Thomassi

Až do doby, kdy tento film vyšel na dvd, jsem nezaznamenal žádné velké ohlasy. Jakmile jsem tady ale viděl nějaké ty komenty a hodnocení (myslí, že jednu chvíli tu bylo dokonce 100%), řekl jsem si, že to musím vidět. A čekal jsem od toho opravdu hodně. Na konci jsem byl ale trošku zklamán. Tématika Židů, jak víme, byla už precizně zfilmována, a ne jednou. Třeba takový Pianista nebo Schindlerův seznam. Zátah se ale mezi tyto žánrové topky nezařadí. Tím ale nechci psát, že je to špatný film. On má taky své kouzlo, hlavně to, jakým způsobem se Frantíci nebojí přiznat, že sympatizovali s Němci a podíleli se na vraždění Židů, jak cizích, tak i francozských. Celý příběh je vyprávěn poklidným tempem, sem tam se člověk zeptá, proč to ti Frantíci dělali, ale přesně jak píše Malarkey: nebyla tady žádná scéna, která by mi vyrazila dech nebo donutila nad tím přemýšlet více do hloubky. A to u takových filmů je samozřejmost. Film v zásadě stojí hlavně na výborných hereckých výkonech. Bohužel ale naprosto nesouhlasím, jak byl vybarven sám Adolf Hitler. Jako šílenec, který bere drogy a vypadá směšně a tím kazí v některých pasážích válečné drama a dělá z toho parodii. Jinak ale nadprůměrný snímek - 70%.

Třetí díl o tancích německé Panzerwaffe, tentokráte o středním tanku Panzer IV. Nemá cenu se pořád opakovat, prostě za pět a basta. Jediné, co bych zmínil a co mě zaujalo, byly záběry ze znovudobytí Charkova na jaře 1943 a záběry týkající se maskování tanků a nanášení kamufláží. A teď aspoň trochu z historie. Panzer IV byl jediným německým tankem, který se vyráběl po celou dobu války. Měl několik verzí (Ausf. A až Ausf. J) a celkem bylo vyrobeno kolem 9000 těchto tanků všech verzí. První verze se začala vyrábět koncem roku 1937 a produkce trvala až do května 1945. Panzer IV se dokonce objevil na bojišti ještě v roce 1967 během šestidenní války. Osádku tvořilo pět mužů a váha tanku byla kolem 24 tun.

Valiant je naprostá animovaná oddychovka. Žádné velké očekávání se od toho nečekalo, narozdíl od třeba Shreka nebo Doby ledové, ale rozhodně to nebyla žádná nuda. Děj se odehrává ve druhé světové válce a pojednává o letce poštovních holubů, kteří jsou vysláni na nebezpečnou misi do okupované Francie střežené nejedním sokolem. Právě období války mě přinutilo se na Valianta podívat, protože animák z druhé světové? Proč ne. Rychlému průběhu napomáhá také doba něco přes hodinu, takže jsem tady žádné prodlevy nenašel. Možná trochu neprávem odsouzený film, ale přiznejme si to, zmínění Shrek a Doba ledová hrají přece jen jinou ligu. Ale tak nízké hodnocení si to podle mě nezaslouží.

Německý originál jsem neviděl, tudíž nemohu posoudit, ale když budu mluvit jen za tento remake, tak především kladně. Film se snaží ukazovat povahy lidí na dvou rozdílných stranách barikády. Na jedné starně to jsou vězňové, kde exceluje Adrien Brody, na druhé pak dozorci, kde perlí Forest Whitaker. A tyto dvě skupiny simulují opravdové vězení. Nečekal jsem tak deprilující a místami opravdu brutální příběh. Ale vše, o čem jsem pochyboval, tady fungovalo výborně. Ke konci sice děj sklouzl a připadlo mi, že právě ten konce je uspěchaný. Na druhou stranu ale právě konec nutí k zamyšlení. Velký podíl na kvalitě a potažmo na mé hodnocení ale měli vliv právě dva zmínění herci. Takto má vypadat perfektně zahraná role, a obzvlášť Forest byl nadupanej. Jo, příjemný překvápko, který mi v paměti utkví dlouho.

Druhý díl dokumentu o německé obrněné Panzerwaffe (podle originálu díl 4). Střední tank Panzer III byl v letech 1941 - 1943 hlavním německým tankem. Celkem bylo vyrobeno asi 5650 kusů všech variant (Ausf. A až Ausf. N). Jakož to velký fanda obrněné techniky, a hlavně německé z období druhé světové války, je to pro mě cenný dokument a proto je tu plný počet na místě. Tak, jako v díle minulém, i tady byly informace ve většině případů známé, ale archívní záběry Panzeru III byly unikátní.

