:)

Dokoukala jsem jednu půlku, a na druhou už dneska nemám nervy. Jako film to vůbec není špatné, ale ta délka je na zabití. Proč proboha všichni dřív točili tak dlouhý filmy! Takové tempo mě do května zabije.