Tak když jsem si přečetl spoiler na obalu, který zní: "Šarmantnější než Bond, silnější než Bourne", ani nevím pokolikáté jsem si říkal, kterej vůl mohl něco takovýho napsat. Ale v tomto případě musím s tímto poutačem plně souhlasit. Tak zaprvé, o tento film jsem vůbec nejevil zájem, jednak proto, že jsem si myslel, že to bude děsná chujovina a taky proto, že jsem si Angelinu Jolie v takové roli vůbec nedokázal představit a můj názor na ni by mohl být typu: "To si snad dělají prdel?" Po dokoukání jsem ale veškeré negativa zahodil a znovu jsem se na tím vším zamyslel. No a výsledek je asi takový: zdrcující adrenalinová jízda, která nenechá vydechnout od začátku až do konce. Angelina byla naprosto úžasná při těch všech přestřelkách a honičkách a chvílemi to opravdu vypadalo, že její drsnost by se mohla rovnat samotnému Bourneovi. Byly tady i některé celkem chytré pasáže. Na Bourneovu chytrost ovšem slabší. Ale to mi nebrání, abych tomu dal z fleku 4 hvězdy, protože já si to užil takovým způsobem, že Salt je jedním z těch větších překvapení roku 2010. To bych tomu dal, kdybych se na to vybodl.

Jakož to člověk s velikým zájmem o obrněnou techniku, především z druhé světové války, jsem byl velmi potěšem, když jsem v trafice uviděl tento titul. Umožnil mi zkompletovat filmové záběry Panzerwaffe se všemi důležitými typy. První díl pojednává o historii lehkých tanků Pz I a Pz II, spolu s našimi ukořistěnými typy LT 38(t) a LT 35(t). I když většinu informací, které jsem mohl slyšet v tomto dokumentu, byla pro mě známá, přesto jsem si rád osvěžil pěkné záběry tanků. Trochu mě ale zklamalo, že se opomenuly zmínky třeba o Hetzeru nebo Marderu III, které byly stavěny právě na podvozcích LT 38(t). Rozhodně ale pro mě zdařilý a hlavně cenný dokument.

Milostná romance zasazená do roku 1973 v Anglii, konkrétně v Londýně. Mladý americký pilot se zamiluje do místní dívky, ktrá je ale vdaná za důstojníka rozvědky. Osud tomu ale chtěl, aby se oba muži setkali při plnění nebezpečné mise ve Francii, kde musí získat seznam dvojitých agentů pracujících pro Němce. Celé mi to připadalo takové neslané. První půle odehrávající se v Londýně byla typickou romancí, kterou Harrison Ford zvládl celkem dobře. Párkrát si odskočil do luftu, aby shodil pár bomb a pak se vrátil za svojí milou. No když už jsme u těch letadel, záběry při bombardování byly nedostačující. Sice jsme viděly pár B-25, ale flak a pak ty padající bomby (snad nějaký cáry hader), špatné. Potom, když se děj přenesl do Francie, vystřídala romantiku akce. Místy celkem slušná, na gestapu i napínavá. Takže celkově - jako romantický film dostačující, jako válečný s přimhouřeným okem taky.

Mě se tato série prostě líbí. Jakož to fanoušek hry jsem si i čtvrtý díl nadmíru užil. Začátek je sice nadupaný akcí k prasknutí, ale kdyby se vynechal, nic by se nastalo, protože to vůbec k následujícímu příběhu nepasovalo. A navíc, a to i když se tam hodně střílelo, to na mě působilo dost trapně. Pak jsme se ale přesunuli úplně někam jinam. A od této chvíle to byla parádní jízda. Postapokalyptické západní pobřeží vypadalo skvěle. A zástupy upgradovaných zombíku čekají u věznice na svoji kořist, do toho jěště ultimátní parchant v podobě přerostlé obludy s tou největší sekerou, jakou jsem kdy viděl. Všechny ty souboje vypadají velmi dobře a hlavně se u nich divák pořádně baví, teda když od filmů jako tento čeká pouze a pouze zábavu. Celý film je pak doprovázen skvělou musikou, která nemohla být vybrána lépe. Kdo nehrál hru, tak mu asi ztěží něco řeknou postavy jako Wesker nebo Chris Redfield, ale tady je to jen o zábavě. A tu jsem dostal v plné míře.

Rok 1066 byl pro Anglii přelomový. A tento třídílný film BBC nám vypráví příběh anglických farmářů, kterí se postavili proti nepříteli ve třech bitvách. Ve filmu sledujeme osudy několika postav, kteří byli u všech událostí tohoto roku. První díl... Zaměřuje se převážně na první bitvu v září 1066, a to bitvu u Fulfordu, kde se Angličané utkali s Vikingy, kteří připluli od severu. 65%. Druhý díl... Ukazuje nám druhou bitvu, bitvu o Stamfordský most, kde se postavili znovu proti Vikingům. Tentokrát ale vyhráli a poté, co se dozvědí, že na jihu se vylodili Normané, spěchají je zastavit. 65%. Třetí díl... Tady všechno vrcholí. V říjnu se Angličané utkali s Vilémem u Hastings. A tato bitva změnila chod dějin. Angličané prohráli a Vilém dostal legendární přezdívku Dobyvatel. Byl to zároveň nejlepší díl - 75%. Celkově 68%. Dost bylo historie, nyní k samotnému filmu. Tak především, je to klasický pokus historické rekonstrukce v britském provedení. Příběh má jakoustakous historickou hodnotu, což jsem ocenil. Jako hraný film působí ale hůře. Není to úplně špatné, ale vše mi připadlo, jakoby se to natáčelo na prostranství 5x5 metrů a kamera vždy zabírala jen tento kus. Chvílemi příběh trochu nudil. Poslední díl ale vše vynahradil a dočkal jsem se konečně rozmanitosti. Film to není k zahození, ale potěší asi jen příznivce historie.